Tomáš Sivok je zpět. Slavný jihočeský odchovanec, který významnou část své kariéry spojil s budějovickým Dynamam se vrací do klubu. Tentokrát v nové roli, vykonávat bude funkci sportovního manažera. V pátek dopoledne předstoupil před hráče A-týmu a rovnou se zapojil do chodu klubu..

Kdy došlo k vašemu prvnímu kontaktu s novým majitelem, doktorem Vladimírem Koubkem?
Někdy před čtrnácti dny mi pan doktor zavolal a pozval mě na domácí zápas Dynama. Bylo to vůbec poprvé, kdy jsem byl na zápas po skončení mé kariéry pozvaný. Za to jsem byl moc rád a pak asi o týden později jsme si s panem doktorem dali první schůzku. Začali jsme se bavit o fotbale, pan doktor se mě ptal na to, jak fotbal vnímám. Bavili jsme se o změnách v klubu a také o tom, jakým směrem by se měl klub ubírat. V tom jsme se setkali, máme na to stejný názor, a proto tady dnes stojím. Touto cestou bych mu chtěl poděkovat, protože pro mne je to obrovská šance. Beru to s pokorou, ale vůbec nepochybuji o tom, že by to nemělo fungovat. Máme nastavenou cestu, kterou chceme jít a s panem doktorem jsme si řekli, že se jí budeme držet. Věřím na koncepční a tvrdou práci v celé organizaci a také věřím tomu, že když budeme pracovat jako jeden tým, tak klub dokážeme posunout zase o krůček dál.

Ta nabídka zapojit se do Dynama vás tedy určitě potěšila, že?
Nejvíce mě potěšilo, že mi zavolal přímo pan doktor. Během posledního roku jsem tady na fotbale párkrát byl, ale necítil jsem se tady úplně dobře. Teď jsem za nabídku pracovat v Dynamu moc rád, protože jsem tady vyrostl, bydlím tady a na ty fotbaly člověk prostě rád chodí. Měl jsem radost z toho, když jsem dostal oficiální pozvání přijít na zápas a jsem rád i za to, že jsme se pak s panem doktorem sešli a že jsme se začali bavit o fotbale. Byla to pro mne čest, když jsem dostal možnost působit v klubu. Panu majiteli jsem hned na začátku spolupráce řekl, že k němu budu vždy maximálně upřímný, protože nejsem člověk, který si něco myslí a pak říká něco jiného. V tom jsme spolu zajedno a je to hlavně signál v tom, že by naše spolupráce mohla fungovat.

Jaké bylo předstoupit v kabině před hráče. S některými jste byl v loňském roce ještě spoluhráč..
Bylo to pro mne opravdu zvláštní. Někdo se mě tam mezi řečí také ještě zeptal, jestli mám kopačky, a to mě pobavilo. Kopačky mám zatím jenom doma (s úsměvem). Samozřejmě je to jiné a hráči si musí uvědomit, že já budu v klubu nyní v trochu jiné roli. Řekl jsem jim, že budu hájit jejich zájmy, ale že k nim často asi budu kritický, ale že ta kritika bude pro dobro věci. Jestli se budeme chtít někam posunout, tak k sobě budeme muset být hodně nároční.

Vy jste stál o vstup do klubu v loňském roce. Je ta současná vaše pozice v něčem podobná?
Ano, je to podobné. Mé vize jsou velmi podobné těm, které jsem měl před rokem, kdy jsem stál o získání klubu. Naším cílem bude, aby celý kraj začal žít fotbalem. Nejde jen o Dynamo jako takové. Chtěl bych do toho zapojit například i Táborsko, se kterým udělal pan doktor první skvělý krok. Dlouhodobá spolupráce s Táborskem nefungovala a je důležité, že nyní fungovat bude. Máme tady také Písek a celou řadu krajských a okresních klubů, které do toho chceme také zapojit. Stejně tak do toho chceme zapojit i nové partnery, protože celkově společensky se chceme vydat jiným směrem než tomu bylo doposud. Cílem bude také samozřejmě zaplnit ochozy stadionu a když je zaplníme, tak to bude signál toho, že to děláme dobře a že hrajeme dobrý fotbal.

Napadlo by vás, že se hned rok po skončení kariéry do klubu zase vrátíte?
Před tím rokem by mě to určitě nenapadlo. Ve fotbale je to ale podobné jako v životě - člověk nikdy pořádně neví, co bude zítra. Nyní se to nějak seběhlo a jsem tu (s úsměvem). Jsem za to nesmírně rád. Kvůli Covidu jsem sice neabsolvoval několik stáží, které jsem měl během loňského roku rozjednané a stejně tak jsem včera musel ukončit svou spolupráci s reprezentací do jednadvaceti let. Určitě ale budu chtít stáže ve volném čase během reprezentačních pauz absolvovat, na tom jsem domluvený s panem majitelem. Cílem bude, abychom se všichni v klubu stále více a více vzdělávali a abychom společnými silami Dynamo posunuli o krok dál. Posouvat se musíme nejen v A-týmu, ale i v béčku a mládeži. Cílem bude, abychom prostě byli o krok před ostatními.

Nebudete teď lákat zpět do klubu Jaroslava Drobného?
Určitě budeme. I když víme, že má něco rozjednaného ve velkém klubu. Řekli jsme mu, že když ho to tam přestane bavit, místo v Dynamu vždycky má. Rádi bychom s ním navázali spolupráci v rámci vzdělávání. Aby nám dával zpětnou vazbu k tomu, abychom mladé kluky posouvali dál. Už by to nebyla role na hřišti, ale v jiné pozici.

Blíží se konec přestupního období. Je ještě téma, aby do A-týmu přišli noví hráči? Chystáte posily?
Vždycky se něco chystá, ale zatím je to interní záležitost. Teď vám žádné jméno neřeknu. Budeme se o posilách bavit, ale nebudeme někoho přivádět za každou cenu. Musíme to dělat trochu jiným stylem, než bylo v Budějovicích zvykem. Když budeme chtít někoho přivést, budeme muset vědět, že jsme o něm stoprocentně přesvědčení. Žádné unáhlené přestupy. Něco v hlavě mám, ale musíme si sednout s trenérem a probrat to. Spadl jsem do toho, ještě pár dnů zpátky jsem nevěděl, že v téhle funkci budu.

A nějaká jména hráčů tedy v hlavě máte?
Musíme si vyříkat priority a pojmenovat si, kde nás tlačí bota. Chceme v Dynamu vytvořit konkurenční prostředí. Je to nejlepší motivace pro každého hráče, sám to znám ze svojí kariéry. Nikdo nesmí mít pocit, že má všechno jisté, ale zároveň musí vědět, že pokud bude splňovat všechno, co po něm chceme, místo tady vždycky mít bude.

Hned v neděli vás v nové funkci čeká první ligový zápas s Libercem. Těšíte se?
Jasně. Klukům v kabině jsem říkal, že to s Libercem zvládneme. Každý zápas jdeme vyhrát. Kluci si musí dát do hlavy, že pojedeme vyhrát i za týden na Spartu. Nebudeme říkat, že si jdeme jen pro bod.

Budete tedy sázet na vítěznou mentalitu?
Výsledek nikdy nejde naplánovat, ale kluci musí mít v hlavě, že v každém zápase jdeme na vítězství. Totéž béčko, kde je jednoznačným cílem pro nás postup z divize do třetí ligy. Trochu jiné je to u mládeže, kde taky chceme vyhrávat, ale zároveň potřebujeme, aby se nám kluci zlepšovali. Chceme vítězné typy, ty se prosazují nejvíc.