Dlouhé roky byl základním stavebním kamenem sestavy českobudějovického Dynama. Dobře šlapající černobílá mašina však v této sezoně funguje na výbornou a Petr Benát (37 let) se do hry moc nedostává. "Makám na tréninku i v zápase a čekám na šanci," krčí rameny sympaťák, který zatím odehrál jen 58 minut za 5 utkání. Jeho čas však ještě jistě přijde, pro Horejšův tým je bezesporu nadále nesmírně platným článkem.

Proti Vítkovicím jste poprvé v sezoně odehrál alespoň dvacet minut. I když je jasné, že byste nejraději hrál od začátku, tak alespoň tato minutáž vás trošku potěšila?
Já jsem v této sezoně rád za každou minutu, takže ano.

Naznačoval vám trenér Horejš, že vzhledem k rozhodnutému výsledku tentokrát využije všechna střídání dříve?
Ne, rozcvičovali jsme se jako každý zápas. Žádný signál jsme nedostali.

Jak jste se na hřišti cítil po delší době?
Prvních šedesát pět minut bylo z naší strany hodně dobrých. Hlavně první poločas byl opravdu povedený. Do toho druhého vstoupily Vítkovice poměrně aktivně, ale žádnou šanci si nevypracovaly. Naopak my je trestali. Od 70. minuty, kdy jsem na hřiště přišel, tak tempo trošku opadlo. Měli jsme nahráno.

Za dvacet minut na hřišti jste měl dvě zajímavé možnosti. Při té první vám do střely skočil obránce a co ta druhá?

Myslím si, že Roman Wermke situaci řešil dobře. Musel mi dát prudkou přihrávku. Já se trošku zastavil, míč mi trochu skočil a dopadlo to tak, jak to dopadlo.

Nehledali vás místy spoluhráči, aby vám udělali radost?
(směje se) Ne, to si nemyslím. To určitě ne.

Celkově se vám ale duel s Vítkovicemi povedl na výbornou a dali jste tak zapomenout na poslední domácí nezdar s Frýdkem-Místkem.
Podařilo se nám dát rychlé góly, to rozhodlo. Po půlhodině to bylo 3:0 a pak už to bylo jenom o tom, abychom utkání nepodcenili a dotáhli jej do vítězného konce.

Soupeř si vstřelil dva vlastní góly. Zažil jste někdy něco podobného?
Asi ne (usmívá se). Nicméně musím říct, že Vítkovice chtěly hrát fotbal, oproti například Frýdku. Nám to vyhovovalo a řekl bych, že máme kvalitnější tým. Proto jsme utkání rozhodli už v prvním poločase.

V probíhající sezoně jste naskočil do poloviny zápasů, v nichž jste odehrál pouhých 58 minut. Jak tuto situaci nesete?
Makám na tréninku i případně v zápase a čekám na šanci. Je nás tady osmnáct a momentálně se daří, jsme na vítězné vlně. Loni to bylo podobné. Já se dívám na situaci hlavně z pohledu týmu. Zažíváme podobnou euforii jako v minulé sezoně, ale z dlouhodobějšího hlediska pro cíle klubu bude důležité zvládnout nadcházející zápasy. Je výborné, že jsme zvítězili a potvrdili tři body ze Sokolova. Avšak do konce podzimu zbývá několik kol a ty napoví o tom, jak a o co budeme hrát na jaře.

Těžká střetnutí vás čekají například hned v dalším kole ve Znojmě, pak doma s Opavou nebo derby v Táborsku.
To jsou samozřejmě těžcí soupeři, ale ani utkání v Sokolově nebylo lehké. Řekl bych, že jsme nebyli lepším týmem, ale už jsme přeci jen zase o něco zkušenější a podobné zápasy se musíme naučit zvládat. Doma jsme silní, potřebujeme vozit body z venku.