Psal se rok 1986, když se Grigorij Čirkin narodil. Tehdy nikdo nevěděl, kam jeho budoucí kroky povedou. Rozhodl se pro fotbal a po několika zkušenostech při angažmá v evropských klubech se usídlil na jihu Čech. Přitom fotbal hrát vůbec nemusel a mohl se v dnešní době věnovat čemukoliv jinému. Většina profesionálních hráčů hraje fotbal od útlého dětství. Čirkin se k míči postavil později. „S fotbalem jsem začínal v deseti letech. První klub, za který jsem hrál, byl můj rodný Novosibirsk,“ uvedl ruský středopolař ve službách Dynama. Čirkin nepochází přímo z Novosibirsku, ale bydlel ve městě na okraji třímilionové metropole.
Čtyři roky hrál za mládežnické týmy Novosibirsku. To, že se ruský hráč nebojí cestovat a hrát jinde, ukázal už ve čtrnácti letech, kdy odjel na zkušenou do Moskvy. „V Novosibirsku jsme měli kouče, který byl zároveň sportovním trenérem v moskevské Lokomotivě,“ upřesnil Čirkin vztah mezi Novosibirskem a Moskvou, kam vycestoval. „Nabídl mi, jestli bych nechtěl přestoupit do klubu Lokomotiva Moskva. Nabídku jsem přijal a odjel.“ V Moskvě začal trénovat s mužstvem Lokomotiva. Do ruského hlavního města odjel bez rodiny a bydlel na internátě. „Navštěvoval jsem sportovní školu, kam jsem chodil šest let,“ upřesnil dále Čirkin.
I přes nadějný start kariéry si ruský záložník nejvyšší ruskou soutěž nezahrál. Dva roky nastupoval za záložní tým Lokomotivu Moskva ve druhé nejvyšší soutěži. To bylo v letech 2004 až 2006. Poté krátce působil v Rostově a rodném Novosibirsku. V roce 2008 přestoupil do lotyšské Rigy. Ještě tentýž rok se ale představil i v dresu Dynama Barnaul, které hrálo také druhou nejvyšší ruskou soutěž. Odtud v roce 2009 odešel na dvouletou štaci do Ventspilsu, kde zažil své nejlepší období v kariéře. S tamním týmem vyhrál lotyšskou ligu, patřil k nejlepším hráčům a hrál kvalifikaci o slavnou Ligu mistrů. V ní Ventspils přešel přes lucemburský F91 Dudelange. Čirkinův tým vyhrál 3:0 a 3:1. V dalším kole Ventspils narazil na běloruský Bate Borisov. Po výsledcích 1:0 a 1:2 se lotyšský mistr probojoval do závěrečného předkola, kde narazil na švýcarský Curich. Na ten už lotyšský tým nestačil a po dvou prohrál (0:3 a 1:2) byl vyřazen, ale zároveň zařazen do základní skupiny Evropské ligy (tehdejší pohár UEFA).
Grigorij má největší vzpomínky na utkání v Německu, kde Ventspils hrál s Herthou Berlín. „Pamatuji si, jak se nás před utkáním ptali, odkud vlastně jsme. Když jsme řekli, že náš tým je z města pro 42 000 obyvatel, tak se všichni smáli. Říkali, že jejich olympijský stadion je pro 80 000 fanoušků, a že dvě naše města by se k nim vešla,“ vypráví s úsměvem sympatický hráč. „Nicméně tenkrát jsme v Německu uhráli remízu 1:1 a po utkání se nám už nikdo nesmál.“ Dalšími soupeři v základní skupině Ventspilsu byly nizozemský Heerenveen a portugalský Sporting Lisabon. „Se všemi jsme hráli podobně. Jednou jsme remizovali a jednou prohráli,“ vzpomíná Grigorij. Nejvyšší porážka byla od Heerenveenu. Ten vyhrál 5:0. „Byla to shoda okolností, že jsme se dostali tak daleko. Byli jsme v euforii. V Rusku musí hráč hrát za nejlepší týmy, aby si mohl zahrát poháry. I proto jsem do Lotyšska šel. Zahrát si Evropské poháry byl jeden z mých cílů tohoto angažmá,“ dodal Čirkin.
Do Česka se Čirkin dostal přes manažera po skončení smlouvy
A jak se stane, že se ruský hráč přes angažmá v Lotyšsku dostane až na jih Čech do Českých Budějovic? „Po pobytu v Moskvě jsem šel hrát do Rostova. Když mi skončila smlouva, tak jsem se vrátil do Novosibirsku. Vyměnil se trenér a nový kouč mě nestavěl. Bylo mi dvaadvacet. Naštěstí náš ředitel byl vlastníkem klubu v Lotyšsku a promluvil s nimi, zda je možnost hrát tam, tak jsem do Lotyšska vycestoval,“ vzpomíná Grigorij na své putování. „Hrál jsem půl roku a dařilo se mi. Potom jsme hráli o Ligu mistrů. Po skončení smlouvy jsem se stal volným hráčem.“
A to byl impulz pro příchod na jih Čech. „O angažmá jsem se dozvěděl přes mého manažera. Ten mi řekl, že na týden pojedu na zkoušku do České republiky,“ vysvětlil Grigorij, že o Dynamu mu řekl jeho ruský manažer Mikhail Lebeděv. To bylo v období, kdy trenér Jaroslav Šilhavý během přípravy zkoušel hodně nejen českých hráčů. „České Budějovice jsem vůbec neznal, ale na zkoušce jsem uspěl a podepsal smlouvu.“
Tehdejší trenér Dynama Jaroslav Šilhavý, který si ruského záložníka nechal, po úspěšném týdenním testu o nové akvizici tehdy prohlásil: „Z testovaných hráčů byl asi skutečně nejvýraznější. V přípravných zápasech ho bylo plné hřiště a jeho tvůrčí schopnosti byly hodně znát. Také dokázal, že mu není cizí ani důrazná hra na pozici defenzivního záložníka.“
Se svým angažmá v Dynamu je ruský záložník spokojený. Dle jeho slov si na místní chod společnosti zvykl. „Ze začátku to bylo hrozné. Lotyšsko je ruskojazyčné, takže to bylo ještě dobré. V Česku jsem nikoho neznal a ani se nemohl domluvit. Ale kdo se bojí, nesmí do lesa. Pořád jsem chtěl žít a hrát v Evropě a i proto jsem za angažmá v Dynamu rád,“ vypráví dále Čirkin. I když se narodil v několika milionovém Novosibirsku, tak vyhledává raději menší města. „I České Budějovice jsou na můj vkus dost velké. Není to ale zase až tak hrozné, takže se dá říct, že mi to vyhovuje.“
Ruský halv už mnohému rozumí. I tak ale stále potřebuje překladatele. „Když se v kabině baví kluci, tak pochytím, o co jde. Ale abych sám mluvil, to zatím ne. Češtinu si chci osvojit,“ plánuje. „Když jsem sem přicházel, tak jsem ani nevěděl, že nějaké Dynamo České Budějovice existuje. Z Česka jsem znal jen Spartu, ale ani tu jsem na vlastní oči nikdy neviděl. V Novosibirsku mám kamaráda, který pochází z Česka a několik informací mi taky povyprávěl.“
Gambrinus liga je kvalitnější než I. liga v Lotyšsku a II. liga v Rusku
Grigorij prožil ve svých pětadvaceti letech dost fotbalových krás i zážitků. Ve srovnání mezinárodní úrovně fotbalu dává z jeho působení nejvyšší úroveň české Gambrinus lize. „V porovnání s lotyšskou ligou je Gambrinus liga mnohem lepší a kvalitnější. V Lotyšsku by byly maximálně dva nebo tři týmy, které by dokázaly hrát srovnatelný fotbal,“ míní fotbalový cestovatel. „Ani druhá ruská liga není v ničem lepší. Jiné to je, když bych měl porovnat českou ligu a ruskou extraligu. V ní je horní polovina určitě kvalitnější než česká liga. Na druhou stranu si myslím, že spodní část tabulky se české lize vyrovná,“ přemítá dále o kvalitách jednotlivých soutěží.
Čirkin je v Českých Budějovicích druhou sezonu, a i přes tuto krátkou chvíli si ke svému nynějšímu působišti vytvořil vřelý vztah. Spolu s manželkou mají jedno dítě a v únoru přijde na svět druhé. A plánují rodit v Česku. „Rodina si vyřizuje potřebná víza. Do Budějovic by měla dorazit v nejbližších dnech. Jediné, co mě straší, jsou doktoři. Zatím nevíme, jak to všechno s blížícím se porodem vyřešíme. To jsou ale takové ty příjemnější starosti.“ Při otázce, jak si Grigorij představuje svou další hráčskou kariéru, dlouho nepřemýšlí a odpovídá: „Nedávno jsem o tom přemýšlel. Když bude trenér a klub spokojeni, tak rád prodloužím smlouvu. Zatím je mým cílem dosavadní kontrakt dodržet. O novou smlouvu si řeknu jen svými dobrými výkony. Musím dřít každý trénink i zápas.“
Ruský středopolař hraje od samého začátku na postu záložníka. Další možnosti ho nepřitahují. Jako útočník by sice mohl střílet góly, ale ruský usměvavý hráč umí síť rozvlnit i z pozice záložníka. To potvrdil i v Dynamu. Během svého angažmá vstřelil v uplynulé sezoně v Gambrinus lize tři góly. Přitom nastoupil jen v jedenácti zápasech. K tomu přidal další čtyři přesné trefy v utkáních za juniorský B-tým v České fotbalové lize. Loňskou sezonu stihl nasbírat i tři žluté a jednu červenou kartu. V letošní sezoně nastoupil Grigorij do všech čtyř utkání. První tři odehrál celý zápas a ve čtvrtém utkání v Praze s Bohemians 1905 střídal. Na gólový úspěch zatím čeká. Nulu má i na kontě gólových přihrávek či asistencí.
Jiné posty si za svou kariéru přeci jen vyzkoušel. „Když jsem hrál v Lotyšsku, tak jsme měli problémy se sestavou. Hodně hráčů bylo zraněných a neměli jsme tak širokou a kvalitní lavičku. Proto mě trenér na několik zápasů postavil na kraj zálohy. Chvíli jsem hrál pravého i levého záložníka. Zkusil jsem si obojí,“ říká Grigorij o jediných zkušenostech s jinými posty. Na pozici středního halva se ruský hráč vrátil se svým příchodem na jih Čech. „Samozřejmě jsem byl za to rád, protože ve středu pole se cítím nejlépe.“
Dovolenou mezi sezonami Grigorij vyplnil cestou do rodného Ruska. Tam ho ale čekala nepříjemná zpráva. Kvůli nenastoupení do vojenské služby mu nebylo uděleno vízum a ruský středopolař tak po velkou část letní přípravy Dynamu chyběl. „Moje jméno bylo na seznamu a dvakrát ročně mě k nástupu vyzívali. Armádní povinnost v Rusku musí splnit každý člověk. Když někdo ale do armády nechce, tak musí najít způsob, jak to obejít,“ uvedl Grigorij.
Nakonec se mu podařilo do služby nenastoupit. Zároveň získal i potřebná pracovní víza pro pobyt v Česku a možnost hrát za Dynamo. „Našel jsem paragraf v zákoně, který mi pomohl,“ říká Grigorij a v jeho tváři je vidět velká úleva. „Čtyři roky jsem nástup do armády oddaloval. Teď mě našli a zavřeli. Musel jsem moje chování vysvětlit, jinak bych dostal velkou pokutu, nemohl bych se vrátit do Česka a následovaly by další sankce,“ odkrývá možné dopady pro nenastoupení na vojnu.
„Naštěstí jsem našel v ruském zákoně paragraf, který říká, že pokud je v domácnosti jen jeden člověk, který živí rodinu a je v ní malé dítě mladší jak tři roky, tak toho člověka nesmí vzít do armády. Na základě tohoto paragrafu jsem to vyřešil, upřesnil Čirkin způsob, jak se vyhnul armádě a mohl se vrátit do Dynama. Fakt, že by musel do armády nastoupit později, už nehrozí. Po použití tohoto paragrafu je dle Grigorijových slov celá záležitost uzavřenou věcí.
Grigorij Čirkin nemyslí jen na současnost, ale pomalu přemýšlí i nad svou budoucností. Po skončení profesionální kariéry se chce i nadále věnovat sportu. A nejlépe fotbalu. V Rusku vystudoval tamní vysokou školu. „U nás je to pedagogický institut. Zaměření jsem měl na učitele tělocviku,“ upřesnil Čirkin. „Dále bych si chtěl udělat fotbalové studium a věnovat se fotbalu i po skončení mé kariéry.“ Až jednou pověsí Čirkin kopačky na hřebík, může se mu hodit i zkušenost s angažmá na jihu Čech. Mezi jeho plány patří i studovat český jazyk. „Už o prázdninách jsem hledal nějakou školu. Bohužel jsou zavřené. Asi to budu řešit přes jazykovku,“ dodal dále. „Pokyny, které nepochopím, mi překládá Lengy (Roman Lengyel – pozn. redakce). Kobra (Zdeněk Ondrášek – pozn. redakce) mi pořád říká, že mě česky naučí, ale ještě jsme se k tomu nedostali,“ řekl s úsměvnou narážkou na svého spoluhráče.
I když je Česká republika malý stát, tak ve světě je hodně známá díky vývozu piva. To ví i ruský bohatýr. Že by si ale večer dal jedno zdravotní, to odmítá. „V Českých Budějovicích jsem na pivě nebyl. Se spoluhráči jsem byl loni v Praze. Jinak nikam nechodím.“ Čirkin na restaurační zařízení nelpí. Mnohem raději se sám stává gurmánem. „Mám rád domácí kuchyni. Do restaurací mě to neláká,“ uvedl.
Trenér Kotrba chce od hráčů odvést více než stoprocentní výkon
Novosibirský rodák během své kariéry prošel pokyny mnoha trenérů. I v Českých Budějovicích si mohl zkusit, jaké to je trénovat a hrát pod bývalým koučem Jaroslavem Šilhavým a nynějším trenérem Jiřím Kotrbou, který je zároveň i akcionář klubu. „Jsem profesionální hráč a rozdíl v tom nevidím, zda je někdo zároveň trenérem a akcionářem klubu. Pro mě je důležité, že je to trenér. A jestli má kolem sebe další funkce, tak o to se nezajímám,“ říká o vnímání osoby na trenérském postu. „Každý trenér má svoje metody a svůj charakter. Pan Kotrba je velký maximalista. Po každém chce, aby odvedl více než stoprocentní výkon. A to je dobře. Pan Kotrba má velkou energii a stojí si za tím, že chce dosáhnout vytyčených cílů,“ hodnotí Čirkin post trenéra.
Grigorij si nyní nejvíce přeje, aby se Dynamo v lize zvedlo. Po odehraných čtyřech kolech je situace v klubu alarmující. Ne však nezvratná. „Se spoluhráči současnou situaci a postavení v tabulce hodně probíráme. Mužstvo se chce samo z té situace dostat. Nechceme, aby došlo třeba ke změnám v realizačním týmu,“ odtajnil Grigorij současnou situaci a atmosféru, která v kabině ligového A-týmu panuje. „Jsme odhodlaní zvrátit současný nepříznivý vývoj v lize. Věřím, že se nám podaří už konečně bodovat a dotáhneme se na týmy, které jsou před námi.“
Českobudějovické Dynamo má jedno z nejlepších tréninkových center v České republice. Kromě mládeže centrum využívají i hráči A-týmu a Grigorij si prostředí na Složišti nemůže vynachválit. „Oproti klubům v Rusku, kde jsem hrál, je fotbalová infrastruktura v Česku lepší. Je vidět, že lidem kolem Dynama záleží i na připravenosti jednotlivých kategorií a připravují pro ně jen ty nejlepší podmínky.“ To platí i pro mládež. Dle slov Grigorije pracuje Dynamo s mládeží velmi dobře. Oproti svým začátkům v Rusku je to obrovský skok. „Pamatuji si, že jsme podobná centra vůbec neměli. Ani v Rusku a ani v Lotyšsku. Ruský mládežnický fotbal je na špatné úrovni. V Česku se jde dobrým směrem.“
Mezi nejvydařenější utkání za českobudějovické Dynamo má na kontě ruský hráč loňský zápas za B-tým ve třetí lize proti Bohemians Praha. Do utkání nastoupil kvůli karetnímu trestu, který nasbíral v Gambrinus lize, a tudíž nemohl do utkání proti Olomouci nastoupit. A potvrdil střelce, který se umí prosadit i z dálky. V 68. minutě vymetl střelou z třiceti metrů šibenici. A aby toho nebylo málo, stihl za druhý poločas nastřílet čistý hattrick. Druhý gól dal z penalty a třetí přidal po souhře s Františkem Němcem dvě minuty před koncem.
Slovem azbuky Grigorij Čirkin (Григорий Чиркин) těží i ze své připravenosti. Má výbornou kopací techniku pravou i levou nohou. Díky tomu je univerzální hráč, který může plnit roli špílmachra i defenzivního záložníka na obou středních postech.
