Byl gól na 0:3 v nastavení pro vás krutou tečkou na zápas s Plzní?
Už je de facto jedno, jestli prohrajete 0:2 nebo 0:3. Celý zápas se odvíjel od 12. minuty, kdy jsem měl velkou šanci. Nabízelo se několik variant, rozhodl jsem se pálit mezi nohy, protože jsem šel poměrně z úhlu. Gólman to chytl, pak nám vstřelili gól na 0:1 a už jsme tahali za kratší konec. Herně se nemáme za co stydět, ale bohužel jsme neskórovali.
Do 18. minuty jste byli favoritovi skutečně naprosto vyrovnaným soupeřem.
V zápase bývají jedna či dvě šance, které určují ráz zápasu. My jsme ji nevyužili a od toho se vše odvíjelo. Ve druhém poločase jsme byli silní na míči, Plzně chvílemi jen odkopávala míče. Ale vyloženou šanci jsme už neměli. Stál proti nám zkušený tým, který si náskok pohlídal.
Nenabízela se při vaší šanci spíše varianta vypálit pod břevno?
Variant mě napadlo hned několik. Nahoru, na zadní tyč, na první tyč, mezi nohy. Nakonec jsem vybral tu poslední a nebylo to dobré řešení. Beru to na sebe, je to moje chyba. O pár minut později jsem zakončoval ještě z těžšího úhlu, tam nebylo moc prostoru.
Opět se potvrdilo, že soupeři nekompromisně trestají každou vaši chybu.
Ano. Udělali jsme chybu, oni ji potrestali, a pak už se utkání vyvíjelo jistým směrem. Neudělali jsme chyb tolik, ale co jsme jim nabídli, to využili.
Dvakrát jste naskočil jako střídající hráč, dvakrát skóroval. Tentokrát jste odehrál celý zápas, ale branka nepřišla. Trošku paradoxní, že?
Takové zápasy občas jsou, to je fotbal. Nedělám si z toho těžkou hlavu. Když budu makat dál, tak se trefím příště v Liberci. A o to pikantnější by to bylo (usměje se).
Body však Dynamu nepřibývají a tabulkou se propadáte níž. Chtělo by to opět zabodovat.
To je jasné. Porazili jsme doma Zlín, pak měli venku Baník a doma Plzeň, což jsou nesmírně těžké zápasy. Herně jsme ale vždy obstáli, na tom se dá stavět. A s hratelnějšími soupeři musíme zápasy zvládat.
