Ženský fotbalový tým prošel minulý ročník Divize bez ztráty jediného bodu. Ovšem znovu zůstal před branami třetí ligy, stopku mu vystavil v baráži tým Raptors Prague. Tohle však chtějí ženy z Dynama změnit a prolomit několikaleté čekání. „Uděláme všechno pro to, abychom konečně postoupily,“ říká odhodlaně kapitánka Tereza Školková.

Terezo, od kolika let hrajete fotbal a kde jste s ním začínala?
Fotbal hraji už od svých šesti let a začínala jsem v Třeboni, kde jsem hrála spolu s mým bratrem. V Třeboni jsem hrála mnoho let s kluky, poté jsem hrála na střídavý start v Plzni a nakonec jsme vytvořily s holkami tým v Třeboni, odkud jsme se po dvou sezonách přesunuly do Dynama.

Kdo vás k němu vedl?
I když se rodičům ze začátku nelíbilo, že bych začala hrát fotbal, tak nejvíce mě vždycky podporovala mamka. Vozila mě na zápasy, kupovala mi všechno vybavení a chodila mě podporovat na každý můj zápas, za což jsem ji moc vděčná. Ovšem musím říct, že se mi dostávalo podpory od celé rodiny.

Bylo od začátku jasné, že budete fotbalistkou?
Popravdě musím přiznat, že mě vždy lákalo vyzkoušet více sportů. Odmalička jezdím na koních, které máme doma, pět let jsem tancovala a čtyři roky hrála tenis. Všechno dohromady jsem nestíhala, takže pokaždé, když jsem si musela vybrat, tak zvítězil právě fotbal.

Co studujete za školu a jak to zvládáte?
Studuji Sportovní gymnázium se zaměřením fotbal v Českých Budějovicích. Tento rok mě čeká maturita, takže bude náročné všechno stíhat dohromady. Celkově studium na této škole je náročné dohromady s tréninky, ale myslím si, že půjdu dobře připravená na vysokou školu.

Co říkají vaši kámoši a rodiče na to, že jste se vydala na dráhu fotbalistky?
Rodiče mě vždy podporovali, takže jsou rádi, že dělám něco, co mám ráda. A co se týče kamarádů, tak právě díky fotbalu jsem si našla spoustu dobrých přátel včetně týmu, kde teď hraju. A ostatní kamarádi obdivují to, že jako holka hraju fotbal a chodili mě nebo chodí podporovat na zápasy.

Kam byste to chtěla jednou dotáhnout?
Abych řekla pravdu, tak tomu nechávám volný průběh, kam mě vítr zavane. Ale snažím se na sobě tvrdě pracovat, zlepšovat se a ráda bych se dostala hrát někam do zahraničí.

Máte nějaký fotbalový vzor?
Úplně fotbalový vzor nemám, obdivuju všechny, kteří na sobě tvrdě pracují a snaží se zlepšovat. Ale pokud bych si měla vybrat, tak z mužů je to Lionel Messi a z žen Alex Morgan spolu s Bárou Votíkovou.

Komu fandíte?
Nepatřím mezi ty, kteří jsou obrovským fandou jenom jednoho týmu. Ráda se koukám na všechny fotbalové zápasy, ale pokud bych si měla opět vybrat, tak to bude tým FC Barcelona.

V minulé sezoně jste prošly soutěží bez ztráty bodu, pak jste ale vypadly v baráži…
S holkami jsme celou sezonu tvrdě pracovaly na tréninku a na hřišti jsme nechaly vždy všechno. Celou sezonu jsme vyhrály bez ztráty jediného bodu. Náš největší cíl byl postoupit do vyšší soutěže, což se nám bohužel nepovedlo. Nedokážu ani popsat, jaký pocit zklamáni jsme cítily z prohry v baráži po tak vydařené sezoně. Celý tým to nesl špatně a těžko jsme se srovnávaly s vyřazením, ale nakoplo nás to ještě více a nadcházející sezonu uděláme všechno proto, abychom konečně postoupily.

Sledujete mužský A-tým Dynama?
Musím přiznat, že nechodím na každý zapas mužského áčka, ale občas se s holkami z týmu domluvíme a jdeme se společně podívat na nějaký domácí zapas. Jinak se vždy akorát kouknu na výsledky, jak se jim dařilo.

Jaké máte cíle do příští sezony?
Náš největší cíl je samozřejmě postoupit do vyšší soutěže a také se pokusit opět vyhrát bez ztráty jediného bodu. S holkami se snažíme všechny chodit poctivě na tréninky a zlepšovat se. Ovšem je potřeba se tím i bavit, takže s mými spoluhráčkami podnikáme různé výlety nebo si jdeme jen tak zakopat.