Jak se seběhlo, že ses stal trenérem brankářů v Dynamu? Po trenérských změnách v A-týmu se posunul na pozici trenéra brankářů Zdeněk Křížek a v akademii se hledaly alternativy, jak tento post po Křížovi doplnit. Byl jsem osloven Slávou Rožboudem, zda bych vypomohl s některými tréninky v dopoledních hodinách. Postupem času jsem se zapojoval do dalších tréninků mládežnických celků, až jsem stal plnohodnotným členem realizačního týmu B-týmu.
Nechybí ti kontakt s mladšími brankáři, u kterých jsi začínal? Nechybí. Všechno je provázané, vzájemně si vypomáháme v rámci všech kategorií. V juniorce se protáčí i mladší brankáři, se kterými jsem vypomáhal.
Přišel jsi velice mladý ve věku dvaadvaceti let a bez jakýchkoliv zkušeností. S jakými pocity jsi nastupoval? Nastupoval jsem s respektem a velkým očekáváním. Přiznám se, že začátky byly těžké. Musím ale říct, že si této příležitosti vážím a jsem za tuhle práci nesmírně vděčný.
V čem konkrétně jsi viděl úskalí těžkých začátků? Spíše se to týkalo energie. Lítal jsem od jedné skupiny brankářů ke druhé, do toho jsem měl ještě své hráčské tréninky v Roudném. K tomu pracovní povinnosti ve firmě. Byl jsem ze začátku vyčerpaný, pak si to sedlo, zvykl jsem si a teď mi to nedělá žádný problém.
Dokázal bys po půl roce vyzdvihnout své silné stránky? Za svou nejsilnější stránku považuji schopnost vyburcovat kluky v bráně k maximálním výkonům. A to jak v tréninku, tak v zápasech.
A na čem bys naopak mohl či měl zapracovat? Pokud dostanu zpětnou vazbu od trenérů, rád se zamyslím nad konkrétními věcmi, které mohu zlepšit. Ale určitě bych měl zapracovat na trenérském vzdělání a postupně si doplňovat trenérské licence.
Trenér béčka Dynama Dušan Žmolík o tobě řekl:
„Jeho příchod přinesl rozpaky. Vůbec jsem netušil jak tenhle morous může být součástí naší práce s týmem. Upřímně jsem se bál, že to naruší týmovou dynamiku. Strašně jsem se ale spletl. Předsudky, které jsem měl, Dan začal hravě překonávat. Přesvědčil nejen mě, ale postupem času i ostatní lidi na Složišti a hlavně brankáře, že je skvělým trenérem a jak jsme postupně poznali, i skvělým člověkem. Zajímá se, je iniciativní, plný energie a je zdrojem jiných názorů a myšlenek. Ze zamračeného člověka se vyklubal člověk, který vás vítá s úsměvem ve tváři, a kávu, o kterou zpočátku neměl zájem, s námi pije ve velkém.“
Poupravil bys trenérova slova? S tím, co trenér řekl, musím souhlasit. Jen bych dodal, že mi déle trvá, než se adaptuji v novém prostředí. Ale myslím, že jsme si se všemi porozuměli a v B-týmu tvoříme sehraný realizační tým.
V juniorce, potažmo v celé mládeži, se s hráči pracuje trochu jiným způsobem, než je běžně zvykem. Myslíš, že na to narážel trenér, když mluvil o narušení dynamiky týmu? Chápu, proč měl obavy. Pochopil jsem, jak týmová dynamika zásadně ovlivňuje klima a jak i ty nejmenší drobnosti mohou pokazit dobrou práci. Teď vím, proč si to trenéři tak hlídají.
Co konkrétně je tak cenné, že se to musí hlídat? Způsob komunikace mezi trenéry a hráči. Hráči se podílejí na herní strategii, vybírají řešení. Padá hodně otázek, padá hodně odpovědí a všichni mezi sebou zjišťují, že není jen jedna pravda. Vzájemně s hráči konzultujeme herní situace a hledáme způsoby řešení. Pochvala zde není vázaná na vítězství, ale na způsob, jakým tým k výhře směřuje.
Co tě na trenérské práci nejvíce překvapilo? Na trenérské práci v Dynamu mě překvapila pracovitost zdejších hráčů. S jakou chutí chodí do tréninků. Musím říct, že to mi dělá opravdu radost.
Kromě trénování aktivně chytáš. Jaké jsou tvé hráčské a trenérské plány? Chytám v Roudném, kde máme skvělou partu a myslím, že i super podmínky k trénování. Můj hráčský cíl je pomoci klukům k co nejlepším výsledkům v krajském přeboru. Uvidím, jak se bude sezóna vyvíjet. Další plány bych chtěl řešit až po jejím skončení. Jako trenér a zároveň Dynamák bych jednou rád připravoval brankáře tady na Střeleckém ostrově v A-týmu, ale k tomu je přede mnou dlouhá cesta a hodně práce.
Na čem by podle tebe měli mladí brankáři pracovat, aby měli šanci prosadit se v dospělém fotbale? Pracovitost a trpělivost. To by měly být základy. Dokázat tvrdě pracovat na každém tréninku, vždy vyvinout maximální úsilí. Když tohle brankář nebude mít, nepomůže mu ani to, že má talent a umí chytat. K talentu, pracovitosti a trpělivosti bych ještě přidal jeden důležitý aspekt, a to je nastavení hlavy. Brankář, který oplývá pohodou a je v dobrém psychickém rozpoložení, je podle mě člověk, který přenáší jistotu na celý tým a dokáže tak zvednout jeho výkon.
