Českobudějovické Dynamo jde v Poháru České pošty do 3. kola, když v tom druhém vyřadilo v jihočeském derby Písek. O vítězství se však favorit dlouho strachoval, když se prosadil až v 83. minutě Zdeněk Linhart.

V sestavě Dynama se objevila řada náhradníků, ze zkušenějších hráčů naskočili Lengyel, Daněk, Machovec nebo Benát. Hosté začali bleskově a již ve třetí minutě měl dobrou šanci po rohu Benát, ale hlavou nezamířil přesně. O pět minut později se Jihočeši dostali ještě do větší příležitosti. Nejprve pálil z úhlu Machovec, po něm se k dorážce dostal Wermke a gólmana na brankové čáře zastoupil Kubiš. První poločas měli převahu černobílí, ale brankově ji nedokázali zúročit a do kabin tak oba celky šly s vědomím bezbrankového stavu.

Po změně stran začali náporem domácí fotbalisté, kteří chvílemi tlačili favorita u vlastní šestnáctky. Písek mohl jít dokonce do vedení dvacet minut před koncem, kdy se do úniku dostal Voráček, ale jeho střelu Daněk reflexivně vyrazil na roh. Domácí svoji šanci neproměnili, a tak přišel zákonitý trest. Střídající Zdeněk Linhart vyslal směrem k brance soupeře jedovatou střelu, která byla před brankářem Satrapou tečováná a písecký gólman na ní nedokázal reagovat.

Písek se v závěru ještě snažil o vyrovnání, ale hosté si výhru zkušeně pohlídali a v poháru tak jdou dál.

Fotogalerie


Ohlasy trenérů

Pavel Hoftych (trenér Dynama): "Odehráli jsme typické pohárové utkání, ve kterém je to vždy o tom, zda dáte rychle branky nebo ne. V prvním poločase jsme měli nějaké šance, které jsme ale nedokázali proměnit. Měli jsme tam dost centrů, ale nedotlačili jsme to do branky nebo to pochytal domácí brankář. V druhém poločase to byla z naší strany trochu již křeč a asi na nás dolehl ten poslední výsledek z domácího zápasu se Sokolovem. Chyběla tam kvalita, domácí poctivě bránili a chodili do rychlých protiútoků. Z tohoto pohledu jsem rád, že jsme dali alespoň tu jednu branku a nemuseli jsme jít do loterie penaltového rozstřelu."

 

Karel Musil (trenér Písku): "Pro náš tým to byla veliká zkušenost. Měl jsem z tohoto zápasu velké obavy, protože při pohledu na naší sestavu jsem si připadal, že se dívám na mateřskou školku. V prvním poločase se to také potvrdili, kdybychom prohrávali dva nebo tři nula, tak bychom se nemohli divit. Byla tam znát velká nezkušenost a velký respekt. Hráče jsem chtěl o poločase hlavně povzbudit, a to se povedlo. Ve druhém poločase nás bylo plné hřiště, hrálo se nahoru dolu a měli jsme i šance. Přesto si myslím, že soupeř vyhrál nakonec zaslouženě."