Jaké máte pocity po ligové premiéře v dresu Dynama?
Smíšené. Na jednu stranu mě těší, že jsem si připsal první start a mohlo to být proti tak velkému klubu jako je Sparta. Ale neuspěli jsme, prohráli jsme, takže s výsledkem být spokojený nemohu. Myslím si, že náš výkon nebyl úplně špatný, ale soupeř dokázal ze standardní situace rozhodnout a dovedl utkání do vítězství. Mrzí nás to.
Cítil jste před utkáním nervozitu?
Trochu jo, ale byl to spíš takový zdravý stres. Zpočátku jsem si cítil trochu nervózní, ale po první střele, která přišla až někdy v patnácté minutě, to ze mě spadlo. Spoluhráči mi pomáhali, když jsem něco pokazil, tak mě podpořili a dodali mi tím odvahu do dalších minut.
Domácí byli hodně aktivní, vyprodukovali přes třicet střel. Ulehčili vám práci spoluhráči, kteří zblokovali několik pokusů?
I když střely nechodí na branku, tak pro gólmana je to lepší, že stále zůstává v pozoru a musí se neustále koncentrovat. Kluci ale hráli velmi obětavě a plno střel dokázali pokrýt ještě přede mnou. Až na jednu situaci jsme to společně dobře zvládali.
Nejtěžší zákrok pro vás byl po přímém kopu v závěru zápasu?
Kopalo se zhruba z prostředka branky, což je pro brankáře nepříjemné, protože neví, na jakou stranu si postavit zeď. Soupeř to zahrával ze střední vzdálenost a říkal jsem si, že to zkusí spíš na mou stranu. Nakonec se mi to podařilo chytit a zřejmě to byl nejtěžší zákrok.
Bavili jste se před utkáním s Vojtou Vorlem?
Na WhatsAppu máme s ostatními brankáři a trenérem Patrikem Macejem. Vojta mi psal, ať se mi daří, abych si utkání užil a ukázal, co ve mně je. Moc mě to potěšilo. Bezprostředně před utkáním už jsme spolu nemluvili, protože jsem se snažil maximálně koncentrovat.
Jak zatím hodnotíte angažmá v Dynamu a úroveň nejvyšší české soutěže?
Liga je velmi vyrovnaná, každý soupeř je nepříjemný a hraje se fyzicky náročný fotbal. Řekl bych, že se zlepšujeme, sehráváme a naše výkony jdou postupem času nahoru.
