Vypadá to tak, že jsem už začal naplno trénovat. Doufám, že už to bude jenom k lepšímu a jenom čekám, kdy budu moci začít hrát.
Chybí Ti už tedy jenom zápasová zátěž?
Určitě. Musím toho co nejvíce naběhat a natrénovat. Potom by už mělo všechno jít.
Přiblížil bys nám přesněji Tvoje zranění?
Jednalo se o to, že jsem posledních pět zápasů na podzim dohrával s bolestí kolene. Nastupoval jsem pod práškama. V prosinci jsem šel na artroskopii kolene, kde mi doktor Váchal začišťoval chrupavky. Zranění se ale nehojilo tak rychle, jak jsem si myslel. Koleno mě stále pobolívalo. Až doktor Barna v Praze zjistil, že v koleně mám zánět. Tím pádem jsem musel podstoupit znovu artroskopii s tím, že mi udělali znovu čištění.
Jak se k Tobě v době zranění choval klub?
Vesměs jsem si všechno sháněl sám. Musím ale říct, že i klub mi pomohl, třeba pan Čadek mi pomáhal sehnat rehabilitaci.
Tvoje zranění bylo výsledkem jednoho zákroku, nebo mělo dlouhodobější ráz?
Hráli jsme doma se Slávií nebo s Blšany, kdy jsem po výskoku špatně dopadl a koleno mě při zátěži začalo pobolívat. Jak říkám, ještě jsem odehrál zápas, pár dní jsem trénoval, bral jsem prášky. Později jsem se domluvil s doktorem Váchalem na té artroskopii. Všechno mělo dopadnout dobře, bohužel se vyskytly komplikace a moje zranění se protáhlo na celou sezónu.
Myslíš, že kdybys byl zdravotně v pořádku, dokázal bys pozvednout tým a Dynamo nemuselo bojovat o záchranu?
Opravdu těžká otázka. Sám bych ale na nic nestačil. Byly tady určité chyby. Všichni, kteří na Dynamo chodí a fandí mu, moc dobře ví, jak to tady v zimě bylo. Ať už to bylo vyřazení Davida Lafaty z kádru, nebo odchod Martina Vozábala. Nepomohl ani distanc Marka Kuliče při vstupu do jarní části sezóny. Prakticky se nám rozpadla celá osa mužstva. Těžko říct, jestli by postavení v tabulce bylo jiné kdybych hrál, ale kdyby tu byli všichni tyhle kluci, tak jsme silnější.