Před sezonou přišel ze Slovanu Bratislava a úvod měl doslova famózní. Bilance dva zápasy – dva góly hovoří za vše. Poté však rozjetý vlak jménem Ľubomír Meszároš začal pomalu brzdit a v utkání 10. kola Gambrinus ligy proti Kladnu, které mělo přívlastek existenční, se neobjevil ani v základní sestavě. Jeho příchod na hřiště v 66. minutě ale přinesl pro ofenzivu Dynama výrazné oživení, a kdyby jeho projektil místo spojnice trefil prostor mezi třemi tyčemi, tak by měl nedělní zápas pro slovenského útočníka šťastnou tečku.

Bod z tak důležitého utkání je pro vás asi málo, že?
Samozřejmě. My už potřebujeme to kýžené vítězství, které se nedostavilo jak proti Slovácku, tak dnes. Stále se nám nedaří zužitkovat nabídnuté šance, i když jsme zlepšili důraz ve vápně soupeře, tak je to bez efektu.

Vy osobně jste měl v nastaveném čase poměrně velkou příležitost. Snažil jste se hostující brankáře Pavlíka přehodit?
Ano, je to tak. Na šestnáctce se mi podařilo vybojovat míč, který se ke mně odrazil, a zdálo se, že zcela ideálně k přelobování gólmana. Teď už jsem si celou situaci vyhodnotil a variant jak zakončit bylo několik. Mohl jsem například udělat kličku, ale v tom inkriminovaném momentu mi míč odskočil a nedokázal jsem ho dostatečně zvednout.

Chybí zřejmě i potřebné štěstí. Přece jenom ta vaše rána zpoza vápna, jež trefila spojnici tyče a břevna zaváněla gólem?
Co dodat. Někdy o osudu duelu rozhoduje několik centimetrů a bohužel to tam nepadlo. S kolegy z útoku jsme si už před startem střetnutí říkali, že když se budeme tlačit do branky a budeme aktivně napadat rozehrávku, že se nám přece musí podařit vstřelit branku. Období bez vstřeleného gólu v domácím prostředí a vyjma Příbrami i venku je opravdu dlouhé.

S jakými pokyny jste šel na hrací plochu?
Jednoznačným úkolem bylo dát gól, a to jsem nesplnil.

Očekával jste vy osobně po zdařilém začátku, že se postupně propadnete až na samé dno tabulky?
Vůbec. Úvodní dva zápasy jsme zvládli a i přes těžký los v dalších kolech jsme si jako tým věřili. Nikdo nečekal, že nás utkání s těžšími soupeři tak ubijí. Pak přišla fáze, kde jsme hráli s relativně slabšími soupeři, ale ani v nich jsme nebyli schopní bodovat.

Jaká je momentálně nálada v kabině. Do kádru přicházejí noví hráči, kteří dostávají přednost před těmi, co měli své místo téměř jisté. Panuje tam zvýšená rivalita?
Nálada v kabině není ideální, ale není to kvůli tomu, že tam je nějaká rivalita. Každý bojuje o svůj flek, což je naprosto normální a správně. Vztahy mezi jednotlivými hráči jsou také v pořádku, řekl bych, že jsou dokonce až velmi dobré. Důvodem té špatné atmosféry v kabině je jednoznačně momentální situace. Stále se motáme na chvostu tabulky, což nikomu nepřidá.

Pociťujete nějaký tlak ze strany vedení klubu?
Každý hráč, jenž vnímá současnou situaci tady, cítí tlak. Nejenom ze strany klubu, ale celkově ze stavu, který nastal. Na všechny působí skutečnost, že jsme poslední a nedokážeme v takto důležitých zápasech odvést potřebný výkon.

Dynamo jako klub vyjádřilo podporu trenéra Tobiáše. Hráli jste proti Kladnu třeba i za něho?
Hrajeme především za klub, za Budějovice a za to, abychom se posunuli výše. Jmenovat lidi, za které bojujeme je bezpředmětné.

Jak z té krize ven? Po reprezentační pauze vás čeká pražská Sparta...
Tvrdá práce. To je všechno.

Věty typu „Musíme jezdit po zadku.“ říkáte už několikátý zápas. Výsledek však stále není patrný?
Zápasů je před námi stále hodně, ale co jiného než zabojovat o body v dalším zápase nám zbývá. Věřte, že nás to všechny neskutečně trápí. Musíme to prostě zlomit!


Štírek v útoku StředočechůTomáš Klinka se mohl stát katem budějovického celku. Jeho vyloženou šanci mu však tygřím skokem pod nohy zhatil brankář Dynama Pavel Kučera. Fanoušci Jihočechů si jistě pamatují doby, kdy na Střeleckém ostrově nastupoval nyní dvaatřicetiletý mrštný forvard v barvách Českých Budějovic.

Tomáši, jak byste zhodnotil dnešní zápas?
Hlavně ve druhé půli měli Budějovice více šancí, měli více ze hry a dali i břevno. My jsme si moc šancí nevytvořili, a tu jedinou, kterou jsem měl já, jsem neproměnil.

Zdálo se, že pro ten bod jste si přijeli, takže asi spokojenost?
Tak to určitě ne, my chceme vždycky vyhrát. Ale samozřejmě vzhledem k průběhu hry jsme za ten bod rádi.

Překvapili vás Dynamo něčím, třeba ve složení týmu?
Nezaskočili, dneska určitě ne. My jsme se na utkání připravovali, protože minulou sezónu se Budějovicím proti nám dařilo. Myslím si, že jsme se připravili dobře, ale i tak jsme tam měli tmavší chvilky, kdy nás domácí přehrávali, takže ten bodík je pro nás dobrý a bereme ho všemi deseti.

Vy sám jste měl velkou šanci, jak jste ji viděl?
Domácí brankář Kučera proti mně dobře vyběhl, já jsem ho chtěl přehodit, ale bohužel jsem to dal moc málo.

Je to pro Vás jiný zápas hrát s Budějovicemi? Přeci jen jste tu svého času také něco odehrál.
Mám tady plno kamarádů, ale spíš z toho mimo fotbalového prostředí. Po těch šesti až sedmi letech, kdy jsem tu hrál, už to nemá takový náboj. Znám tady jenom Davida Horejše a Tomáše Hunala.

Co ten souboj z poslední minuty? Pro hráče, který stojí pár metrů od dění to byl asi hodně nepříjemný pohled…
Byl to souboj hlava na hlavu, byl tam zapadlý jazyk a hodně krve, takže to bylo takové nepříjemné. Byly tam i vyražený zuby. Uvidíme jak to s Benym (Beneš- pozn. aut.) bude dál. Víc zatím nevím, odjel do nemocnice a my budeme s napětím očekávat, jak to dopadne.

Viděl jste, jak se to stalo?
Vůbec ne, byl jsem sice od toho místa asi jen pět metrů, ale zády. Každopádně moc dobře to nevypadalo. Kluci se Benymu ihned snažili pomoc, potom přiběhli doktoři a vyndali mu zapadlý jazyk. Naštěstí asi po půl minutě začal dýchat, takže to snad bude dobré, uvidíme….

Cítili jste nervozitu? Bylo vidět, že Jihočeši hrají jakoby o víc?
Určitě hráli o víc, hráli doma o domácí body. My jsme se ale také na ten zápas připravovali a stejně jako dnes domácí, tak i my odehráli doma zápasy, kdy jsme byli lepší, ale buď jsme prohráli, nebo remizovali, dneska to potkalo Budějovice a my jsme za ten bod rádi.