Proti Slovácku jste navýšili domácí neporazitelnost na 12. utkání. Jednoduchý zápas to ale nebyl, že?
Utkání mělo dvě strany, a to první a druhý poločas. V první půli jsme selhali. Slovácko bylo všude dříve, přehrávalo nás a vyhrávalo souboje. Dali nám brzo gól, což nás trochu porazilo a nemohli jsme se z toho celý poločas dostat. Podmínky byly sice hodně těžké, ale stejné pro oba týmy. Když se podíváme na druhý poločas, tak to bylo úplně jiné. Z hlediska statistik, střel na branku a tak podobně jsme soupeře přehráli. Mohli jsme vyhrát vyšším rozdílem, ale počítají se tři body. Z druhého poločasu mám dobrý pocit a příště je potřeba, abychom takto hráli již od začátku.
Na jaře jste poprvé nastoupili v domácích podmínkách na přírodní trávě. Určitě jste to uvítali, že?
Tráva na Složišti je parádní, je krátká a hřiště je rovné. Balon běhá jak má a neskáče. Umělku sice máme dobrou, ale není to ono. Když hrajeme na umělce, tak mě osobně trvá déle, než do utkání dostanu. Před týdnem hráli kluci v Brně, kde je hřiště jedna velká tragédie. Těžko se tam hraje kombinačně a za povrch na Složišti jsme všichni rádi.
Zápas doprovázel silný vítr. Jak těžké bylo se s tím vyrovnat?
Vítr byl taková ta pomyslná třešnička na dortu, protože jak Slovácko, tak i my jsme se s tím nemohli popasovat. Přišlo mi, že se i hodně měnil, takže se nedalo předvídat, že míč se vždy bude stáčet na jednu stranu. Jednou se balon zastavoval, podruhé letěl dále. Vůbec nehrálo roli, na jakou stranu se útočilo. Naštěstí se nám přeci jen postupem času podařilo ty situace alespoň místy předvídat a začali jsme vyhrávat souboje. Vpředu jsme byli aktivnější a odměnou byly dva góly.
Viděl jsem, že by to tam mohl dostat Adam Cihlářů, protože dobře vystihl přihrávku soupeře. Od půlky jsem sprintoval a věřil jsem, že balon dostanu. Nakonec to tak dopadlo. Z pravé strany šel na mě obránce a na balon jsem běžel ve sprintu. Míč mi šel na levou nohu, takže jsem se snažil balon dobře trefit. Mířil jsem na levou tyč, ale to se mi nepovedlo. Sice jsem nevypálil špatně, střele nechyběla razance, ale nedokázal jsem ji lépe umístit. Spíše jsem brankáře jen trefil a zákrok mu daroval.
Podobnou šanci jste měl i ve druhém poločase za stavu 1:1. Gól jste nedal, ale z dorážky se prosadil Linhart.
Bylo to vlastně to samé. S Vencou Čadkem jsme se na sebe podívali a výborně mi přihrál. Nejdříve jsem se rozmýšlel, zda vystřelit nebo přihrát. Nakonec jsem se rozhodl zakončit. Snažil jsem se trefit branku, ale nastřelil jsem brankáře. Ani nechci vědět, jak by zápas dopadl, kdyby Zdeněk balon nedorazil. Spoluhráči by mi asi dlouho sypali popel na hlavu.
Nedávno jste byl opět povolán do reprezentace U18. Zahrál jste si dvakrát proti Portugalsku, že?
První utkání v Portugalsku jsme sice 0:3 prohráli, ale zápas jsem si užil. Hrálo se více od vápna k vápnu. Nastoupil jsem do druhého poločasu a moc se mi tam líbilo. Portugalsko je krásná země a jednou bych si tam chtěl třeba taky zahrát za nějaký klub. Portugalci vše řeší fotbalově, takže to pro nás byla velká zkušenost.
Ve druhém utkání jste vstřelil gól. Jak jste toho dosáhl?
Ve druhém utkání jsem nastoupil od začátku, za což jsem byl samozřejmě rád. V prvním poločase jsme dostali gól z penalty a museli jsme dohánět jednogólové manko. Portugalce jsme začali přehrávat, a když jsme vybojovali standardní situaci, tak jsem ji šel zahrát. Moc jsem se nerozmýšlel a balon napálil na gólmanovu stranu. Míč zapadl pod břevno a byl z toho nádherný gól. Nepamatuji si, že bych dal někdy hezčí a doufám, že nebyl ani poslední v reprezentaci.
Mluvil jste po srazu s trenérem reprezentace Csaplárem, co bude dále?
Něco jsme probírali a moje vystoupení hodnotil pozitivně. I já mám z toho dobrý pocit a doufám, že jsem si vybojoval pozvánku i na další akci, kterou je Slovakia Cup. To je hodně prestižní turnaj, ve kterém se utká osm týmů a doufám, že se tam podívám, a že ukážu, co ve mně je.
Pozn. redakce: Pokud Kadula dostane pozvánku, tak po turnaji Slovakia Cup, který je koncem dubna, přineseme s Jindřichem Kadulou další rozhovor o této reprezentační akci.
