Se zadáky Břevnova svedl Aleš Matoušek nesčetně soubojů. Svým aktivním pojetím hry nenechal soupeřovi obránce ani na chvilku polevit. Ať už to byly souboje sprintérské, hlavičkové, či akce jeden na jednoho. Jakmile se ocitl vysoký útočník u balónu byl v obraně Břevnova vyhlášen stav nejvyššího ohrožení. Ze hřiště odcházel Aleš šťastný, ale velice unavený. Při odchodu do kabin doslova táhl nohy za sebou. Jak by také ne, dragouni zachovali čest svému jménu a nedarovali Dynamu žádný míč zadarmo.

Do Dynama se Aleš vrátil z půlročního hostování v druholigových Prachaticích. Fanoušci očekávali, že to nebude dlouho trvat a pětadvacetiletý útočník se prosadí v týmu trenéra Cipra. Ten však využívá služeb jiných hráčů a na Aleše zbývá místo pouze v rezervě. V dresu juniorky se objevil Aleš ve všech třech zápasech, na své konto si zatím připsal jednu branku. „Když se vyhrává, tak je spokojenost. Rád bych se dostal do Á-týmu, ale momentálně hraji v Béčku, takže se snažím hrát co nejlépe,“ bere odchovanec Dynama situaci takovou, jaká je.

Až v pátém vzájemném zápase se podařilo Dynamu porazit Břevnov. „Bilanci záporných zápasů s Břevnovem jsme si nikdo nepřipouštěli. Četl jsem o tom, ale hráči nemají čas sledovat s kým mají kladnou a s kým zápornou bilanci,“ prozradil hned po zápase hráč, který má na svém kontě jednu prvoligovou branku. Ze tří zápasů se podařilo juniorce získat plný počet bodů. Takový start do sezóny zřejmě nečekal v Českých Budějovicích vůbec nikdo. „V ČFL je každý soupeř těžký. Ať už se jedná o někoho z Prahy, nebo jakoukoliv rezervu ligového týmu,“ nedělá ze tří vítězství ukvapené závěry aktivní útočník.

Aleš byl původcem sporné situace, po které vsítilo Dynamo vítěznou branku zápasu: „Hlavičkoval jsem hodně v záklonu, takže z toho byl vysoký balón. Někdo z našich (Jiří Hrbáč – pozn. red.) tam svedl úspěšný souboj s jejich gólmanem a obráncem.“ Vítězství je o to cennější, že jej rezerva dosáhla bez výraznější pomoci pendlů. I v závěrečných minutách si mladí hráči Béčka počínali jako ostřílení mazáci. Hned několik minut dokázala juniorka nastřádat v závěru zápasu výbornou poziční hrou na soupeřově polovině. „Zápas hodně bolel, ale hlavní je naše vítězství,“ dodá spokojeně útočník, který se několikrát objevil dokonce v mládežnických reprezentacích.

Jan Poštulka

Tři zápasy, tři vítězství. Obdivuhodnou bilanci má zatím u kormidla Dynama “B“ Jan Poštulka. Zatímco uplynulý rok rezerva bojovala o záchranu doslova do posledních minut, letos je tomu úplně jinak. „Chyběl mi Luboš Myšák, který se dostává do formy. Neměli jsme nikoho z pendlů. Ani teď si nedáváme žádné překotné cíle. Pro nás je pořád hlavní zachránit se ve třetí lize,“ zůstává oběma nohama na zemi zkušený kouč. Oproti úvodnímu zápasu s Libercem, vítězství nad dragouny stálo mladé hráče evidentně mnoho sil. „Bylo to velice těžké. Především krajní beci měli plné zuby defenzívy, takže dopředu jim už nezbývaly síly,“ prozradí po zápase Jan Poštulka svůj postřeh. Sázka na neokoukané krajní beky zatím zkušenému trenérovi vychází.

Díky absenci několika hráčů z obou týmu na univerziádě v Izmiru se původně mělo utkání odložit. Nakonec se přece jen odehrálo. Absence tří hráčů byla především v úvodní půlhodince na obranné hře Břevnova velice patrná. "Soupeři zřejmě chyběli akademičtí reprezentanti, ale to nám taky. Zkušenost Jirky Peroutky by se nám vzadu dneska docela hodila,“ doplní k absenci akademických reprezentantů asistent trenéra Cipra u A-týmu Dynama.

Zatímco z kabiny vítězného týmu burácí vítězný pokřik, vrací se Poštulka k nejdůležitějšímu momentu utkání: „Naše vítězná branka se dá označit za šťastnou. Kdyby šel gólman do souboje, tak by rozhodčí zřejmě pískl faul. Jelikož zůstal stát na čáře, rozhodčí gól správně uznal.“ Nutno podotknout, že za výhrou šlo Béčko Dynama o něco razantněji než soupeř. Jenom to ale nestačí. „Není umění vyhrát, když se daří. Umění je vyhrát v nepodařeném zápase. Tentokrát se k nám přiklonilo také štěstí,“ uzná trenér všechny aspekty, díky kterým se drží juniorka na čele ČFL.