Martine, když jsme se spolu bavili před startem jara, vaším cílem bylo postoupit do vyšší soutěže. A to se vám povedlo. Jaké jsou po postupu pocity?
Martin Sladký: Krásné! Splnili jsme si naprosto každou výzvu, kterou jsme si dali. Holky si zaslouží absolutorium za to, jak to zvládly. Každý jeden zápas jsme byli dominantní, silnější, rychlejší a fotbalovější. Zkrátka jsme byli lepší než soupeř a to i v zápasech, kdy se nám ne úplně všechno dařilo. Zcela zaslouženě jsme postupili!
Jaro jste prošli bez ztráty bodu, co na tuhle bilanci říkáš?
MS: Do jara jsme šli z třetího místa se ztrátou tří bodů na první Chotusice. Věděli jsme, že musíme vyhrávat a zápasy zvládat vítězně. Nakonec jsme soutěž vyhráli s náskokem deseti bodů, to o něčem svědčí. Navíc až na poslední zápas s Chotusicemi jsme každý zápas zvládli i výsledkově lépe, než na podzim.
Zažil jsi někdy takhle podobnou dominanci na nějaké úrovni?
MS: Na podzim jsme s dorostenkami vyhráli také všechno. Holky v tom pokračovaly i na jaře a druhou ligu prolítly bez jediné ztráty bodu. Já osobně z hráčského hlediska jsem to asi nezažil.
Diano, ty jsi také někdy zažila podobně úspěšnou sezonu, jako tu letošní?
DB: Ano, působím u žen třetí sezonu a měla jsem to štěstí, že v každém ročníku jsme tu soutěž jednoznačně vyhrály. Ted bude spíše horší si po takovýchto sezonách zvykat na to, že už třeba v zápasech nebudeme tak dominantní a zápasy budou vyrovnanější. Ale alespoň to pro nás bude další výzva.
K ženám jsi přišel od dorostenek, jak těžké bylo zvyknout si na nové holky a v čem byly ty největší rozdíly?
MS: Těžké to nebylo, šlo to rychle. Podstatnou část však udělaly holky samy svým přístupem a chutí zlepšovat se. Největší rozdíly byly asi v tom, že jsem několik věcí dělal od začátku jako u dorostenek. Ale to je logické, měnili jsme toho dost a nějak se začít musí. Na druhou stranu tím, jak jsou ženy vyspělejší, to šlo daleko rychleji a více jsme toho na sebe mohli nabalovat. Navíc si myslím, že jim ten styl hodně sedl, z čehož jsem měl radost. Jejich potenciál je ale ještě hodně nenaplněný.
U týmu jako trenér působíš s Dianou Benátovou a už na jaře jste oba říkali, že vám spolupráce vyhovuje. Změnilo se něco, nebo jste stále na stejné vlně?
MS: Také jsem říkal, že přijdou situace, kdy se neshodneme a třeba se i "pohádáme". Nestalo se. Pořád jsme na jedné vlně. Tím, jak se vyhrávalo, nebyl důvod dohadovat se (směje se).
Jak se během jara spolupracovalo tobě s Martinem, Dian? Bylo to tak, jak jsi si představovala?
DB: Ano a možná ještě lépe! Hodně věcí vidíme stejně. Já se na to snažím hodně koukat z pozice holek a on zase jako trenér a profík a tím se i doplňujeme. Slaďas je hodně pracovitý, cílevědomý a holkám se toho sanží předat co nejvíce. Je na nich strašně znát, jak se posunuly, a to hlavně po taktické stránce. I já se od něj některé věci učím.
V přípravě jste se střetávali také s týmy ze druhé ligy, ve které teď budete působit. Pomohly vám do jarních zápasů i zkušenosti z těchto zápasů?
MS: Jednoznačně. Hlavně jsme ty zápasy zvládali jak výkonostně, tak i výsledkově a to je pro holky povzbuzení. Hlava u nich dělá strašně moc a tohle nám pomohlo. Skvělý byl i zápas, který jsme sehráli, když jsme v sezóně měli volný víkend. Pozvaly si nás prvoligové Pardubice a dali jsme jim hodně zabrat. Troufnu si říct, že jsme byli doknce lepším týmem, a to říkám se vší vážností. Zápas skončil nakonec nerozhodně 3:3. Když holky nepoleví, rozhodně nebudeme ve druhé lize hrát druhé housle.
Jak jste byli spokojeni s předvedenou hrou? Vyznáváte nějaký herní styl, byli jste nuceni během jara něco měnit?
MS: Ve většině případech jsme byli spokojení. Dost zápasů jsme soupeře přehrávali a hráli do plných. To jsme neměli tolik najeté, ale i tak si holky poradily a zápas od zápasu jsme to zvládali lépe. Byly zápasy, kdy se nám tolik herně nedařilo, ale velké týmy zvládnou vyhrát, i když se nedaří. A tak to u nás bylo. Neměnili jsme nic. Celou přípravu jsme na něčem pracovali a to jsme také na hřišti předváděli.
Snažili jste se na některých věcech pracovat a zdokonalovat je, nebo ta dominance byla taková, že už nebylo co?
MS: Neustále jsme něco zdokonalovali, pořád jsme pracovali. Nebrali jsme to tak, že nám něco stačí, tak nějak si to odehrajeme a stejně vyhrajeme. Ne, já to ani takhle vést neumím. Pracovali jsme dál, aby bylo zase méně práce ve vyšší soutěži, kde by věci z třetí ligy už třeba stačit nemusely. Zápasy na jaře rozhodně všechny lehké nebyly. Sice jsme ve všech byli lepší, ale některé týmy nás měly nasledované a vsadily proti nám ohledně taktiky na jednu kartu. Například Bohemians Praha hrála cíleně osobní obranu na naše útočnice. Zlíchov hrál zase ofsajdovou past skoro až na útočné polovině. V rozhodujícím zápase v Plzni to bylo zase naopak. Viktorka proti nám hrála hluboký blok, měla zhuštěný střed a čekala na naše riskantní přihrávky, které po holkách vyžadujeme. Se vším jsme si ale nakonec poradili. Je fajn vědět, že jsou holky schopné zareagovat buď samy, a nebo na naše pokyny během hry, kdy je třeba nějaké změna.
Postup do druhé ligy jste si zajistili pár kol před koncem, zkoušeli jste si ve zbývajících duelech i něco nového?
MS: Nic extra. Spíš to bylo takové uvolněnější, ale zároveň bylo vidět, že to holkám není lhostejné a chtějí vyhrávat, i když už bylo rozhodnuto. Charakter je v tomhle důležitý a to jejich nastavení je správné. Navíc je naší prací, abychom toto uhlídali. Nutno říct, že holky už mě také znají a já bych jim neodpustil něco vypustit a jen tak si to odehrát. To vás potom časem dožene a vrátí se to jako boomerang.
Jak probíhaly postupové oslavy?
DB: Úplně ty první oslavy byly až trošku nečekané. Všichni jsme tak nějak počítali, že o vítězství v soutěži budeme muset zabojovat až v domácím utkání proti Liberci. Nakonec náš největší soupeř z Chotusic ztratil svůj zápas už o kolo před v Mělníku, kdy my jsme byli akorát na cestě na zápas do Plzně a svým vítězstvím jsme to rozhodli už tam. Se Slaďasem jsme tedy alespoň narychlo pro holky zajistili po konci utkání šampanské, které tam přivezl jeho taťka (směje se). Nejvíce jsme si pak užili oslavy po domácím utkání s Libercem. Na zápas dorazilo i dost fanoušků a kotel Dynama, takže tam byla super atmosféra. Holky si po utkání převzaly pohár, medaile a vítězná trička a pak jsme společně vyrazili na tradiční koupání v kašně na náměstí. Dokopnou jsme pak měli až po posledním zápase v Chotusicích.
Jaké jsou vyhlídky do nové sezony? Budete druhou ligu hrát s kádrem, který si jí vykopal, nebo se budete snažit posílit?
MS: Začnu tím posílením. Každý trenér by chtěl svůj tým neustále posilovat a mít co nejlepší možný tým. Dobrý trenér by však měl umět rozvíjet všechny hráče a ne jen ty, kteří už na nějaké úrovni jsou. My jsme s kádrem spokojení a víme, že současný kádr má na přední místa ve druhé lize. Posouvají se nám také kvalitní dorostenky. Důležité však bude udržet i ostatní pohromadě tak, aby nikdo neodešel. Což kvůli školám a podobně bude také dost složité. Chceme tu ovšem hráčky, které tady chtějí být, nechci nikoho přesvědčovat. Věříme ale, že tým, který si to vykopal má také chuť se o to prát společně i nadále.
Kdy vám začne letní příprava a hodláte něco měnit?
MS: Teď holky mají čtyři týdny volno. Pak jim začne týdenní individuální plán, poté týdenní meziblok s tréninkami na hřišti a zápasem v Ottensheimu a pak zase týden běhání doma. Společně se připravovat začneme 22. července a za další čtyři týdny už bude první kolo druhé ligy. Času moc není. Co se týče generálky na ligu, tu sehrajeme s prvoligovou Viktorií Plzeň.
Co v nadcházející sezoně bude vaším cílem? Stabilizovat se ve druhé lize, nebo budete pokukovat třeba i po postupu do první ligy?
MS: Já chci vždycky koukat nahoru. Cíle si moc dávat nechci, ale věřím, že v silách tohoto týmu jsou přední příčky. Je to však jen a jen o holkách. Mají to v sobě, jedna jako druhá.