Po kolika letech jste opět nastoupil za Dynamo?
Po sedmnácti, možná osmnácti letech. Je to už dlouhá doba…
Těšil jste se na obnovenou premiéru v černobílém dresu?
Určitě ano. Zápas je vždy lepší než jen trénovat. Je tady mladé mužstvo, které se po čtyřech letech těší na ligu. Je vidět, že jsme teprve ve druhém týdnu přípravy. Ještě máme co zlepšovat.
Nebyl jste přeci jen malinko nervózní při návratu?
Vůbec ne. Poslední tři roky si fotbal už jenom užívám, nervózní jsem byl dřív. Makat se ale musí pořád, abych mladým stačil.
Když jste nastoupil i do přípravného zápasu, znamená to větší naději, že byste mohl v Dynamu zůstat?
Ne, to nemá vliv. Trenér Horejš chtěl, abych nastoupil. Pro mě je to také lepší, hrál jsem zápas po měsíci a půl.
Po vašem faulu se v první půli kopala penalta, kterou vlašimský Janda proměnil. Jak se to seběhlo?
Já jsem soupeře neviděl. Odkopával jsem míč, on běžel zezadu a vběhl mi tam. Bohužel, to se stane. Naštěstí v přáteláku o tolik nejde, v lize by to bylo horší.
Pojedete s týmem na soustředění na Lipno v příštím týdnu?
Ano, ale nebudu tam celý týden. Absolvuji v pondělí dva tréninky a pak pojedu do Tel Avivu, kde musím předat byt a vyřídit věci s klubem. Ve úterý ráno letím, ve středu večer se vracím, takže ve čtvrtek bych se měl přidat zpátky k týmu. Proti Slavii tedy hrát nebudu, ale upřímně mi to ani nevadí.
Po týdnu přípravy se cítíte dobře?
Bylo trošku náročnější dohnat kluky, kteří začali o týden dřív. Ze začátku týdne jsem měl i svalovou horečku, protože tréninky Davida Horejše jsou skutečně náročné. Postupem času je to lepší. V mém věku už jsou čtyři až pět týdnů přípravy dostačující.
I v zápase jste působil svěžím dojmem.
Snažil jsem se (usměje se). Možná jsme hráli trošku naivně, daleko od sebe. Ale po delší době se v Dynamu hraje kombinační fotbal, minulá sezona vyšla výborně. Teď je důležité se v hlavě připravit na jinou soutěž. V první lize už týmy nekompromisně trestají každé zaváhání.
