Emil Kristek působí ve sportovních klubech od roku 1992. Svoji sportovní kariéru začal na jihu Čech, v českobudějovickém Dynamu strávil osm sezón. Začínal jako kustod a masér a dostal se až k obchodu. Celkem šest sezón zasvětil Emil Kristek pražským Bohemians, kde postupně působil v roli obchodního ředitele, výkonného ředitele a předsedy představenstva.
„Emil je obrovský srdcař do fotbalu i do hokeje. Mám s ním dlouholeté zkušenosti, ještě když začínal v Českých Budějovicích, spolupracovali jsme dlouho i na Bohemce. Roky, které jsem s ním strávil, byly opravdu výživné. Emil má vitalitu a umí lidi nadchnout pro klub, pro sport. To je důležité. Chtěl bych, aby do Budějovic po těch letech, kdy se nedařilo, přinesl nový vítr. Ať se jim daří,“ řekla na adresu Emila Kristka jedna z nejvýraznějších českých fotbalových tváří Antonín Panenka.
Jak již bylo zmíněno, od srpna přichází Kristek zpět na jih Čech, což kvitují i známé klubové legendy. „Pro budějovický fotbal bude jeho příchod obrovským přínosem. Emil Kristek byl úspěšný na všech adresách, kde působil. Věřím, že dokáže klub opravdu nakopnout, je to schopný manažer,“ uvedl Josef Jodl, legenda Dynama, který byl v roce 2009 uveden do síně slávy SK Dynamo České Budějovice.
„Budu Emilovi držet palce, moc mu fandím. V Budějovicích by se nenašel člověk, který by do toho šel. A on takto riskuje, ale já ho znám 40 let, vypracoval se z obyčejného kluka. Je profesionál, sport dělá celý život, věřím, že se to tady dá dohromady,“ svěřil se Dušan Kuba, útočník z nezapomenutelné generace 70. a 80. let, který Dynamo sleduje a chodí na každý zápas.
Pojďme si postupně přiblížit Vaši cestu. Sám jste byl kdysi aktivním fotbalistou, ale pak jste se přesunul do pozice kustoda v Dynamu. Jaké byly vůbec tedy vaše sportovní začátky?
S fotbalem mám spojený celý svůj život, dlouho jsem ho hrál aktivně a dokonce dvě sezony i v Rakousku. Měl jsem ale problémy s achilovkami a musel jsem tedy skončit. Vzpomínám si, jak mě kdysi oslovil Dan Drahokoupil, jestli bych nechtěl dělat kustoda u Dynama. Viděl jsem, jak se to dělalo Rakousku, co ta práce vůbec obnáší. Jelikož fotbal miluji, tak jsem na tu nabídku kývnul. To byl rok 1992 a od té doby jsem byl kustodem Dynama České Budějovice.
Jak na ta léta v klubu pod Černou věží vzpomínáte?
Byl jsem tady osm let, až do roku 2000. Kdyby mě tenkrát nepřemluvili, abych zamířil do Bohemians, tak jsem v Dynamu zůstal. Dynamo je moje srdeční záležitost a moje práce mě nesmírně bavila. Pod rukama mi prošla hromada výborných fotbalistů. Zažili jsme tady krásné úspěchy. Byli jsme taková rodina. To bylo zásluhou Pavla Tobiáše, ten nás hodně sdružoval. Byli jsme skvělá parta, ale občas jsme se i nenáviděli, jak jsme k sobě byli v práci přísní. Hrozně rád na tyhle momenty vzpomínám.
Váš odchod z Dynama do Bohemians byl až téměř k neuvěření. Jak se z dynamáckého kustoda stane postupně obchodní ředitel, výkonný ředitel a nakonec i předseda představenstva Bohemians 1905?
Vlastně úplně jednoduše. Tehdy po zápase Českých Budějovic s Bohemians mi řekl Jirka Novák, bývalý fotbalista a v té době sekretář Bohemians, abych za nimi přijel na pivo. Pamatuju si, jak se mi nechtělo, ale přemluvil mě. Přijel jsem do Gomelu, kde byla Bohemka ubytovaná. Byli tam všichni, Tonda Panenka, Borovička, Vlasta Petržela, majitel Pavel Švarc. Bavili jsme se a najednou mi pan Švarc povídá, jestli je pravda, co pro kluky v Dynamu dělám. Doneslo se mu totiž, jak pro nové hráče zajišťuji byty, pro děti mateřské školy a školky, pro manželky různé aktivity v podobě například fittness center. Tehdy jsem tomu věnoval fakt všechen čas, strašně mě to bavilo. No a najednou mi řekl, jestli nechci jít k němu do Bohemky. Já jsem vyvalil oči a hned odmítl. Já a do Prahy? Ztratil bych se hned a nenašel bych ani východ z hlavního nádraží. Nakonec jsem v Praze ale bydlel patnáct let a znám ji jako svoje boty.
Jaktože jste změnil názor?
Jelikož mi pak hned po víkendu volal Jirka Novák a řekl mi, že Pavel Švarc se mnou chce mluvit a mám přijet v pátek na Bohemku. Zprvu jsem se tam neměl ani jak dostat. Půjčil jsem si auto, jel do Prahy, šestkrát zabloudil, než jsem dojel na Bohemku. No avšak když jsem tam vešel, tak jsem byl jako v říši snů.
V čem byl pro Vás takový rozdíl?
V Českých Budějovicích to bylo samý pojď sem, přines, zařiď, dojeď. Tady jsem vešel, sekretářka mě pozdravila celým jménem. Najednou jsem potkal Tondu Panenku a ten mi říká, tak tě tady vítáme, těšíme se na práci s tebou. Pak vyšel Pavel Švarc s telefonem v ruce, na drátě starostu Prahy 10, že nemá čas, omlouvá se a vrazil mi do ruky desky. V těch deskách byla smlouva, rovnou na obchodního manažera klubu. Koukal jsem jak blázen. Ty desky jsem si otevřel až na prvním odpočívadle, když jsem vyjel z Prahy. Samozřejmě jsem se třikrát ztratil.
Musel se Vám tedy hodně změnit život.
No byl to fakt šok, dlouho jsem váhal, s manželkou jsme z toho tři dny nespali. Hodně jsem se radil se všemi známými. Tehdy mi třeba Petr Svačina, se kterým jsme spolu i s Martinem Heldem hráli ve Škodovce, řekl, ať to hned beru. Ale asi největší sebevědomí mi nalil Petr Smíšek (majitel společnosti Opel OmniTech), ten mě podpořil nejvíc a já na nabídku kývl.
Dá se předpokládat, že začátky asi nebyly úplně růžové.
Nebyly, první měsíc jsem lítal jako blázen, sháněl peníze a byl jsem docela dost neúspěšný. Měl jsem naštěstí kamarády, kteří mi pomohli. Nikdy jim nezapomenu, jak se o mě starali. Jednou jdu v Bohemce po chodbě a potkám Tondu Panenku. Řekl jsem mu, že chci, aby se mnou chodil do firem a on byl z toho nápadu nadšený. Dva roky jsme spolu chodili po jednáních a podepsali smlouvy skoro za 40 000 000 korun, což byl tehdy absolutní vrchol. Moc se nám dařilo, byli jsme v Bohemce báječná parta lidí.
Z Bohemians jste se následně přesunul do Plzně, že?
Ano, nabídli mi tehdy v Plzni přímo předsedu představenstva ve Viktorii Plzeň. Tehdy jsem střídal top fotbalového manažera Jardu Šeterleho. Taky jsem to hodně zvažoval a strávil tam nakonec dvě nádherné sezóny a zažil postup se Zdeňkem Michálkem do první ligy. Když se změnily vlastnické vztahy, tak mi přišla nabídka od Luboše Skály zpět do Dynama.
Na tu éru si možná všichni vzpomínáme. Tehdy se do názvu klubu vrátilo Dynamo, některým možná k nevoli.
Ano, tehdy jsem říkal, že nejde přece fandit SK. Já si pamatuji už jako malej, že jsme všichni křičeli Dynamo. A samozřejmě objevovaly se názory proti tomu, že do názvu vracíme cosi z doby komunismu. Fanoušci se ale tehdy vyjádřili pro, to bylo rozhodující.
Tehdy ale vaše působení nebylo dlouhé, že?
V tu dobu tady bylo na můj vkus hodně majitelů. Nebylo jasné, jaká je organizační struktura, bylo to pro mě těžko čitelné. Už jsem viděl v ostatních klubech, jak to má vypadat a tady byla situace složitá. Rozhodl jsem se pro odchod, bylo mi to tehdy opravdu líto.
Prošel jste si i hokejovou Plzní, naposledy jste působil v Dukle Jihlava. Proč jste se teď rozhodl pro návrat domů?
Jak jsem řekl, Dynamo je moje srdeční záležitost, sleduji klub celou dobu a jsem tady doma. Dynamo si teď procházelo těžkým obdobím. Myslím si, že teď je na čase s budějovickým fotbalem začít něco pořádně dělat. I když jsem prošel všechny ty velké kluby, BPA a představenstva, tak jsem celý život v jádru pořád Dynamák. Jsem kluk, který se tady narodil, chodil tu do školy a zabloudil při první cestě do Prahy. Možná už stárnu, ale po 25 letech mě to přitáhlo znovu domů. Chci teď pomáhat tady.
A jaké jsou s Dynamem plány?
Všichni si dobře uvědomujeme, že to bude velmi těžké, ale máme jasnou představu o tom, kam klub směřovat. Klub se potřebuje co nejdříve oklepat z těžkého období, kterým si teď procházel a je potřeba ho stabilizovat v mnoha oblastech. Bude to hodně práce, ale jsem přesvědčený, že to zvládneme. Cestu známe. Dynamo si zaslouží být v první lize a tam ho také chceme mít. Uděláme pro to všechno, musí to být vidět od nás všech ve vedení a hlavně i na hřišti. Lidé chtějí mít komu fandit, chtějí svůj klub, my jim ho zase chceme dát. Vždy jsem si zakládal na otevřené komunikaci, na tom teď chceme také jako klub pracovat a do této oblasti zase investovat energii, čas i finance. Z celého srdce si přeju jedno – spokojeného fanouška, spokojené partnery a finančně zajištěný klub, na který můžeme být jako dynamáci hrdí.
Profesní kariéra
SK Č. Budějovice
1992 – 2000: 8 sezón
Bohemians Praha 1905
2000 – 2002: 2 sezóny, obchodní ředitel, výkonný ředitel
FC Viktoria Plzeň
2002 – 2003: 2 sezóny, výkonný ředitel, předseda představenstva
Dynamo Č. Budějovice
2003 – 2004: 1 sezóna, ředitel a člen představenstva
Plzeňská sportovní a.s. (vlastník FC Viktoria Plzeň)
2004 – 2005: 1 sezóna, místopředseda představenstva
Bohemians Praha 1905
2005 – 2009: 4 sezóny, předseda představenstva
HC Škoda Plzeň
2009 – 2011: 2 sezóny, jednatel a ředitel
BPA
2011 – 2017: 7 sezón, vlastník marketingových práv ČSHL, obchodní ředitel hokejového svazu
HC Škoda Plzeň
2017 – 2019: 2 sezóny, ředitel klubu
HC Dukla Jihlava
2019 – 2024: 5 sezón, ředitel a obchodní manažer
Erbia Holding a.s.
člen představenstva
CE Energy s.r.o.
jednatel
