Po sérii čtyř domácích zápasů bez vítězství to vypadalo s vaším týmem bledě, naštěstí jste ale minulý víkend dokázali na Složišti porazit Slavii Karlovy Vary. Jak důležitý pro vás tento triumf je?
Rozdělil bych to na dvě části. Po dlouhé době jsme vyhráli, což je super bodově. Pak ale také psychicky, protože si to kluci zasloužili. Ve všech zápasy, které jsme hrály, tedy kromě béčka Plzně, kdy jsme prohráli zaslouženě a nebyl to náš zápas, jsme měli šance na to, abychom daly góly. A minimálně zápas remizovali. Bohužel ale dojíždíme na to, že nejsme efektivní. Jsem rád, že nám domácí zápas vyšel a konečně jsme ho dotáhli do vítězného konce.
Co zatím říkáte na průběh České fotbalové ligy? Jak se podzim z pohledu béčka Dynama vyvíjí?
Tahle soutěž je o něco výš než divize. Chvilku nám trvalo, než jsme se s kvalitou a pojetím soutěže sžili. Ale jsem spíš rád za to, jak náš fotbal vypadá. To, co děláme na tréninku, dostáváme i do hry v zápasech. Nic v týdnu neděláme nadarmo. Z tohohle pohledu je to fajn, kluci jsou hodně vnímaví. Zatím se nám to pouze nepodařilo potvrdit bodově.
Na podzim jste zatím vyhráli třikrát, třikrát jste remizovali a šestkrát prohráli. V tabulce třetí nejvyšší soutěže vám tak patří předposlední místo. Už jste mluvil o rozdílech oproti divizi. Jaké přesně to jsou?
Je to tak, že v divizi jsme měli deset šancí a věděli jsme, že dáme gól. Byli jsme dominantní. A když se soupeř náhodou dostal do nějakého brejku, vždycky se to nějak ubránilo. A to nechci týmy nijak shazovat. Tady ve třetí lize je jakákoliv chyba potrestaná. Kluci ve třetích ligách prošli velkými kluby, Spartou, Slavií, Plzní, někteří si dokonce zahráli ligu. Takže jsou zkušenější. Ale my jsme mladí kluci, tedy kromě mě. (smích) A právě v tomhle je rozdíl. Máme méně šancí a musíme je proměňovat, protože i jedná malá chyba nás v téhle soutěži může stát body.
Zaměřujete se právě na tohle i na tréninku?
Trénujeme zakládání útoku, postupný útok. To už máme trochu zažité. Ale myslím si, že nás trochu tlačí bota ve finální fázi. Třeba v Přešticích, kdy jsem to viděl i ze hřiště, jsme byli dobří na dvou třetinách hřiště, ale tam, kde se to rozhoduje, to bylo málo. Bylo to nedotažené, zbrklé. Pilujeme to na každém tréninku, ale pořád říkám, že kluci si musejí některými chyby projít, aby už je pak nedělali a ponaučili se. Když pak nastane stejná situace, dopadne to lépe.
Je možné, že souviselo neproměňování šancí také s faktem, že jste v jednu chvíli byli v tabulce až úplně poslední?
S Dušanem (trenérem Žmolíkem) se snažíme jakýkoliv tlak, tedy to, že jsme byli poslední, na kluky nepřenášet. Trápí to spíš nás trenéry. Kluky možná taky, ale my se na ně snažíme nevytvářet tlak. I když to teď bude ještě horší. Nemusíte nic, musíte jen zaplatit daně a umřít. (smích) Vědí, že každý zápas ve třetí lize je důležitý. Pro další ročníky, které přijdou po nich. A pro celé Dynamo.
Jaký je cíl, který máte stanovený do konce podzimní části sezony?
Můj cíl je ještě devět bodů. Jedeme na Bohemku, pak máme doma Motorlet a končíme s Kralovým Dvorem. Žádný soupeř není jednoduchý. Třeba s béčkem Bohemky jsme hráli v přípravě, porazili jsme ho u něj. Ale béčka jsou specifická, nevíte, proti komu budete hrát, když se áčko rozhodně někoho poslat. Takovou zkušenost máme taky. Takže uvidíme, řekneme si 12. listopadu.
Jak to funguje na trase A-tým a B-tým ve vašem případě?
Každý čtvrtek si řekneme, kdo by mohl jít a nejít. Jak se nám to hodí, nehodí. Na téhle bázi se pracuje. Po každém venkovním zápase, na domácí se trenéři a vedení chodí dívat sami, volám trenérům, jak to vypadalo. Říkám, jak kluci z áčka hráli, ale popisuji jim celý zápas.
Do několika zápasů jste zasáhl i vy. Po konci bohaté kariéry občas sedíte jen na lavičce, občas ale jdete do hry. Je lepší předávat zkušenosti přímo na hrací ploše?
Je to jiné. Akorát jsem zjistil, že mi zápasový adrenalin pořád chybí. Jsem rád, že jsem mohl nastoupit na celý zápas v Přešticích, i když jsem si moc nevěřil. (smích) Netrénuji tak, jak jsem trénoval, když jsem byl ještě hráč. Ale hrálo se mi dobře. Jsem tam od toho, abych klukům předával zkušenosti a ze hřiště je to pro mě zatím lepší. Ale samozřejmě se o to snažím i za lajnou, kde už jsem rok a půl.
