„Léto, budiž pochváleno,“ řekne si fanoušek a odjede na dovolenou k moři, protože se nehraje Liga. A nebo si řekne: „Výborně, začínají letní turnaje, půjdu si prohlédnout nové posily,“ a vyrazí například do Nové Včelnice. Letos měl turnaj pouze prvoligové zástupce: Dynamo České Budějovice, „nováčka“ Drnovice, Slavii Praha a Slovácko (čili Synot Staré Město, resp. Uherské Hradiště).
První zápas hrálo budějovické Dynamo právě s týmem ze Slovácka. Z hlavní tribuny se ozval (jako již při předchozím zápase Slavie s Drnovicemi) bodrý hlas moderátora: „Zlatou kštici Karla Jarolíma už vidím, trenéra Tobiáše zatím nevidím…“ Mezitím, co se mužstva chystala ke vstupu na hřiště, hovořil moderátor o proběhnuvším EURU: „Všechno na světě je možné. Myslím tím fotbalový svět. Chtěl bych znát aspoň jednoho fanouška, který by si na začátku EURA vsadil alespoň pětikorunu na vítězství Řecka..“ Záhy však již všichni, včetně rozhodčích, přišli na hřiště. Míla Penner má působivý nový sestřih! I příchod hráčů byl komentován: „Pruhovaní tygři (vysloveno „tigři“) od Vltavy a Malše jsou již připraveni…“ a poté přítomným sdělil pochvalná slova na adresu jihočeského týmu: „Budějovický celek mě osobně v minulém ligovém ročníku velmi překvapil. Hrál dobře už na loňském turnaji. Trenérovi Tobiášovi se povedlo sestavit velmi dobrý ligový tým. Jednu dobu aspiroval dokonce na Pohár UEFA, což se zde na jihu Čech stane jen málokdy.“
Na hřišti se tedy ovšem zatím nedělo nic, co by poukazovalo na aspiranta Poháru UEFA. Soupeři se oťukávali, hrálo se vcelku vlažně, útočníci se pokoušeli pronikat k velkému vápnu, ale obě defenzivní řady s přehledem bránily, což možná odkoukali od Řeků. Hráči Slovácka taky dost často zkoumali travnatou plochu, neboť např. Jaroslav Chlebek „hrál velmi důrazně“. Moderátor hovořil o všech hráčích, jako kdyby je znal už od jeslí, což bylo zábavné. První rohový kop si vypracovalo Slovácko a Polách jej odhlavičkoval za branku. Dynamo mělo po ruce rychlou odpověď v podobě slušné akcičky Jaromíra Plocka s Josefem Němcem, který však „špatně šlápl“ a zůstal ležet u hranice velkého vápna. Netroufám si tvrdit, že ho sejmul Slovácký zadák. Hráči v modrém předvedli rychlý únik, který hlídal Martin Dobrotka – po jeho odkopu letěl míč vysoko do stromů za hřištěm a zřejmě i zapadl až do potoka, což byla vděčná akce pro moderátorův ostrovtip: „Tak budeme potřebovat nový balon – po zákroku Martina Dobrotky…“ Na obou stranách se zrodily rohové kopy, ovšem bez gólového efektu. Ten přinesla až standardní situace, již předcházelo to, že Martin Vozábal s Jaroslavem Chlebkem zajeli do Abraháma, který odkulhal za lajnu. Tuto standardku Slovácko ještě neproměnilo, ovšem tu po faulu Vozábala na Polácha již ano. „Rajnoch přeskočil celou budějovickou obranu“ a bylo to 1:0.
Vzápětí měli Jihočeši šanci vyrovnat, ale Němcovi se nepodařilo zpracovat míč a ještě ke všemu fauloval. Hra vůbec velmi často právě kvůli osobním soubojům stála. Martin Vozábal potěšil fanoušky alespoň svojí střelou ze zhruba 30 metrů. Drobisz ji však vyrazil a komentátor měl opět žně: „Rána Martina Vozábala měla skutečně evropské parametry!“ Pár minut na to zahrávali černobílí standardku, která skončila těsně nad břevnem a diváci jen vzdechli. Hráči se snažili o vyrovnání, ale nedařilo se. „Obhájce loňského vítězství hraje důrazně“, sdělil komentátor, což doplnil na adresu faulovaného hráče Slováckého týmu: „Maséři odchází pofoukat hráči kolínko za čáru.“ Vzápětí rozesmál celou tribunu hláškou: „Honzik Nezmar v roli podavače míčů… Děkujeme pěkně, Honzíku!“ a Nezmar málem smíchy spadl z lavičky. Závěr prvního poločasu patřil Dynamu a Moravané faulovali o sto šest. „Zatím se hraje bez žlutých karet. Ani nevím, jestli je rozhodčí dnes mají s sebou,“ reagoval na jeden ošklivý faul komentátor. Těsně před hvizdem střílel hezky Míra Plocek, ovšem jen do Drobiszovy náruče.
Do druhé půle nastoupilo Dynamo v dosti pozměněné sestavě. Aktivitou hýřilo hlavně útočné duo: Aleš Matoušek s Ivem Svobodou a mladík Jiří Kladrubský. Davidovi Horejšovi se zase povedlo pobavit diváky, když překopl hlavní tribunu. V modrém dresu si aktivně počínal Petržela, po kterém naše defenzíva „šla“ jak psi po kosti. „Petržela opět na zemi… nemá to jednoduché s urostlou budějovickou obranou…“ Drobisz pak hasil pěknou akci Stanislava Rožbouda a po faulu Kladrubského zahrávali slováčtí standardku z cca 23 metrů. Střela prolétla přes zeď a zasvištěla asi 1,5 metru vedle pravé tyče. Vzápětí další velmi vydařený pokus Slovácka šťastně (z jihočeského pohledu) minul branku. Dynamo hned opovědělo akcí Iva Svobody, který prošel po levé straně k vápnu, byl však ostře sledován, tudíž přihrál Lukášovi Adamovi, jenže to už se zadní řada Moravanů sešikovala a po četné předávačce míče mezi černobílými hráči bylo po šanci.
Další pokus zkoušel Standa Rožboud, který trochu šťastnou přihrávkou našel Aleše Matouška, kterého obrana společně s Drobiszem zkrosila na desítce – penalta. Drobisz penaltu Svobodovi vyrazil zpátky k němu, Ivo se snažil o dorážku a brankář ho sejmul také – penalta č. 2. Na druhý pokus šel Grznár… a míč šel mimo branku. Na chvíli oněměl i moderátor a tribuna zahýkala smíchy. „To se opravdu nevidí. To se nevidí nejen každý den, ale asi tak jednou za 158 let,“ komentoval pak situaci.
Ale aktivita Jihočechů byla přece jen odměněna vyrovnávacím gólem – hlavička Ivana Dvořáka prošla za Drobiszova záda. „Třetí pokus je teprve platný!“ 1:1 Druhý poločas se hrál ve svižnějším tempu než první, ale také se zbytečně často faulovalo a hra byla neustále přerušovaná. V samotném závěru mělo šanci na zvýšení skóre spíš Dynamo, ale buď zabodoval brankář nebo mířily pokusy o gól vedle – po rohovém kopu např. šla hlavička Matouška těsně vedle šibenice. Při zřejmě obráceně odmávaném autovém vhazování opět komentátor zasršel vtipem: „Ivo Svoboda možná oprávněně ukazuje rozhodčímu, že to nebylo fér, ale to se nedá nic dělat, Ivo…“ a diváci se aspoň zasmáli. Chvíli na to ukončil rozhodčí utkání a kopaly se penalty. No a protože všichni exekutoři ze Slováckého týmu svoje proměnili, hráli finále. Tři exekutoři z Budějovic proměnili penaltu jen jednu, tudíž si zahráli se Slavií Praha o 3. místo.
Na hřišti se tedy ovšem zatím nedělo nic, co by poukazovalo na aspiranta Poháru UEFA. Soupeři se oťukávali, hrálo se vcelku vlažně, útočníci se pokoušeli pronikat k velkému vápnu, ale obě defenzivní řady s přehledem bránily, což možná odkoukali od Řeků. Hráči Slovácka taky dost často zkoumali travnatou plochu, neboť např. Jaroslav Chlebek „hrál velmi důrazně“. Moderátor hovořil o všech hráčích, jako kdyby je znal už od jeslí, což bylo zábavné. První rohový kop si vypracovalo Slovácko a Polách jej odhlavičkoval za branku. Dynamo mělo po ruce rychlou odpověď v podobě slušné akcičky Jaromíra Plocka s Josefem Němcem, který však „špatně šlápl“ a zůstal ležet u hranice velkého vápna. Netroufám si tvrdit, že ho sejmul Slovácký zadák. Hráči v modrém předvedli rychlý únik, který hlídal Martin Dobrotka – po jeho odkopu letěl míč vysoko do stromů za hřištěm a zřejmě i zapadl až do potoka, což byla vděčná akce pro moderátorův ostrovtip: „Tak budeme potřebovat nový balon – po zákroku Martina Dobrotky…“ Na obou stranách se zrodily rohové kopy, ovšem bez gólového efektu. Ten přinesla až standardní situace, již předcházelo to, že Martin Vozábal s Jaroslavem Chlebkem zajeli do Abraháma, který odkulhal za lajnu. Tuto standardku Slovácko ještě neproměnilo, ovšem tu po faulu Vozábala na Polácha již ano. „Rajnoch přeskočil celou budějovickou obranu“ a bylo to 1:0.
Vzápětí měli Jihočeši šanci vyrovnat, ale Němcovi se nepodařilo zpracovat míč a ještě ke všemu fauloval. Hra vůbec velmi často právě kvůli osobním soubojům stála. Martin Vozábal potěšil fanoušky alespoň svojí střelou ze zhruba 30 metrů. Drobisz ji však vyrazil a komentátor měl opět žně: „Rána Martina Vozábala měla skutečně evropské parametry!“ Pár minut na to zahrávali černobílí standardku, která skončila těsně nad břevnem a diváci jen vzdechli. Hráči se snažili o vyrovnání, ale nedařilo se. „Obhájce loňského vítězství hraje důrazně“, sdělil komentátor, což doplnil na adresu faulovaného hráče Slováckého týmu: „Maséři odchází pofoukat hráči kolínko za čáru.“ Vzápětí rozesmál celou tribunu hláškou: „Honzik Nezmar v roli podavače míčů… Děkujeme pěkně, Honzíku!“ a Nezmar málem smíchy spadl z lavičky. Závěr prvního poločasu patřil Dynamu a Moravané faulovali o sto šest. „Zatím se hraje bez žlutých karet. Ani nevím, jestli je rozhodčí dnes mají s sebou,“ reagoval na jeden ošklivý faul komentátor. Těsně před hvizdem střílel hezky Míra Plocek, ovšem jen do Drobiszovy náruče.
Do druhé půle nastoupilo Dynamo v dosti pozměněné sestavě. Aktivitou hýřilo hlavně útočné duo: Aleš Matoušek s Ivem Svobodou a mladík Jiří Kladrubský. Davidovi Horejšovi se zase povedlo pobavit diváky, když překopl hlavní tribunu. V modrém dresu si aktivně počínal Petržela, po kterém naše defenzíva „šla“ jak psi po kosti. „Petržela opět na zemi… nemá to jednoduché s urostlou budějovickou obranou…“ Drobisz pak hasil pěknou akci Stanislava Rožbouda a po faulu Kladrubského zahrávali slováčtí standardku z cca 23 metrů. Střela prolétla přes zeď a zasvištěla asi 1,5 metru vedle pravé tyče. Vzápětí další velmi vydařený pokus Slovácka šťastně (z jihočeského pohledu) minul branku. Dynamo hned opovědělo akcí Iva Svobody, který prošel po levé straně k vápnu, byl však ostře sledován, tudíž přihrál Lukášovi Adamovi, jenže to už se zadní řada Moravanů sešikovala a po četné předávačce míče mezi černobílými hráči bylo po šanci.
Další pokus zkoušel Standa Rožboud, který trochu šťastnou přihrávkou našel Aleše Matouška, kterého obrana společně s Drobiszem zkrosila na desítce – penalta. Drobisz penaltu Svobodovi vyrazil zpátky k němu, Ivo se snažil o dorážku a brankář ho sejmul také – penalta č. 2. Na druhý pokus šel Grznár… a míč šel mimo branku. Na chvíli oněměl i moderátor a tribuna zahýkala smíchy. „To se opravdu nevidí. To se nevidí nejen každý den, ale asi tak jednou za 158 let,“ komentoval pak situaci.
Ale aktivita Jihočechů byla přece jen odměněna vyrovnávacím gólem – hlavička Ivana Dvořáka prošla za Drobiszova záda. „Třetí pokus je teprve platný!“ 1:1 Druhý poločas se hrál ve svižnějším tempu než první, ale také se zbytečně často faulovalo a hra byla neustále přerušovaná. V samotném závěru mělo šanci na zvýšení skóre spíš Dynamo, ale buď zabodoval brankář nebo mířily pokusy o gól vedle – po rohovém kopu např. šla hlavička Matouška těsně vedle šibenice. Při zřejmě obráceně odmávaném autovém vhazování opět komentátor zasršel vtipem: „Ivo Svoboda možná oprávněně ukazuje rozhodčímu, že to nebylo fér, ale to se nedá nic dělat, Ivo…“ a diváci se aspoň zasmáli. Chvíli na to ukončil rozhodčí utkání a kopaly se penalty. No a protože všichni exekutoři ze Slováckého týmu svoje proměnili, hráli finále. Tři exekutoři z Budějovic proměnili penaltu jen jednu, tudíž si zahráli se Slavií Praha o 3. místo.
