Dorostenecký turnaj se odehrál ve čtvrtém největším městě Kanady, Ottawě a jihočeský výběr se postupně střetl se třemi stejně starými týmy – Camberland Cobras Ottawa, Kingston Clippers a Ajax FC Toronto. Na úvod výprava stihla i přípravný zápas s místním mužstvem. „Hned druhý den po příletu nás čekal soupeř ze sportovní školy Louis – Riel School, s nímž jsme odehráli přátelské utkání v nafukovací hale, která je největší v celé Kanadě a vejde se do ní nejen fotbalové hřiště, ale i běžecká dráha. Tento zápas jsme vyhráli 2:0,“ prozradil na úvod Karel Sláma.
Ottawa je fanouškům známá spíše jako hokejové město, fotbal se tady ale podle Karla Slámy prosazuje stále víc. „Na prvním místě je sice hokej a americký fotbal, ale jen v televizní popularitě. Na počet sportujících hráčů vede fotbal a to především díky obrovskému zájmu o ten dívčí.“ Něžné pohlaví svým kolegům, jak se zdá, zdárně konkuruje. „V Kanadě je to 50 na 50 v rámci chlapeckého a dívčího fotbalu. Zkrátka tam hraje nejen hodně kluků, ale i stejný počet dívek,“ prozrazuje Sláma. A že Kanada fotbalistům a jejich příznivcům přeje, dokazuje i zázemí pro místní sportovce. „Podmínky tady byly fantastické. Hráli jsme sice všechna utkání na hřištích s umělým povrchem, ale všechna byla velmi kvalitní a podobná těm, která máme v našem tréninkovém centru Složiště. I když my máme lepší…,“ usmívá se Karel Sláma.
Celý turnaj nakonec sice vyhráli Jihočeši, ale jejich kanadští soupeři předvedli, jak potvrzuje i Karel Sláma, velmi kvalitní výkon. „Musím přiznat, že mě individuální výkony kanadských hráčů mile překvapily. Naši hráči zase byli lepší v práci s míčem a hráli lépe jako tým. To naopak chybělo Kanaďanům.“ V kanadském hlavním městě se blýskli i hráči Dynama a Sláma měl k jejich vystoupení jen slova chvály. „Bude to vypadat, že nejsem nestranný, ale naši hráči excelovali. Hezoučký, Hucek, Penner a Ardamica hráli opravdu výborně.“ Pochvalu si samozřejmě ale zasloužil celý jihočeský tým. „Ostatní hráli také dobře, zkrátka se nám dařilo. Jen je škoda, že celý tým netrénuje společně. Hráli by všichni ještě lépe,“ je přesvědčen Sláma.
Všichni mladí fotbalisté byli po celou dobu turnaje ubytováni v místních rodinách, které se o ně staraly takřka jako o vlastní syny. Svým hostům také během všech utkání připravily tu správnou fotbalovou atmosféru. „Kupodivu jsme měli největší fanklub. Všechny rodiny, u kterých byli hráči ubytováni, se vždy sešly na tribuně a fandily nám,“ vzpomíná Karel Sláma. „Dokonce se rodiče i pyšně hlásili k hráčům, kteří u nich spali a chlubili se, že ten, který dal právě gól, je jejich syn.“ Rodiny si s hráči během týdne dokázaly vytvořit pevné pouto a loučení s kanadskou půdou tak bylo poměrně emotivní. „Rodiny přijaly hráče opravdu krásně a při loučení sem tam ukápla slza.“ Ubytování v hostitelských rodinách představovalo pro mladé fotbalisty i možnost procvičit si konverzaci v angličtině. Slámu těší, že si hráči cizí jazyk procvičili. „Každým dnem mluvili lépe a lépe. Jsem rád, že toto mohli absolvovat, protože viděli, že učení se cizím jazykům je velmi důležité a v podstatě nutné.“
Na mladíky čekal v Kanadě kromě fotbalu i pestrý program. „Viděli například muzea kanadské civilizace a historie válek, která byla opravdu překrásná a udivující. Navštívili jsme také laserovou show v Ottawě nebo dvě stě kilometrů vzdálený Montreal s jeho Olympijským stadionem,“ vypočítává Karel Sláma. A čím jeho samotného Kanada nejvíce zaujala? „Překvapilo mě, jak jsou tam lidé přátelští. Ta celková pohoda a otevřenost každého, koho jsme potkali,“ uzavírá své hodnocení úspěšného turnaje.
Nominace Dynama: Michal, Vochozka, Ardamica, Hucek, Hezoučký, Bartůněk, Penner, Malecha, Cepák, Remiáš, Faltýn, Grigera.
