V neděli se definitivně dozvěděl, že jarní část první fotbalové ligy neodehraje v mateřské Plzni. Zatímco tým vyrazil na soustředění do Španělska, devatenáctiletý talentovaný záložník řešil, kde bude hrát on. A nakonec se v úterý ráno hlásil v Českých Budějovicích. „První dojmy jsou super. Všechno je úplně v klidu,“ popisoval během svého prvního dne na jihu Čech Pavel Šulc.

Překvapila vás nějaká netradiční náplň tréninku?
To ani ne. Bylo to takový klasický. Nejprve rozcvičení, pak bago, nácvik presinku… Řekl bych, že standardní věci.

Jak jste se vůbec do Dynama dostal?
Já jsem začal přípravu v Plzni. Trénoval jsem tam, trenér Guľa říkal, že je se mnou sice spokojený, ale že bych se asi mohl jít porvat o místo v sestavě do jiného týmu, protože v Plzni bych minutáž velkou neměl. Tak jsem se rozhodl, že to zkusím a jsem v Budějovicích.

Počítám, že zájemců bylo víc. Proč vyhrály Budějovice?
Měly vlastně největší zájem a to rozhodlo. Bavil jsem se s manažerem klubu, s trenérem. To v tom rozhodování hraje vždycky velkou roli.

A tak Španělsko, kam vyrazila na soustředění Plzeň, vyměníte za Kypr, kam zase vyráží na konci týdne Dynamo. Asi je pro vás dobré, že v novém prostředí hned jedete společně s týmem někam na soustředění…
To jsem si přesně říkal, že je super. Pojedeme na soustředění, budu tam s klukama týden, celou dobu. Všechny poznám a seznámím se.

Mimochodem znáte někoho?
Z jedenadvacítky znám Filipa Havelku a jinak hráče znám spíš jen ze zápasů, kdy jsem proti nim nastupoval jako protivník, nebo se třeba na Tomáše Sivoka díval v televizi.

Podzim jste strávil v Opavě. Naskočil jste do patnácti zápasů, odehrál jste skoro tisíc minut. Panovala z vaší strany s premiérou v nejvyšší soutěži spokojenost?
Musím říct, že jsem byl spokojený. Minutáž byla super. Gól jsem sice nedal, ale spokojenost z mojí strany určitě panovala. Teď jsem se ale rozhodl jinak.

Co vám ten první půlrok v lize dal?
Když nad tím přemýšlím, tak první zápas v první lize jsem hrál vlastně v Budějovicích. Ale jako soupeř. Naskočil jsem za Opavu na dvacet minut. Zkušenost je to suprová. Bylo mi osmnáct let a bylo to fakt super. Minut bylo celkem dost a poznal jsem jiný fotbal. Rozdíl mezi druhou a první ligou je v rychlosti hry a musel jsem si na to zvyknout. V tom mi to hostování pomohlo.

Co čekáte do angažmá v Budějovicích?
Přišel jsem sem, abych týmu nějakým způsobem pomohl. Chtěl bych vstřelit nějaký gól, na nějaký nahrát a pomoct týmu k bodům. A doufám, že mě to zase pomůže v další kariéře.