Vyhlášený bojovník vynechal poslední zápasy kvůli problémům se zády. „Měl jsem skřípnutý nerv a možná i nějaký malý zánět,“ poodkrývá. V Prostějově už znovu oblékl černobílý dres. „Moc jsem se těšil. Být na hřišti je úplně něco jiného, než jen zápas sledovat z tribuny,“ řekl Richard Kalod.
Zápasové manko osobně nevnímal. Co ale po skončení utkání vnímal, tak rozhodně důvod své pauzy. „Teď cítím především ta záda. Nervozitu před zápasem ale žádnou. Hlavně jsem se fakt už konečně těšil,“ usmál se vytáhlý forvard před kabinou hostů, kde právě dozněl pokřik vítězů.
Sám sice neskóroval, jak si přál, ale velkou zásluhu měl na dvou gólech ze tří svého týmu. Při prvním potrestal Ivo Táborský proměněnou penaltou faul na něj a třetí gól připravil pro Jakuba Peška. „Zařval jsem si na něj, aby mi balon nechal, a pak už jsem jen čekal, kam poběží, abych mu míč sklepnul. Kuba pak celou akci zakončil parádně,“ pochválil svého spoluhráče Richard Kalod.
V 67. minutě jej pak na hřišti nahradil další navrátilec po zranění Jindřich Kadula. „Fyzicky jsem se cítil výborně, ale ty záda už jsem začal skutečně cítit a nechtěl jsem to tak více pokoušet,“ pronesl zkušený útočník.
Po utkání byl rád, že Dynamo na půdě posledního Prostějova roli favorita zvládlo. „Oni už nemají co ztratit, o to to bylo horší,“ poukázal českobudějovický hráč. „Ale vyhrálo se, takže spokojenost,“ uzavírá pragmaticky Richard Kalod.