Zdeněk Křížek
Čtyřiatřicetiletý brankář už absolvoval dlouhých cest autobusem bezpočet. Proto jej ani ta páteční do Třince nerozhodí. „Hrajeme s klukama karty. Když na mě pak přijde spánek, tak zavřu oči, nebo si pustím hudbu. V průběhu cesty si dáme minimálně jednu pauzu, takže to opravdu uteče. Já osobně už jsem na cestování zvyklý,“ ujišťuje rodák ze Strakonic, jemuž se ale v poslední době v kartách tolik nedaří. „Jsem teď lehce mínus,“ směje se.
Ivo Táborský
Mezi zkušené fotbalisty se řadí i o dva roky mladší Ivo Táborský. Hravý forvard Dynama také patří do karetního kroužku. „Když jedeme na zápas den dopředu, tak si karty zahrajeme. Střídáme to s odpočinkem, pokud je cesta delší. Občas si čteme noviny, časopisy, knížky,“ tvrdí českobudějovický útočník, jenž se dělí s Jakubem Peškem o pozici nejlepšího střelce týmu. Oba zatím nastřádali čtyři branky. „Já v autobusu neusnu. Na to je specialista Jirka Kladrubský. Ten spí už na Borku,“ spiklenecky se usmívá známý šprýmař.
Jiří Kladrubský
Potvrdí zastupující kapitán Dynama slova svého spoluhráče? „Má pravdu. Říkám tomu teleport, aby mi cesta co nejrychleji utekla,“ vysvětluje českobudějovický odchovanec, jenž si dlouhé kilometry podobně krátí celou kariéru. „Mám to tak skoro odjakživa. Jakmile si mohu lehnout do uličky, tak si vezmu karimatku a spím. Už když jsem hrál za Slovan Bratislava a jezdili jsme do Prešova nebo do Košic, tak jsem v Bratislavě usnul a probral se až na místě. To byly cesty ještě delší, klidně i šest sedm hodin,“ vzpomíná Kladrubský.
Petr Benát
Kapitán mužstva má výsadní postavení už jen z titulu své funkce. Respektovaný šéf kabiny Petr Benát může v autobuse při dlouhé štrece využít nejlepší místa. „S Křížou (Zdeňkem Křížkem, pozn. autora) jsme v týmu už dlouho a máme privilegium, že se můžeme v autobusu natáhnout. Já mám k dispozici zadní řadu, takže si beru s sebou karimatku, deku a spím. Případně koukám na film, nebo poslouchám muziku,“ popisuje Petr Benát svůj přístup k dlouhému cestování.
Pavel Novák
Do řady hráčů, která si cestou hlavně odpočine, se řadí i Pavel Novák. Čerstvý otec rád zaboří hlavu do sedačky a zavře oči. „Snažím se tak polovinu cesty prospat. Pak si pustím film a cesta uteče poměrně rychle. Pokud tedy nechytneme zácpu na dálnici jako loni, kdy jsme tam jeli snad deset hodin,“ připomíná poslední cestu do slezského Třince, kdy se Jihočeši na dlouhé hodiny zasekli na dálnici D1. „Ale na karty mě neužije. Jsem rád, když si v autobusu po celém týdnu odpočinu,“ říká stoper Horejšova týmu.
Jindřich Kadula
Zpátky do karetního spolku, který je tvořen převážně mladšími hráči. Nechybí v něm ani Jindřich Kadula. „Nejsem typ, který by v autobusu spal. Tam mi to prostě nejde. Nicméně cestování mi nevadí. Každý den dojíždím ze Strakonic, takže jsem na to poměrně zvyklý,“ tvrdí ofenzivní fotbalista, který v poslední přípravě se Žižkovem úspěšně zastal pozici pravého obránce. „Během cesty jsem na telefonu, koukám na filmy, nebo si s klukama zahraji karty. Hrajeme různé hry, dáváme si úkoly, aby byla sranda. Poslední dobou se nejvíce daří Petru Javorkovi,“ prozradil Kadula, kdo má z A-týmu nejlepší karetní formu.
Petr Javorek
„To není pravda, kde jsi to slyšel, že pořád vyhrávám?“ smál se hned na první dobou Javorek. „Dobře, teď se mi celkem daří, ale první dva měsíce jsem pořád jenom platil,“ doplnil dobře naladěný středopolař Dynama. Pak zvážněl. „Cesta na Moravu nebo do Slezska je vždy náročná. Už také nejsem nejmladší, pět hodin v autobusu je znát. Ale když jedeme den dopředu, tak se to dá. Karty a podobné hry nám čas zkrátí. Že bych však usnul cestou tam, to ne. Maximálně při návratu, když jsem unavený.“
David Horejš
Trenéři v posádce autobusu Dynama pochopitelně nechybí, i oni musí podstoupit náročné cesty. „K fotbalu cestování patří. Já si většinou čtu, ale je to různé. Hlavně, abychom nechytili žádné dlouhé fronty na dálnici,“ přeje si českobudějovický hlavní trenér, jenž přistupuje k cestám na zápasy stejně jako v dobách, kdy byl aktivním hráčem. „To je pořád stejné. Nervóznější nyní určitě nejsem. Všechno, co chceme hrát, tak si řekneme během týdne. Pak už jde jenom o to, aby se kluci dobře najedli a odpočinuli,“ doplňuje David Horejš.
