Od devíti let se učil fotbalovou abecedu v Dynamu. Nejprve jako pravé křídlo, postupně přešel na kraj obrany. S o rok mladším bratrem Pavlem Lukschem na sebe v jednom týmu nenarazili.
Vojnu si odkroutil v Dukle Č. Budějovice (1961-63) a po návratu nakoukl do druholigového A-týmu, jemuž šéfoval Viktor Lavička. „Po sloučení se Slavojem byl v Dynamu nabitý kádr. Připsal jsem si pár startů ve druhé lize a stal se stabilním členem B-týmu, který vedl Václav John s vedoucím mužstva Josefem Pokorným. A hráli v něm plejeři Šerý, Čadek, Žubor, Franta Zeman, chytával Vavřina. Sestava na krajský přebor jako hrom,“ rozzářil se při vzpomínce na letité opory „černých kůží“.
V Dynamu končil v létě 1971. Aktivní kariéru dohrál v rodných N. Hodějovicích, kde začal s trénováním. Dalších 20 let strávil v Dynamu jako trenér. Od roku 1980 převzal žáky a mezi jeho svěřence patřil i syn Petr, který si vybral brankářské řemeslo a nakoukl i do A-týmu.
Rukama mu za ty roky prošla v žákovské či dorostenecké kategorii celá plejáda jmen. „Těšíme mě, že pět hráčů to dotáhlo až do první ligy,“ ohlíží se oslavenec, mezi jehož svěřence patřil Poborský, Vácha či Povišer. „Mimořádného úspěchu jsme dosáhli na prestižním turnaji žáků v Přelouči, který jsme v roce 1985 vyhráli,“ cenil si prvenství na neoficiálním mistrovství republiky.
Po čtyři sezony byl asistentem u divizní rezervy za Ády Havla a Daniela Drahokoupila. Dva roky působil s Ladislavem Fojtíkem na Hluboké, kam se ještě na skok vrátil s Karlem Melkou v jedinečné divizní éře (2002).
Na ligu chodí pravidelně, pomáhá synovi v dopravní firmě a na dálku drží palce vnukovi Matějovi (23), který zdědil po otci brankářský talent. „Dělá mi radost. Jak po sportovní stránce, tak studiem. I když to v Dynamu, kde byl jeden čas v ligovém kádru za Křížkem a Staňkem, nedopadlo, prosadil se na Slovensku. Liptovskému Mikuláši pomohl k postupu do první ligy. V Budějovicích studuje vysokou školu,“ těší Petra Luksche staršího, který 13. února oslavil kulatých osmdesát let.
