V Olomouci sice nebylo k vidění utkání nikterak vysoké úrovně. Zvlášť v prvním poločase se čtyři tisícovky diváků pořádně nudily. Dynamu se dařila hra ve středu pole a Olomouci vázla kombinace: „Já jsem viděl svižné ligové utkání, které v prvním poločase bylo vyrovnané,“ zhodnotil úvodních pětačtyřicet minut Pavel Tobiáš.
Druhá půle už byla zajímavější. Padly dokonce i branky. „Ve druhé půli si troufám říct, že jsme byli výrazně lepší. Je paradoxní, že jsme dali dvě branky a získali jsme pouze bod. My jsme sem jeli s jasným cílem vyhrát. Myslím, že jsme pro to udělali hodně, ale trošku nás srazil ten vlastní gól,“ věděl Tobiáš. Hostující Riegl si totiž naběhl na Melinhovu standardku a hlavou poslal domácí do vedení.
Ale České Budějovice hrály dál a hnaly se za vyrovnáním. I když šancí si moc nevytvářely. „Nicméně hráči pracovali dál a bojovali až do konce. Nakonec ta šance Benáta v závěru mohla potvrdit to, co říkám. Bod bereme, ale chtěli jsme vyhrát. Domácí hráli velmi dobře, hráli kombinačně, bojovali. Bylo to kvalitní utkání,“ shrnul souboj na Hané kouč Tobiáš.
Vzruch vzbudila Tobiášova věta, že Jihočeši byli ve druhé půli výrazně lepší: „Já se na to dívám z lavičky. Myslím, že jsme drželi míč, nepustili jsme Sigmu do žádného tlaku. Až vlastně po vyrovnávacím gólu byla desetiminutovka, kdy nás domácí přitlačili. Ale do toho gólu si troufám říct, že jsme byli minimálně vyrovnaným soupeřem. Já jsem tady v Olomouci zažil spoustu zápasů a ve všech jsem byl pod drtivým tlakem. Tohle bylo první, kdy jsme se soupeři vyrovnali a klidně jsme to utkání mohli vyhrát,“ vysvětlil Tobiáš.
Trenér domácích Zdeněk Psotka po utkání spokojen být nemohl. Jeho tým byl favoritem, a remíza proto znamenala pro Olomouc ztrátu. A ta Sigmu zvlášť zamrzela, protože se Hanáci mohli dostat na pohárové příčky. „My jsme věděli a předpokládali, že to bude velice těžké utkání. V prvním poločase jsme se chtěli prosadit kombinační hrou, chtěli jsme se prosadit krátkými přihrávkami, ale Budějovice zahušťovaly střed hřiště. My jsme nebyli dostatečně trpěliví a přesní. Zejména v rozehrávce od stoperů. Budějovice tam měly nebezpečné brejky, takže myslím, že ta nervozita v rozehrávce byla vidět na těch našich hráčích vzadu,“ našel příčinu bídné hry v úvodním dějství Psotka.
Olomouc však po přestávce svou hru zlepšila a dala dokonce gól ze standardní situace. I když střelcem byl budějovický Riegel. „Ve druhé půli jsme hru zjednodušili, začali jsme zahajovat útočnou fázi dlouhou přihrávkou, dařilo se nám vyhrávat ty souboje Michalem Hubníkem. I když paradoxně to byl vlastňák, tak jsme ze standardky dali gól, pochvaloval si Psotka.
Olomouci však nepomohla dvě vynucená střídání. Aktivního Rossiho musel nahradit mladíček Nuc, bojovníka Hubníka další mladík Doležal. „Postupem času jsme tam měli citelná oslabení, ať už to byli zranění Rossi nebo Hubník a potom v závěru i Škerle. Ale my jsme měli to utkání potvrdit druhou brankou. Přišel tam David Kobylík a měl velikou šanci, mohl dát gól, jak trefil břevno,“ připomněl Psotka největší brankovou příležitost svého týmu.
Ale jak se říká nedáš – dostaneš. Sedm minut před koncem napravil Riegl svou chybu, odcentroval do vápna a Sedláček hlavou vyrovnal. „Bohužel u té vyrovnávající branky jsme zaspali v křídelním prostoru. Ten centr byl krásný, soupeř se prosadil,“ popsal celou situaci olomoucký lodivod. Po gólu na 1:1 Hanáci svého soupeře zatlačili, ale efekt v podobě druhé branky se nedostavil. „V závěru to byl vabank, my jsme chtěli získat tři body, proto jsme tu hru v závěru otevřeli. Myslím si, že to nasazení se mi líbilo až ve druhém poločase. První půle byla hodně profesorská a spíš jsme jen marně dobývali branku,“ smutnil Psotka.
