Ačkoliv je v Českých Budějovicích už dva týdny, město ještě blíže poznat nestihl. „Tréninky jsou teď hodně náročné, dvoufázové, takže se čas mezi nimi snažím využívat hlavně k odpočinku. Ale až se rozjede sezona, najedeme na zápasový rytmus a přijede za mnou rodina, tak to napravím,“ trochu omluvně krčila rameny zimní posila Dynama Karol Mészáros. V sobotu stihl šestadvacetiletý křídelník první přípravný zápas na Slavii. Na konci týdne s týmem odletí na soustředění a už se těší, až začne jarní část sezony. Doufá, že po podzimu, kdy moc nehrál, u toho nebude chybět.

V sobotu jste vůbec poprvé nastoupil za Dynamo. Odehrál jste poločas proti Slavii. Jaké jste z toho měl pocity?
Remizovali jme tři tři, takže si myslím, že to byl slušný výsledek. Pocity jsem měl dobré, ale rezervy tam ještě byly. Stále je co zlepšovat. Souhra s ostatními ještě nebyla z mojí strany stoprocentní, ale máme téměř tři týdny a prostor na tom pracovat. Jinak si myslím, že zápas splnil účel. Naběhali jsme množství kilometrů, běžecky jsme to zvládli.

Vy sám jste byl hodně aktivní. Podílel jste se na gólu, ale měl i další šanci vstřelit branku. Sám se sebou jste byl spokojený?
Nerad bych se hodnotil. To přísluší spíš trenérovi. Snažil jsem se pomoci mužstvu. Měl jsem tam jednu dobrou šanci, kterou jsem měl možná řešit individuálně.

Asi volit místo nahrávky střelu, že? (Pozn. Meszároš postupoval v 11. minutě ze strany sám na brankáře Koláře.)
Zpětně bych to určitě tak řešil, ale v té dané situaci jsem si myslel, že je lépe postavený spoluhráč, tak jsem mu to chtěl připravit. Bohužel to nevyšlo.

Co mě ještě zaujalo, to byl fakt, že akci, kterou jste mohl zakončovat, jste u svého vápna dobrou obranou zakládal. Pravá strana hřiště je váš prostor?
Je pravda, že doteď jsem hrával hlavně na pravé straně. Co se týče toho utkání, tak jsem se snažil, abych plnil to, co trenér vyžaduje. A to bylo to, abychom byli na křídle v pohybu, vypomáhali defenzivě a přepli i do ofenzívy. Musíme to plnit dál.

V Dynamu jste dva týdny. Jaké máte dojmy z klubu?
První dojmy jsou výborné. Je tu skvělá parta hráčů. Když přijde nový hráč do nového prostředí, velmi záleží na tom, jak ho kabina přijme. Z toho pohledu je to tady moc fajn. Co se týče tréninkového procesu, to je také výborné. Navíc nás teď čeká Kypr. Určitě to také pomůže tomu, abych tým více poznal.

Karol Mészáros

Podzim jste strávil v Maďarsku. Herně jste si ale představoval větší vytížení, než tři zápasy a jen 57 odehraných minut…
Hrál jsem hodně málo. I to byl důvod, proč jsem vlastně hledal nové angažmá. V létě jsem šel do Ujpešti a měl jsem ve smlouvě klauzuli, že kdybych nebyl spokojený já nebo klub, tak působení můžeme ukončit. Využil jsem toho. Těch příležitostí jsem moc nedostal a určitě jsem si to představoval jinak.

Takže utkání na Slavii pro vás přišlo po delší pauze?
Je to tak, i proto potřebuji ještě pár zápasů, abych se do toho dostal. Možná to povím tak, že kdybych měl na podzim větší vytížení, tak tu šanci, co jsem měl, střílím a nepřihrávám. Měl bych větší herní sebevědomí, než jsem měl. Ale to patří k fotbalu

Možností, kam jít, jste měl určitě víc. Co rozhodlo pro jih Čech?
Měl jsem opravdu víc nabídek, ale pro Budějovice hrálo několik faktorů. V Ujpešti mi to nevyšlo podle představ a určitě v tom hrálo roli i to, že jsem nebyl moc v kontaktu s trenérem. Tady pro mě bylo velmi důležité, že mi pan trenér zavolal. Vedení taky. Zájem jsem cítil. A druhý faktor je rodina. Hodně kluků jsem tu znal, tak jsem jim volal. Mám dvě malé děti a musel jsem se rozhodnout, jestli jet do Kazachstánu někam daleko nebo mít rodinu u sebe a najít tady pěkné prostředí. A poslední věc je to, že česká liga má dobrý zvuk.

Říkal jste, že někoho jste znal. Napadá mě, že s Jirkou Kladrubským jste se potkali ve Slovanu Bratislava…
Když někoho znáte, je to plus při příchodu do nového klubu. S Jirkou jsem hrával ve Slovanu, s Ivanem Schranzem jsem vyrůstal od deseti let v Interu Bratislava. Prožili jsme spolu celé mládí. S Míšou Rabušicem jsem hrával v Maďarsku. Nešel jsem úplně do neznámého prostředí.