Čím bylo, že jste nedokázali navázat na dobrý výkon z Hradce a doma jste znovu propadli?
Mysleli jsme si, že nám vzroste sebevědomí po dobrém zápase v Hradci, ale sami jsme se na začátku dostali pod tlak. Hloupou chybou jsme soupeři nabídli vedení z penalty, což hodně ovlivnilo celý zápas. Ale pořádně hrát jsme začali až ve druhé půli, kdy jsme se snažili o vyrovnání.
Pak ale opět přišla studená sprcha, kdy soupeř znovu odskočil.
Vypadá to tak, že začnete hrát, až když vám teče do bot a prohráváte?
To si nemyslím. Neměli jsme špatné vstupy do zápasů, ale vždy nám spadne do branky první šance soupeře. Ani dnes jsme nezačali špatně, snažili se držet míč. Jenže jsme udělali chybu a soupeř ji potrestal. Pokud nemáme tak zkušený tým, jsme pod tlakem, tak psychika jde rychle dolů.
Zvyšoval jste jako kapitán o poločase hlas v kabině po nepovedeném prvním dějství?
Něco jsme si řekli, ale není to o proslovech. Pořád si něco říkáme, ale musíme se z chyb poučit a už je nedělat. Tady se soupeř nenadře, góly si dáváme úplně sami.
Váš gól tým vrátil do zápasu a byl krásný. Jak se to všechno seběhlo?
Odrazil se ke mně míč na vápně, prvním dotekem jsem si ho dobře zpracoval. Naznačil jsem střelu, obešel dva hráče, toho třetího přetlačil a pak už to bylo snadné, když jsem byl sám před gólmanem.
Po kontaktní brance zbývala ještě půlhodina. Věřil jste v obrat?
Samozřejmě. Snažili jsme se a tlačili, soupeř jen bránil. Ale pak se dostali jednou k našemu vápnu a my jsme opět nepokryli standardku. Kříža (Zdeněk Křížek, pozn. autora) hlavičku skvěle vytáhl, ale zase nepokryjeme hráče, který donese míč do branky stehnem nebo čím. Naši hráči spí a nedohrávají situace, jenom koukají. Křížek není chobotnice, aby měl deset rukou a chytil i dorážku…
Tomáš Malec: Vyhráli jsme zaslouženě, soupeře jsme do ničeho nepustili
Krize Českobudějovických jste využili dokonale, co říkáte?
Nevím, jestli byl soupeř v krizi. My jsme podali poctivý výkon a do ničeho domácí nepustili. Vyhráli jsme zaslouženě.
Máte pravdu, vítězství bylo zasloužené a kromě individuální akce Jana Šimáka si domácí nevytvořili gólovou šanci. Můžete být spokojeni.
Určitě ano. Řekli jsme si, že musíme vycházet z dobré obranné činnosti, což se nám dařilo. Proměnili jsme naše šance a můžeme se radovat ze tří bodů.
Hra Dynama se točí kolem Jana Šimáka. Připravovali jste se na něho nějak speciálně?
Jihočechy jste předčili pohybem, ale postupem času jste se trošku zatáhli a vypadli z role. Nebylo to zbytečné?
Trošku ano. Když vedete 2:0, tak vždy máte v hlavě, že chcete vedení hlavně udržet. Budějovice trošku otevřely hru, snížily, ale naštěstí to dobře dopadlo.
Uhráli jste první body venku. Ale že by se tomu mělo stát zrovna na hřišti exligového celku, to jste asi nečekali, že?
Hrál jsem letos za béčko poprvé, takže se přiznám, že ani nevím, že to jsou první body z venku. Ale jsem rád, že jsem klukům pomohl ke třem bodům, díky kterým se posunou výš v tabulce.
Když se nehraje tento týden první liga, tak jste uvítal možnost, jít si zahrát za rezervní tým?
V sobotu hrajeme pohár, ale trenér se rozhodl, že půjdu za béčko, což jsem akceptoval. Ale bral jsem to pozitivně, navíc jsme vyhráli, takže samé klady.
Pro vás to nebyl jednoduchý zápas, absolvoval jste bezpočet těžkých soubojů s Tomášem Hájovským.
To ano, on je také vysoký a soubojů jsme svedli plno. Ale vše bylo férové, takový je fotbal.
V prvním poločase jste proměnil penaltu, při druhém gólu už jste měl jednoduchou pozici, když jste dorážel do prázdné branky.
Žádná pozice není jednoduchá. Už jsme viděli, že i z brankové čáry se to dá překopnout (usmívá se). Ale já jsem s tím počítal, že to může na první tyči někdo prodloužit, a že by se míč mohl ke mně odrazit. Vyšlo to, byl jsem v pravý čas na pravém místě.
|
Dynamo doma nestačilo ani na béčko Olomouce
