Jelikož oba týmy měli před zápasem o co bojovat, vše nasvědčovalo tomu, že se na trávníku strhne skvělá fotbalová podívaná. „Nemohu říct, že nám v tomto zápase o nic nešlo. Chtěli jsme se s diváky rozloučit výhrou,“ řekl po utkání Aleš Matoušek, který trochu překvapivě nastoupil hned v základní sestavě domácího týmu. Obdobně reagoval i brankář hostí Radek Černý: „Není pravda, že o nic nešlo. Ve hře byly body a my chtěli odčinit dvě porážky z posledních střetnutí.“
Hodnocení zápasu (MP3):
Pavel Tobiáš (1:24,
677kB)
Josef Csaplár (1:04,
512kB)
Budějovice vletěly do zápasu s neuvěřitelným odhodláním a hned v první minutě zápasu mohl otevřít skóre zápasu právě Aleš Matoušek, když výborně zablokoval odkop hostujícího obránce, jenže míč vletěl přímo do náručí překvapenému brankáři Černému. „Měli jsme trochu štěstí,“ konstatoval hostující záložník Karel Piták.O minutu později udělal solné sloupy ze Slávistických obránců David Lafata, ale jeho tvrdou střelu k tyči Černý opět kryl. Domácí předváděli velice pohledný fotbal a rychlými narážečkami se tlačili neustále do útoku. Jediným vzrušením u branky domácích byla tečovaná střela Pavla Kuky z dálky, která však skončila kousek nad brankou. Hned v zápětí to už ale byli opět domácí, kteří vážně zahrozili. Po skvělé kombinaci se objevil zcela sám na hranici velkého vápna Ivan Dvořák, se svým střeleckým pokusem si však neporadil vůbec dobře.
Slávisté se dlouho nemohli dostat s Jihočechy do tempa hry, ale přesto se jim dařilo odolávat smrtícím útokům a sem tam se pokusit i o protiútok. Z jednoho ojedinělého byl v 15. minutě málem hned gól. Brankář Miroslav Seman v leže vyboxoval centrovaný míč pouze k nohám Karla Pitáka, ten z hranice velkého vápna napálil míč do opuštěné branky, ve které ale skvělým reflexivním zákrokem zachraňoval Vlado Pončák. Přesto to byli i nadále domácí, kdo diktoval tempo hry. Ve 20. minutě opět úřadovala dvojice Kulič-Lafata, ale David Lafata, po skvělé kolmici svého spoluhráče, nedokázal uklidit míč za záda vyběhnuvšího Radka Černého. Zakletost Slávistické branky pak znovu potvrdil kapitán domácího týmu Martin Vozábal, který se drze proháčkoval až na malé vápno soupeře, jeho střelu však za překonaným Černým zastavila tyč. „Chtěli jsme moc dát gól, ale chybělo nám asi trochu štěstí,“ smutnil po zápase Aleš Matoušek. „Domácí hráli dobře. Do zakončení se dostávali pomocí rychlých narážeček a vypracovali si několik vyložených šancí,“ hodnotil první půl hodinu utkání Radek Černý.
Zvonění vlastní tyče pravděpodobně definitivně probralo Slávisty z apatie, zlepšili pohyb na hřišti a začali se domácím herně vyrovnávat. Odměnou jim za to byla velká šance bratří Došků, ale centr Lukáše nedokázal na malém vápně zcela osamocený Tomáš dobře usměrnit a trefil uprostřed brány stojícího Semana. I při další šanci hostí se Miroslav Seman pořádně zapotil. Tečovanou střelu Davida Kalivody vytlačil nad břevno jen s vypětím všech sil. Z následného rohu již bohužel udeřilo. Na centr Karla Pitáka si dobře naskočil Radek Bejbl, posunul míč na zadní tyč, kde ho zapomenutý Pavel Kuka s přehledem uklidil hlavou do brány. Tygří skok brankáře Semana byl bohužel marný. „Máme to tak nacvičené. Měl jsem štěstí, že míč přišel ke mně,“ radoval se po utkání šťastný střelec Pavel Kuka.
Pro domácí to byla ledová sprcha a do šaten odcházeli se sklopenými hlavami. „Chtěli jsme Slávii hned od začátku překvapit rychlostí a brejky. V prvním poločase jsme předváděli velké nasazení, ale ten gól trochu zlomil naše sebevědomí,“ komentoval první půli trenér domácích Pavel Tobiáš. „Chtělo to hlavně dát gól,“ hodnotil výstižně nepříznivý vývoj utkání brankář Miroslav Seman.
Do druhého poločasu nastoupili domácí s viditelným stínem na patách. Hráči ztratily svojí lehkost pohybu po hřišti a do přihrávek se pomalu začala vkrádat nepřesnost. To usnadňovalo hru Slávistům, kteří se vydávali do nebezpečných protiútoků. Hned ve 46. minutě prověřil Semana tvrdou střelou z dálky Kalivoda. Až po dlouhé čtvrthodině hry druhé půle zahrozil neúnavný David Lafata. Po hezkém slalomu si ale jeho rána nenašla cestu do brány hostí. O chvilku později se po pěkném centru Leštiny postaral o rozruch před Slávistickou brankou opět Lafata, tlačil však hlavičkou míč hodně k tyči a jeho pokus těsně minul bránu. Další šance na srovnání skóre přišla o deset minut později, ale smolař Lafata trefil po rohu Vozábala pouze břevno. Slavisté se v těchto fázích zápasu soustředili převážně už jenom na kvalitní bránění a jejich protiútoky měli spíše propagační charakter.
Poslední velkou brankovou příležitost zápasu měl na kopačce smolař Lafata, ale s prudkou přihrávkou vzduchem od Matouška si ve vápně nedokázal poradit. Přesto je třeba říci, že David Lafata byl v zápase jednoznačně nejlepším hráčem na hřišti. Změnu stavu nepřineslo ani dvojité střídání domácích v závěru a tak Slávisté oplatili Budějovicím porážku 0:1 z podzimní části sezóny. Trenér Tobiáš přesto své hráče chválil: „Zápas a výkon našeho týmu hodnotím pozitivně, hráči svým výkonem potvrdili velmi dobrou letošní sezónu.“ „Viděli jsme dnes pohledné utkání v němž České Budějovice potvrdili svoji kvalitu směrem dopředu. V počátku měli domácí hodně šancí, ale po tom co jsme dali gól jsme byli druhý poločas lepším týmem,“ hodnotil utkání trenér hostí Josef Csaplár. Snad nejlépe průběh zápasu charakterizují slova Miroslava Semana: „Měli jsme víc gólových šancí, ale Slávie jednu z těch mála svých dokázala proměnit…“
Slávisté se dlouho nemohli dostat s Jihočechy do tempa hry, ale přesto se jim dařilo odolávat smrtícím útokům a sem tam se pokusit i o protiútok. Z jednoho ojedinělého byl v 15. minutě málem hned gól. Brankář Miroslav Seman v leže vyboxoval centrovaný míč pouze k nohám Karla Pitáka, ten z hranice velkého vápna napálil míč do opuštěné branky, ve které ale skvělým reflexivním zákrokem zachraňoval Vlado Pončák. Přesto to byli i nadále domácí, kdo diktoval tempo hry. Ve 20. minutě opět úřadovala dvojice Kulič-Lafata, ale David Lafata, po skvělé kolmici svého spoluhráče, nedokázal uklidit míč za záda vyběhnuvšího Radka Černého. Zakletost Slávistické branky pak znovu potvrdil kapitán domácího týmu Martin Vozábal, který se drze proháčkoval až na malé vápno soupeře, jeho střelu však za překonaným Černým zastavila tyč. „Chtěli jsme moc dát gól, ale chybělo nám asi trochu štěstí,“ smutnil po zápase Aleš Matoušek. „Domácí hráli dobře. Do zakončení se dostávali pomocí rychlých narážeček a vypracovali si několik vyložených šancí,“ hodnotil první půl hodinu utkání Radek Černý.
Zvonění vlastní tyče pravděpodobně definitivně probralo Slávisty z apatie, zlepšili pohyb na hřišti a začali se domácím herně vyrovnávat. Odměnou jim za to byla velká šance bratří Došků, ale centr Lukáše nedokázal na malém vápně zcela osamocený Tomáš dobře usměrnit a trefil uprostřed brány stojícího Semana. I při další šanci hostí se Miroslav Seman pořádně zapotil. Tečovanou střelu Davida Kalivody vytlačil nad břevno jen s vypětím všech sil. Z následného rohu již bohužel udeřilo. Na centr Karla Pitáka si dobře naskočil Radek Bejbl, posunul míč na zadní tyč, kde ho zapomenutý Pavel Kuka s přehledem uklidil hlavou do brány. Tygří skok brankáře Semana byl bohužel marný. „Máme to tak nacvičené. Měl jsem štěstí, že míč přišel ke mně,“ radoval se po utkání šťastný střelec Pavel Kuka.
Pro domácí to byla ledová sprcha a do šaten odcházeli se sklopenými hlavami. „Chtěli jsme Slávii hned od začátku překvapit rychlostí a brejky. V prvním poločase jsme předváděli velké nasazení, ale ten gól trochu zlomil naše sebevědomí,“ komentoval první půli trenér domácích Pavel Tobiáš. „Chtělo to hlavně dát gól,“ hodnotil výstižně nepříznivý vývoj utkání brankář Miroslav Seman.
Do druhého poločasu nastoupili domácí s viditelným stínem na patách. Hráči ztratily svojí lehkost pohybu po hřišti a do přihrávek se pomalu začala vkrádat nepřesnost. To usnadňovalo hru Slávistům, kteří se vydávali do nebezpečných protiútoků. Hned ve 46. minutě prověřil Semana tvrdou střelou z dálky Kalivoda. Až po dlouhé čtvrthodině hry druhé půle zahrozil neúnavný David Lafata. Po hezkém slalomu si ale jeho rána nenašla cestu do brány hostí. O chvilku později se po pěkném centru Leštiny postaral o rozruch před Slávistickou brankou opět Lafata, tlačil však hlavičkou míč hodně k tyči a jeho pokus těsně minul bránu. Další šance na srovnání skóre přišla o deset minut později, ale smolař Lafata trefil po rohu Vozábala pouze břevno. Slavisté se v těchto fázích zápasu soustředili převážně už jenom na kvalitní bránění a jejich protiútoky měli spíše propagační charakter.
Poslední velkou brankovou příležitost zápasu měl na kopačce smolař Lafata, ale s prudkou přihrávkou vzduchem od Matouška si ve vápně nedokázal poradit. Přesto je třeba říci, že David Lafata byl v zápase jednoznačně nejlepším hráčem na hřišti. Změnu stavu nepřineslo ani dvojité střídání domácích v závěru a tak Slávisté oplatili Budějovicím porážku 0:1 z podzimní části sezóny. Trenér Tobiáš přesto své hráče chválil: „Zápas a výkon našeho týmu hodnotím pozitivně, hráči svým výkonem potvrdili velmi dobrou letošní sezónu.“ „Viděli jsme dnes pohledné utkání v němž České Budějovice potvrdili svoji kvalitu směrem dopředu. V počátku měli domácí hodně šancí, ale po tom co jsme dali gól jsme byli druhý poločas lepším týmem,“ hodnotil utkání trenér hostí Josef Csaplár. Snad nejlépe průběh zápasu charakterizují slova Miroslava Semana: „Měli jsme víc gólových šancí, ale Slávie jednu z těch mála svých dokázala proměnit…“
