Období od roku 1918 do roku 1948
Obnovení činnosti
V roce 1918 a 1919 se z vojny začali vracet bývalí hráči a funkcionáři: Brož, Civiš, Štěpánek, ing. Novotný, Řežáb, Vávrovský, Minář, Malík Fr. Ti se ochotně vracejí pod klubovou vlajku, aby pomohli pokračovat v práci pro lepší existenci svého klubu. V té době byli získáni další pracovníci, kteří se zasloužili o to, že SK Budějovice na sebe svojí činností upozornil celou jihočeskou veřejnost. Bylo by nevděkem nevzpomenouti jména těch nadšených pracovníků, počínaje dlouholetým předsedou Stehlíčkem v čele, prof. Bati, Ernesta, Ašenbryla, Dr. Kořínka, Marka, Janáta, Tourka, Fibigera, Straubeho, Pokorného, Starýho. Výbor ten vzal vedení klubu energicky do rukou.
Rokem 1919 byla činnost obnovena naplno. Zápasy a veškerá činnost se přenesla na hřiště na Střeleckém ostrově, jež bylo klubu přiděleno rozhodnutím z úředních míst. Poději si budějovičtí Němci vymohli převedení tohoto hřiště na DSK, který později změnil název na DFC. Činnost na tomto hřišti se od počátku velmi dobře rozvíjela. Soupeři byla mužstva nejen z města a okolí, ale také z celé župy, z Plzně i z Prahy. Utkání se hrála s velmi dobrými výsledky i diváckou návštěvností, což mělo pochopitelně přímý vliv na hospodářskou situaci klubu, která byla znamenitá. Ta také umožnila založení dalších oddílů v rámci klubu, a to oddílu házené, lehké atletiky, dámské házené a bandy hokeje na ledě, který se později změnil v hokej kanadský. Když se nejlépe dařilo, přišlo rozhodnutí z úředních míst o předání hřiště na Střeleckém ostrově.
Budování hřiště u Vltavy
Nastala složitá situace, poněvadž bylo nutné obstarat plochu pro vybudování nového hřiště, kde by bylo možné pokračovat v činnosti. Vhodným pozemkem pro vybudování hřiště byla louka u Dlouhého mostu, majetek pí Holanské. Nakonec došlo, za vydatné pomoci příznivců, k dohodě a SK České Budějovice na pronajatých pozemcích vystavěl nové hřiště. Při výstavě hřiště byly prováděny nejen terénní úpravy, ale bylo také sehnáno potřebné dříví na dokonalé oplocení hřiště, na dřevěné bariéry, šatny a kuželník. Dříví bylo obstaráno zčásti zdarma a zčásti za mírné splátky. Nakonec hřiště na kopanou obklopila i lehkoatletická dráha. Do vybudovaných kabin byla zavedena voda a instalovány sprchy. Hřiště bylo slavnostně otevřeno a kromě utkání v kopané byly uspořádány i lehkoatletické závody.
Přesun hřiště u Vltavy
Když se začínala sportovní činnost zdárně rozvíjet, tak se počala provádět regulace řeky Vltavy a z toho důvodu bylo nařízeno posunout hřiště asi o 50 m zpět od břehu. Tato skutečnost měla za následek novou mravenčí práci s přestavbou ploch, bariér, hrací plochy a se zavážením vzniklé stoky a dalšími terénními úpravami. Nakonec po dlouhém jednání bylo dosaženo toho, že stoku zavezl a terén pomohl částečně upravit podnikatel, který regulaci řeky Vltavy prováděl. Na nově přestavěném hřišti byla vystavěna krásná krytá tribuna se čtyřmi komfortními šatnami a sprchami. Dále byla na hřišti vybudována čtyřsetmetrová lehkoatletická dráha a vlastní restaurace. Byl to jistě odvážný čin na hřišti, které nebylo majetkem klubu, ale jen v pronájmu, vystavět tak nákladné dílo. Částka na jeho výstavbu dosáhla totiž celých 160 000,- Kč. Nově přebudované hřiště bylo znovu slavnostně otevřeno v roce 1925, a to přátelským utkáním s mužstvem AC Sparty Praha. SK České Budějovice sehrál utkání s těmito hráči: Slabý, Suhdol, Hriniak, Schrabal, Kalina, Maryška, Hrdina, Selinka, J. Malík, Řežáb a Kramář. Sportovní činnost na tomto hřišti prováděná se vyznačovala hlavně startem prvního A mužstva kopané v mistrovství jihočeské župy fotbalové (JŽF), která zahájila činnost v roce 1921.
SK České Budějovice vždy patřil mezi nejpřednější kluby regionu a to také v mistrovských soutěžích potvrzoval. V roce 1921 se stal mistrem JŽF ještě SK Tábor, ale hned v následujícím roce 1922 získal mistrovský titul SK České Budějovice. Sehrál tehdy 32 zápasů. Z toho 19x zvítězil, 4x hrál nerozhodně a 9x byl poražen s celkovým skóre 79:56. Jeho reserva sehrála 21 zápasů z nichž 13x vyhrála, 1x remizovala a 7x byla poražena při celkovém skóre 48:45. Družstvo SK České Budějovice junioři sehrálo 10 zápasů se skóre 27:10 jedním výsledkem nerozhodným a 3 porážkami. Ačkoli nebylo v roce 1923 mistrovství JLF dohráno a zbývalo ještě několik zápasů sehrát, o prvním místě bylo již rozhodnuto, neboť SK Ceské Budějovice ve všech svých zápasech zvítězil. Za první mužstvo tehdy nastupovali: Kramář, Frantál, A. Kovařovic, Selinka, J. Kovařovic, Maryška, Sak, Malík, Ledvinka a Schrabal. V roce následujícím se klub umístil na druhé příčce za SK Písek, když vybojoval 11 bodů a skóre 23:8. V těchto letech byl jednatelem p. V. Stehlíček, dlouholetý funkcionář oddílu. Rok 1925 byl rokem dvacetiletého výročí vzniku klubu a při této příležitosti bylo vzpomenuto na tehdejšího předsedu p. Krátkého i na další členy -J. Bicana, F. Barvíře, K Traxlera, A. Vojtu aj.
Přestože v roce 1925 se župní mistrovství nehrálo, odehrálo I.A mužstvo 32 utkání, z nichž 20 bylo vítězných. I.B. mužstvo SK České Budějovice sehrálo během tohoto roku 21 zápasů, v nichž dokázalo 16x zvítězit a pouze 4x prohrálo. V následujícím roce se I.A mužstvu tolik nedařilo a v mistrovství 1. třídy obsadilo až 8. místo se ziskem 9 bodů. Na podzim tohoto roku se SK České Budějovice střetl s F' DFC Budweis v zápase, který byl hodnocen jako nejlepší a nejzajímavější, jaký byl kdy ve městě k vidění. Za DFC tehdy hráli Rain, Raudnitz, Menzl, Schneider, brankář Hofhanzel a další. V tomto roce se DFC stala dokonce mistrem německé župy. Přesto ho SK České Budějovice v odvetném zápase dokázal porazit na jeho hřišti 3:2.
V roce 1927 se SK ČB stal mistrem JLF a dá se říci, že začal éra tohoto klubu v jihočeské kopané. V soutěži tenkrát hrálo 10 mužstev a SK CB docílil z devíti zápasů 7 výher a 2 prohry při celkovém skóre 33:10. V dalším roce se na počest desetiletého trvání republiky hrál pohár JLF, kterého se účastnily povinně kluby z prvních čtyř míst tabulky 1. třídy. Po vítězství nad SK Písek 3:1 zdolal SK ČB ve finále i AC Stadion a stal se držitelem poháru. Celkem sehrálo 1. A mužstvo za tento rok 33 zápasů s celkovým skóre 134:75. Vyhrálo 21 zápasů, 11 zápasů prohrálo a v 1 remizovalo. Nejvíce branek střelili J. Liška 41 , Dohnal 27, Aibl 25, Neumann 12 a John 9. Druhé mužstvo SK České Budějovice sehrálo 22 zápasů se skóre 66:40. Vítězných zápasů bylo 13, nerozhodných 5 a 4 porážky. Nejlepšími střelci I.B týmu se stali Metzl 18, Klíma 10, Kadoun a Macháček po 6, Moc 5, Bachošek 4. Z těchto výsledků je patrné, že 11. garnitura SK České Budějovice jest nejlepším záložním mužstvem jihočeské župy a nebezpečným týmem i mužstvům prvotřídním.
Po zániku dalšího klubu z té doby, SK Olympie České Budějovice, a po přechodu některých dalších kvalitních hráčů z jiných oddílů bylo vytvořeno velmi silné mužstvo a klub vystupoval nadále pod jménem Sportovní klub České Budějovice - SK ČB. z té doby se nejvíce vzpomíná na brankáře Kramáře a Petra Kolára, na obránce Tichého a Helera, záložníky Josefa Johna, Getlera, Šanderu a útočníky Josefa Malíka, Jindru Lišku, Standu Lišku, Batula Neumana a Mílu Mourečka. S řadou hráčů z tohoto mužstva se pak přecházelo na nové hřiště. V roce 1929 se totiž po provedené regulaci řeky Vltavy začaly pozemky na břehu postupně parcelovat a majitelka pozemku, na kterém stálo hřiště, paní Holanská, se nerozpakovala a dala přednost výhodnému prodeji těchto pozemků před pronájmem a SK ČB dostal výpověď.
Shánění nového hřiště a jeho výstavba
Po dlouhém shánění se konečně našla plocha u plynárny, která nám byla pronajata za levnější nájem a opět bylo započato s výstavbou dalšího hřiště. Hřiště u Dlouhého mostu se bouralo a použitelný materiál se převážel k plynárně. Vznikly poměrně značné škody a ztráty, poněvadž ne všechen materiál mohl být na novém hřišti použit, nehledě na to, že se velká část materiálu znehodnotila. Opět a to již po několikáté, byla prokázána láska a nadšení členů a příznivců SK České Budějovice a za jejich vydatné pomoci bylo hřiště u plynárny postaveno. I přes tyto velké problémy s hřištěm se fotbalová činnost v roce 1929 nezastavila. Klub měl v tomto roce 4 stálá mužstva a to I.A a I.B, dále pak 2 dorostenecká mužstva. Dokonce se snažil sestavit mužstvo páté a to juniorské, na které měl dost hráčů. Špatné tréninkové podmínky a malá možnost sehrání mužstva však tuto snahu ukončily. Výsledky I.A mužstva byly velice dobré, kdežto na výsledcích a počtu her ostatních mužstev bylo velice znát, jak citelně se klubu dotkla ztráta hřiště, následkem které byl u některých hráčů velmi silný úpadek formy. I.A mužstvo sehrálo celkem 42 zápasů se skórem 167:80 a z toho 29 zápasů vyhraných, 8 prohraných a 5 nerozhodně. Již po třetí za sebou, a to bez ztráty jediného bodu, získalo titul JŽF. Další postup do mezižupního mistrovství byl bohužel zaražen těsnou porážkou v Hradci Králové i přes velmi dobrou úroveň hry našeho mužstva. Jako další úspěchy tohoto roku možno jmenovat získání putovního poháru města České Budějovice a to již podruhé, dále Žižkova poháru města Tábora a konečně poháru Českého Slova. Nejúspěšnějšími střelci sezóny se stali následující hráči: Liška J. 45, Liška V. 23, Aibl 21 , Chmel 15, Neumann 14, Moureček 11 , Holler 9, Liška St. 6, Malík 5, Dohnal 3, Tichý 3, Gottler 2, John, Šandera, Moc a Štěpánek po 1 gólu. Za zmínku stojí také úspěch dorostenců, kteří vyhráli svojí mistrovskou soutěž. Stav členů fotbalového odboru SK České Budějovice v roce 1929 činil 84 členů.
Rok 1930 - otevření nového hřiště U Plynárny
Nové hřiště SK České Budějovice bylo otevřeno tím nejpřitažlivějším zápasem, který znamená pro Budějovice tolik, jako Sparta - Slávia pro Prahu. SK České Budějovice tehdy v sestavě Chmel, Štěpánek, Moureček, Liška, Neuman, Kolář, Tichý, Kříž, John, Hásl prohrál s místním německým DFC České Budějovice před velmi početnou návštěvou 2:1. Hřiště bylo převážně škvárové, později jen s minimem trávy, resp. drnů, v rozích. Rozměr hřiště byl 1 05 x 70 rn a kolem hřiště byly dřevěné bariéry a později kolem celé plynárenské zdi byl vybudován dřevěný kryt pro místa ke stání s jednou řadou sedadel těsně u hrací plochy. Kabiny byly sice zděné, přízemní, ale ne právě honosné. Správce hřiště měl být ve stejné budově. Později byly za brankami navezeny náspy se stupni. I na tomto novém hřišti pokračoval klub v úspěších v mistrovství 1. třídy JŽF. V roce 1930 skončil na druhé příčce za DSK Tábor, ale v následujících čtyřech letech získal SK ČB čtyři tituly mistra župy. V roce 1931 zvítězil bez ztráty bodu a celkem za tento rok odehrál 42 zápasů, z nichž bylo 34 vítězných, a pouze 6x odešel z hřiště poražen. Nejvíce zápasů odehráli Hovorka a Kolář, nejlepším střelcem byl se 48 góly Moureček. V tomto roce měl klub registrováno 55 hráčů a 28 dorostenců.
Období úspěchů v celostátních amatérských soutěžích
Ve dvoukolovém mistrovství hraném poprvé v sezóně 1931-32 ztratil SK České Budějovice jediný bod a s devatenácti body obhájil mistrovství 1. třídy.V tomto roce se mužstvo také zúčastnilo amatérského mistrovství CSR. V něm hrála ještě tato mužstva: AFK Kolín, který se stal mistrem, SK CB, Baťa Zlín, 1. CSK Bratislava, DFC Praha, Karlsbader FC, Sparta Košíře a Rapid Praha. Nejvíce se vzpomíná na utkání s AFK Kolín, které se vyznačovalo velkou dramatičností. V prvém utkání, které bylo hráno v Kolíně, byl klub poražen v poměru 5:2, když v průběhu zápasu se zranil brankář Hrdlička a hráč z pole musel do branky, a tudíž se dohrávalo o deseti hráčích. Odvetné utkání v Českých Budějovicích přilákalo několikatisícovou návštěvu a naše mužstvo zvítězilo 2:0, když nám rozhodčí příliš nepřál a neuznal jednu docílenou branku, dle mínění všech přítomných zcela regulérní. Celkovým poměrem 5:4 jsme tehdy byli z dalšího boje vyřazeni. Výbornou výkonnost potvrdil tým výhrou nad prvoligovou Viktorií Plzeň v poměru 3:2. K úspěšné sezóně klubu přispěl vítězstvím v dorosteneckém mistrovství JZF také dorost SK CB.
Ten sehrál za tento rok 38 utkání se skóre 180:36 a v 31 zápasech nebyl poražen. V sezóně 1932-33 zvítězil SK České Budějovice v mistrovství před SK Strakonice z náskokem dvou bodů. Tímto vítězstvím opět postoupil do dalších bojů o amatérského mistra ČSR.V tomto roce se stal mistrem ČSR DFC Praha a dále hrála tato mužstva: SK ČB, SK Pardubice, Baťa Zlín, Moravská Slávia, RUSJ Vzhorod, DFC Gablonz, Rapid Praha a AFK Kolín. V prvém kole SK ČB vyhrál nad DFC Gablonz na jeho hřišti i doma a postoupil do dalšího kola proti DFC Praha. Ten měl vynikající mužstvo prvoligové úrovně a patřil ke špičkovým mužstvům v ČSR. První zápas se hrál v Praze a naši podali mimořádně dobrý výkon a po velkém boji odešli poraženi 3:2. Odvetné utkání v Českých Budějovicích bylo očekáváno s velkým zájmem, ale mužstvo zklamalo před rekordní návštěvou na celé čáře očekávání. V té době byla
sestava SK České Budějovice následující: Hrdlička, Zavadil, Hovorka, Vojík, Stěpánek, Házl, Krátký, Chmel, Kolář, Moureček, Jindra Liška a Jiřička. V této době byl předsedou klubu Leopold Hájíček a ve funkci jednatele nahradil pana Dvořáka Rudolf Tácha. Za rok 1933 odehrálo 1.A mužstvo 48 utkání, z nichž 40x nepoznalo hořkost porážky. Všechny zápasy absolvovali Zeman, Štěpánek a Kolář, který se stal s 56 brankami také nejlepším střelcem mužstva.
Účastník divize českého venkova a snaha o postup do ligy
Po posledním vítězství v mistrovství JZF v roce 1934 postoupilo mužstvo do právě nově vytvořené divize českého venkova. Postoupilo tam po výsledcích 5:4 a 7:0 s Čechií Louny v prvním kole, 2:2 a 4:2 s mladoboleslavským SK ve druhém kole a 3:3 a 5:1 s SK Pardubice ve finále, kdy podruhé získalo titul mistra českého venkova. V amatérském mistrovství CSAF v prvním kole postoupil přes DSV Gablonz s výsledky 3:1 a 4:1 , ale v semifinále prohrál s AFK Kolín 2:5 a 2:0. V divizních soutěžích, které měly vždy vynikající úroveň a účastnila se jich přední mužstva českého venkova, obsadil klub v pěti po sobě jdoucích ročnících vždy druhé místo, a tak se postup do 1. ligy, o který se nejvíce bojovalo, nekonal. Mužstvo si tehdy vysloužilo titul korunní princ ligy. Ještě před tím rozhodlo předsednictvo klubu o vstupu mezi profesionální kluby dnem 1.1.1934. Zdůvodněním bylo zápasy s prvotřídními kluby, tím i větší návštěvy a více peněz do městské pokladny. Mužstvo bylo také doplněno posilami ze zahraničí a to hlavně z Rakouska. V té době hráli za SK České Budějovice: brankář Lowy, sloper Keltscher, útočníci Raindl, Fischer, Kadletz a obránci DFC Praha Smolenský a Ebhardt.
Ročník 1934 -1935
V ročníku 1934 -1935 zvítězil v divizi českého venkova SK Náchod s 38 body a skóre 90:30 SK ČB skončily na 2. místě s 35 body a skóre 67:27.
Ročník 1935 -1936
V ročníku 1935 -1936 skončil SK ČB opět na 2. místě s 24 body a skóre 58:49 za vítězným SK Pardubice, který získal 33 bodů se skóre 61:28. Poprvé v historii jihočeského fotbalu v roce 1935 vyjeli reprezentanti SK České Budějovice za hranice druhého státu, a to při zájezdu na Balt. Na tuto svoji první zkoušku zahraničních bojů vyjel velice skromně. Na šestitýdenní turné odjelo 12 hráčů v sobotu dne 22. června. Odjezd byl zdržen o 3 dny a důvodem bylo opatřování cestovních dokladů. Výprava s dobrou náladou usedla do vlaku, který je unášel přes Prahu do Berlína. Po krátké pauze pokračovali za hranice Litevska. Jízda z Berlína trvala 16 hodin rychlíkem, který byl přeplněn tak, že hráči absolvovali tuto cestu vestoje. I přes únavu vyhrál SK ČB po příjezdu všechna tři utkání s estonskými soupeři a to s Kavack Kaunas 3:2. Z dalších dvanácti zápasům hraných v Litvě a Finsku prohrál SK ČB jen dvě, a to s národním mužstvem Finska v poměru 5:2, 2:1. Všem patnácti zápasům v osmi městech přihlíželo přes 70 000 diváků. Výprava našeho mužstva dostala ještě spousty dalších nabídek, ale pro malý počet hráčů a četná zranění se zájezd musel ukončit.
Ročník 1936 -1937
V ročníku 1936 -1937 divize českého venkova se umístil SK České Budějovice na druhém místě s 29 body, při skóre 73:41. Jeho přemožitel SK Hradec Králové získal 30 bodů se skóre 53:35. V roce 1936 se určitě nedá zapomenout na přátelský zápas sehraný s vedoucím ligovým týmem AC Sparta Praha,na hřišti U Plynárny. Jeho konečný výsledek 5:5 by se určitě neodvážili tipovati ani největší optimisti. Sparta tenkrát přijela do Českých Budějovic v kompletní sestavě až na Belgičana Braineho. Tato sestava prohrávala po prvním poločase již 5:0. Po přestávce nastoupila Sparta s chladným přijetím obecenstva, avšak již v prvních minutách se její hráči rozohňují a začínají ostřeji hrát. Nakonec se jim daří ve 40. minutě vyrovnat na 5:5. Proti Spartě nastoupili: Svec, Michálek, Ebhardt, Stěpánek, Házl, Lukš, Kolář, Piloušek, Zeman, Hebík a Fišer. Branku vstřelili: Piloušek, Hebík, Fišer a dvě Zeman. Zápas tenkrát řídil soudce p. Lipský z Pelhřimova a i přes špatné počasí přišla slušná návštěva 5000 diváku.
Ročník 1937 -1938
V letech 1937 -1938 zvítězil v divizi českého venkova SK Kopisky s 30 body a skóre 49:22. SK České Budějovice se umístil již tradičně na druhém místě s 29 body při skóre 67:18. V roce 1937 měl SK ČB 8 placených hráčů - profesionálu, 39 amatéru a 25 dorostenců.
Ročník 1938 -1939
V tomto ročníku skončil SK ČB jak jinak než na druhém místě: se 17 body a skóre 46:19. Na prvním místě se tentokrát umístil SK Viktoria Plzeň. Kromě již uvedených vítězů SK ČB hostil na hřišti U Plynárny další populární mužstva českého venkova, jako mladoboleslavský:SK, SK Dvur Králové, SK Explozia Semtín, SK Polaban Nymburk, iSK Souš, SK Horovice, SK Český lev Beroun, SK Olympia Plzeň atd. Kromě mistrovských divizních utkání byla na hřišti U Plynárny sehrána celá řada mezinárodních přátelských utkání s kluby tehdy velice zvučných jmen. SK ČB hostil: Wiener Sportklub, Rapid Vídeň, Amateere Vídeň, Blau Elf Vídeň, Slovan Vídeň, First Wien a z Lince pak Lask Urfahrt a mnoho dalších. Odvetná utkání v celé řadě případů byla pak sehrána v Rakousku. Z Maďarska hostoval v Českých Budějovicích FS Budaj, s nímž jsme remízovali 2:2 a tehdy velmi populární Hangarie. S tou SK ČB po velkém boji remízoval 3:3. Byla to kopaná vysoké úrovně a Toník Krátký, výborný Ievý záložník, nastoupil v tomto utkání na pravém křídle a asi ze třiceti metrů vstřelil reprezentačnímu brankáři maďarského národního mužstva Szabovi vyrovnávací branku takovou bombou, že ten zpozoroval míč v síti, až když si ho z branky vyndaval. Velké utkání bylo sehráno také s rumunským Vulturoj Lugoj, nad kterým jsme zvítězili 3:0. Dále mužstvo SK České Budějovice sehrálo celou řadu zápasů na hřištích západních, východních i severních Cech a i s některými kluby na Moravě. Z této doby je nutno vzpomenout na odchovance klubu pravého záložníka Frantíka Štěpánka, středního útočníka Josefa Ze- mana, pozdějšího hráče SK Plzeň a AC Sparty, československého reprezentanta, dále pak výborného útočníka Karla Hebíka a levého záložníka Icka Lukše.
Ročník 1939 -1940
Po první polovině tohoto ročníku stanuly v čele tabulky 3 mužstva z jižních Čech. Se 14 body vedl SK České Budějovice, za ním Strakonice s 12 body a na třetím místě Stadion České Budějovice s 10 body. V jarní části soutěže pak svedl SK CB mnoho úporných bojů, aby tak po šesti letech nadějí, zklamání a vytrvalosti stanul na vytouženém prvním místě své divizní skupiny. Definitivně to rozhodla výhra nad Strakonicemi 4:0 v předposledním kole soutěže. Východní skupinu divize vyhráli AFK Pardubice a měly se tak utkat s SK České Budějovice ve dvou kolech o postup do kvalifikace o ligu. Prvé utkání, které bylo sehráno 9.6.1940 v Budějovicích, skončilo remízou 2:2. Branky domácích vstřelili Brož a Zoch. Až po zápase se tenkrát zjistilo, že brankář Adam dohrál obětavě zápas s těžkým zraněním plic a v Pardubicích tedy nenastoupil. Druhé utkání hrané 16.6.1940 v Pardubicích skončilo rovněž remízou 0:0 a to po velkém boji. Třetí a tudíž rozhodující zápas byl sehrán také v Pardubicích. Budějovice v něm bohužel po vyrovnaném boji podlehly 2:1 a do bojů o kvalifikaci o ligu nepostoupily. Nejlepším střelcem této sezóny se stal Frantík Brož s 28 góly.
Ročník 1940 -1941
V tomto ročníku divize českého venkova západ se mužstvu SK CB vůbec nedařilo a skončilo tak až na 9. místě. Vítězem se staly SK Strakonice, které dosáhly 33 bodů a skóre 70:40. SK Strakonice se probojovaly do kvalifikace o ligu, kde však skončil na posledním čtvrtém místě za ASO Olomouc, který zvítězil, Polabanem Nymburk a SK Nusle. SK České Budějovice získal 19 bodů a pasivní skóre 44:72. AC Stadion České Budějovice se umístil na sestupovém dvanáctém místě. Malou útěchou klubu mohlo být vítězství ve finále Jihočeského poháru na DSK Tábor. Největší zásluhu na tomto vítězství měli v záloze Míla Ziegler, na pravém křídle Tříska a útočník Cvach. Jako vítěz Jihočeského poháru postoupil SK České Budějovice do Českého poháru, kde však po remíze 2:2 doma a prohře 0:1 venku s ligovou Viktorií Plzeň vypadl v prvním kole. Tenkrát skórovali Brož a Civiš.
Ročník 1941 - 1942
V ročníku 1941 -1942 vyhrál divizi českého venkova - západ SK Rakovník se skóre 85:39, tedy o 21 gólů více, než vstřelil šestý SK České Budějovice, který měl skóre 64:55 a 22 bodů. Podruhé v této sezóně vyhrál SK ČB Jihočeský pohár, a to vítězstvím 1:0 nad Meteorem ČB. Za vítězné družstvo tehdy hráli: Vávra, Ziegler, Růžička, Štěpánek, John, Vávra 11, Broš, Pohl, Michálek, Cvach, HrdIička. Po postupu do Českého poháru byl zde SK ČB vyřazen již v prvním kole populární prvoligovou AC Spartou, a to po prohře 2:0. Na zápas tehdy přišlo 6000 diváků. Nejlepším střelcem tohoto ročníku se stal Brož s 20 brankami.
Ročník 1942 - 1943
V ročníku divize českého venkova -západ 1942-1943 vybojovala vítězství SK Viktoria Plzeň se 42 body a impozantním skóre 123:21. SK České Budějovice skončil na čtvrtém místě se skóre 58:45 při 25 dosažených bodech. Na devátém místě skončil SK Meteor České Budějovice, který se však po vítězství v Jihočeském poháru probojoval až do 3. kola Českého poháru, kde teprve podlehl prvoligové AC Sparta Praha.
Ročník 1943 - 1944
Tento ročník vyhrál opět Rakovník, který docílil 37 bodů, na dalších třech místech se umístily Jihočeské kluby, a to na druhém místě Meteor České Budějovice s 28 body, na třetím místě Strakonice s 25 body a bohužel až na čtvrtém místě SK České Budějovice s 24 body a skóre 71:51. Již potřetí se však klubu podařilo vybojovat vítězství v Jihočeském poháru, tentokrát nad Strakonicemi. První zápas, hraný na hřišti u plynárny, domácí vyhráli 5:2. Branky Budějovic dali Vopátka 2, Loučka 2 a Brož 1. Druhý zápas ve Strakonicích skončil remízou 3:3. Vždy vedoucí branky Budějovic dávali John, Vopátka a Brož. V Českém poháru se však SK ČB nedařilo a vypadl hned v prvním kole po prohře 6:2 s Viktorií Plzeň. Nejlepšími střelci této sezóny se stali František Brož (21 gólu), Jarda Zoch (12 gólu) a Vašek John (11 gólu).
Ročník 1944 -1945
Ročník 1944 -1945 divize českého venkova -západ nebyl vůbec rozehrán, a to na příkaz říšského protektora v důsledku neutěšené situace německých vojsk na frontách. V průběhu posledních let nastaly v sestavě SK České Budějovice značné změny, celá řada hráčů odešla a v mužstvu se objevily nové tváře: Hřebejk, Vlk, Růžička z Adamova, Kohout 1. a 11. z Rapidu, Ladík Vávra, Frydrych, bratři Civišové a mnozí jiní. V květnu 1945 skončil protektorát a přišlo osvobození naší vlasti a mužstva se začala připravovat na nový ročník divizních soutěží.
Ročník 1945 - 1946
Další ročník 1945 -1946 divize českého venkova -západ byl rozehrán na podzim ihned po osvobození. SK České Budějovice skončil se 44 body a skóre 102:57 na pěkném 3. místě. Nejlepším střelcem se stal Šurych, který dal 20 gólů, dále John a R. Nowak po patnácti brankách. Trenérem mužstva v té době byl Hroneš. Celkové vítězství v ročníku si k všeobecnému překvapení vybojoval SK Meteor České Budějovice. Měl skutečně dobré mužstvo a jeho vítězství bylo zcela zasloužené. Získal 53 bodů a skóre 138:55. V kvalifikačním utkání o mistra divize s SK Hradec Králové vyhrál a postoupil do kvalifikace o postup do 1. ligy, kdy však neuspěl.
Ročník 1946 -1947
SK České Budějovice se do tohoto ročníku na mistrovské zápasy značně posílil zcela jistě s úmyslem zasáhnout do boje o první místo. Z Prahy získal stopera Přibka, dále pravou spojku Šedivého, rovněž z Prahy a levou spojku Hemelíka z Ústí nad Orlicí. Po skončení podzimního kola odešel zpět do Vodňan útočník Turek a za něj přišel brankář Karel Čapek. SK ČB se stal vítězem podzimního kola s 22 body a skóre 46:20 před Meteorem ČB s 20 body a Rakovníkem s 19 body. Jako jediný však neutrpěl ani jednu porážku a jen 4 x remizoval. V jarním kole potom SK České Budějovice pokračoval v dobrých výsledcích mnohdy i s dvojciferným skóre jako např. s Bílinou 10:0, s Hořovicemi 11 :1 po poločase 5:0, nebo s Vodňany 8:0. Jako nejdůležitější střetnutí jarní části soutěže by se dal považovat zápas sehraný na hřišti Meteoru na Střeleckém ostrově, na který přišlo přes 8000 diváků. Většina z nich přála vítězství Meteoru, avšak jejich přání nebylo vyslyšeno a on podlehl SK ČB 2:1. Branky vstřelili ve 28. minutě Šedivý, ve 35. minutě Hemelík a na konečných 2:1 upravoval za domácí v 63. minutě Smutný. Sestava vítězů: Čapek,Bonuš, Polak, Chodoba, Příbek, Freiberg, Hemelík, John, Zeman, Šedivý, Andoh. Zápas měl v místě obrovskou odezvu a byly uzavírány nejrůznější sázky mezi fanoušky. Kromě obrovského průvodu, který šel městem, byli tehdy k vidění i lidé skákající z mostu do Malše a koupající se v kašně na náměstí. Na konci tohoto ročníku bylo pořadí na prvních 3 místech jako v polovině soutěže a SK České Budějovice tedy zvítězil po docílení 42 bodů a skóre 105:32. Nejlepšími střelci se stali: Šedivý 21 , Nowak 17 , John 16. V tomto ročníku byl trenérem mužstva Hroneš a nutno zdůraznit, že měl na tomto úspěchu maximální zásluhu.
Účastník divize českého venkova a snaha o postup do ligy
Prvé utkání s vítězem skupiny B divize SK Polaban Nymburk se hrálo na hřišti u plynárny a přilákalo 11 200 platících diváků. SK ČB v tomto utkání s převahou a tedy zcela zaslouženě zvítězil 4:1. Branky dávali: Šedivý, Příbek, Zeman 2 a obě z penalt a za hostující snižoval v poslední minutě Čáp. V odvetném zápase podlehl SK České Budějovice na hřišti Polabanu Nymburk jen 0:2, a tudíž výsledným skóre 4:3 z obou zápasů postoupil po mnohaletém úsilí do 1. ligy CSR. Splnil se tak dávný sen všech funkcionářů, ale i hráčů klubu. Další úspěch tohoto ročníku zaznamenal dorost SK ČB, který se stal mistrem JŽF. V posledních finálových zápasech podlehl v Písku Slavoji 3:1 , avšak doma v Českých Budějovicích ho porazil 4:1 , což znamenalo titul mistra v dorostenecké soutěži.
Ročník 1947-1948 - 1. liga kopané ČSR
Na účinkování v první lize se hřiště u plynárny velmi dobře připravilo. Byla zde postavena tribuna i se šatnami pro zhruba 1 000 sedících diváků.Družstvo však nedoplnilo svůj hráčský kádr a pro současné hráče byla nejvyšší soutěž nad jejich síly. Po skončení divize odešel od mužstva úspěšný trenér Hroneš a nahradil ho trenér Pojar z pražské Slávie. Tato výměna se tehdy moc nevydařila, protože trenér Pojar nezůstal ani do konce sezány a byl vystřídán trenérem Vytlačilem.
Před zahájením tohoto ročníku ligy se řešila úplatkářská aféra, takže z ročníku ligy 1946 -1947 byly vyloučeny kromě sestupujících ASA Olomouc-Viktorie Žižkov a SK Libeň ještě mužstva Baťa Zlín-Žídenice a SK Kladno. Proto bylo rozhodnuto, že nový ročník ligy bude hrát jen 11 klubů. V podzimním kole získal SK České Budějovice jen 6 bodů. Na konci ročníku se umístil desátý se 13 body a skóre 42:80. Kvalifikační turnaj o ligu tento rok Č.F.S. zrušil a rozhodl, že z ligy sestupují poslední dva kluby.
Bohužel tedy s Čechií Karlín sestoupil z ligy i SK České Budějovice. V tomto rozhodnutí Budějovicům pravděpodobně přitížila vysoká porážka v ligovém zápase v Praze na Slávii, a to 15:1.
Sestavy
V mužstvu nastupovali v lize tito hráči: Čapek, Němec, Bonuš, Kubeš, Šerý, Polák, Freyberk, Příbek, Chudoba, R. Nowak, Šedivý, Zeman, John, Hemelík, Smutný, Karel, Hule, Ondok, později pak Hojer.
Nejlepšími střelci se stali Hemelík s Šedivým, kteří nastříleli po 1O brankách. Pozoruhodné výsledky, které byly docíleny: Žilina 3:2 -Bohemians 6:5 -Košice 5:3 -Viktoria Plzeň 4:3 -Ostrava 2:2 -Trnava 2:2 - Slávie 1 :1. Venku pak Žilina 4:4 a Ostrava 2:2. Celý rok se SK České Budějovice všemožně snažil, aby si těžce vybojovanou ligovou příslušnost udržel, jak pro klub, tak i pro jihočeskou metropoli. I přes tuto velikou snahu se to nepodařilo.
