Trénoval po boku Cristiana Ronalda nebo Paula Dybaly, v mládežnické reprezentaci nastupoval s kapitánskou páskou. Dvacetiletý Nicolas Penner toho už ve své kariéře zažil dost. Po vleklém zranění se o restart bude pokoušet v dresu Dynama, kam se vrací po pěti letech.

Těší vás, že jste se nakonec domluvili s Dynamem na angažmá?
Samozřejmě jsem šťastný, že to vyšlo a mohu být zpátky doma. Po roce a půl, kdy jsem byl bez fotbalu, jsem si přál znovu restartovat kariéru. Mám radost, že se o to pokusím v prostředí, kde jsem vyrůstal a začínal s fotbalem. Doufám, že mi bude držet zdraví a všem ukážu, že na to mám.

K mužstvu jste se připojil ještě před odjezdem na soustředění do Kaprunu. Spěla jednání poslední dobou k tomu, že v Dynamu zůstanete?
Vlastně ano. S týmem jsem trénoval poměrně dlouho, necelý měsíc a postupně to spělo k tomu, že tady podepíšu smlouvu. Potěšilo mě, že o mě České Budějovice měly opravdu velký zájem a rozhodně to hrálo při rozhodování roli. Cením si toho, budu jim to chtít na hřišti splatit.

Udělal jste svým nejbližším velkou radost, když jste jim oznámil, že se vrátíte domů?
Jsou moc rádi, že se vracím a uvidím mě v dresu Dynama. Jsem šťastný a moc se na to těším.

Jaké cíle si dáváte do nového angažmá?
Chtěl bych se stát stabilním členem základní sestavy a pravidelně nastupovat, abych se dostal do formy, kterou jsem měl v Juventusu. Ideálně do ještě lepší. Hlavně si přeji, abych byl zdravý, to potřebuji ze všeho nejvíc.

Udělal jste si po prvních třech zápasech Dynama obrázek, co od nejvyšší české ligy očekávat?
Je znát, že je to velice náročná soutěž. Často se chodí do soubojů. Udělám maximum, abych se na ní dobře připravil a dokázal se v ní prosadit.

Ožily vám vzpomínky na dětství, když jste se poprvé vrátil na tréninkové centrum Složiště?
Musím přiznat, že když jsem přijel, bylo to pro mě hodně emotivní. Na Složišti jsem vyrůstal, trávil tam spoustu času. Jezdil jsem tam hned po škole a o víkendech tam byl od rána do večera. Je to pro mě srdeční záležitost.