A je to za dveřmi! Dny, na které se těší jak malí, tak velcí. Prostě každý. Vánoce přicházejí. Jak je budou trávit fotbalisté Dynama? „Hlavně si chceme vychutnat s rodinou klid a pohodu, která každoročně s Vánoci přichází. O mě už ale tolik nejde, já to tolik neprožívám. Ale snažím se, aby si je holky co nejvíce vychutnali. Je jim pět let a stále ještě samozřejmě věří na Ježíška, takže jsme mu i kreslili psaní, co by měl přinést,“ vypráví Martin Vozábal, šťastný otec dvojčat Melissy a Vanessy.
Martin Vozábal vánoční svátky bude slavit doma na Hluboké. To je z Českých Budějovic s nadsázkou řečeno, co by kamenem dohodil. Ovšem Jaroslav Černý to má poněkud více z ruky. Jeho domov je v Horním Benešově. „To je někde na půli cesty mezi Bruntálem a Opavou, tedy úplně na opačném konci republiky,“ pousměje se záložník, který se v podzimní sezoně stal členem širšího reprezentačního kádru. „Dovolenou jsem tak hlavně přivítal z toho důvodu, že konečně můžu být také chvíli doma. Ještě musím dokoupit nějaké dárky, jinak jsem na Vánoce připravený,“ pousměje se Jaroslav Černý.
Zvláště se těším na vanilkové rohlíčky, honí mlsná Davida Horejše
Třetím, kdo nesmí chybět ve společnosti záložníků Vozábala a Černého, je bezpochyby David Horejš. Zkušený stoper a lídr mužstva. Spolu se svými rodinami kamarádi dokonce tráví pohromadě i dovolenou. Ta ovšem přijde na řadu až po svátcích. „I my se na ně strašně moc těšíme,“ říká neústupný a spolehlivý obránce.
Jak se na ně s rodinou chystáte?
(usměje se) „Řekl bych, že zcela normálně, jako každý jiný. Strašně moc se na ně těšíme. Rozhodně si v televizi nenecháme ujít pohádky a chceme si Vánoce vychutnat se vším všudy.“
Jak u vás doma probíhají? Dodržujete nějaké zvláštní zvyky?
„Myslím si, že ne. Spíše dodržujeme všechny ty tradiční věci, jako že třeba na Štědrý den nejíme maso. Na stole rozhodně nesmí chybět cukroví a ke štědrovečerní večeři ryba se salátem.“
Dárky už máte nakoupené?
„Už máme v podstatě všechno, ještě to ovšem musíme vše s manželkou zabalit.“
Pro koho všeho jste dárky nakupoval?
„Tak hlavně pro děti. Malému jsou čtyři roky a dceři dva. Teď jen doufáme, že jsme vybrali dobře a dárky se jim budou líbit.“
A splní se jim jejich přání?
„No, bylo jich opravdu hodně. Malý už Vánoce prožívá a dokonce si psal Ježíškovi, co by rád pod stromečkem našel. Kreslil obrázky a pak je dával za okno.“
Co na nich bylo za touhy, prozradíte?
„Takové ty klasické v jeho věku. Pokud dobře vím, tak boby, Spiderman a tak podobně.“
Vzpomínáte si, jak jste Vánoce prožíval vy jako dítě?
(směje se) „Určitě. Bylo to podobné jako nyní. Strašně moc jsem se na ně vždy těšil celý rok. S napětím jsme pak očekávali, co nám Ježíšek pod stromeček přinese.“
Byl nějaký dárek něčím výjimečný?
„Ani ne. Abych řekl pravdu, ani si nějak nevzpomínám. Tenkrát se tradičně dávali takové ty dárky jako míče, brusle, hokejka a tak. Takže když jsem každý rok našel pod stromečkem novou dřevěnou hokejku, bylo to super.“
Máte slabost na cukroví?
„Tak určitě se jej dám rád. To k Vánocům bezpochyby patří. Slabost nám na věnečky, ty děláme hlavně. A pak mám moc oblíbené vanilkové rohlíčky. Také hodně miluji chlebíčky se salátem.“
Nemáte tedy poté strach při převážení na začátku zimní přípravy?
„To určitě ne. Já jsem s nadváhou nikdy problémy neměl. O Vánocích si určitě každý dopřeje a pak se to rychle zase vyběhá. V tom není problém.“
Co byste si přál najít pod stromečkem letos?
„Nebyly by to samozřejmě žádné hmotné dárky. Největší radost budu mít, když u něj uvidím spokojené děti. Dále si pak přeji, aby zdraví sloužilo a nám se s Dynamem dařilo tak, jako na teď podzim.“
Popřál byste do nového roku něco vašim fanouškům?
„Jednoznačně v první řadě hlavně to zdraví, to je opravdu to nejdůležitější. Dále přeji všem hezké prožití Vánoc a byl bych moc rád, kdybychom se opět sešli při našich ligových zápasech na jaře. Přál bych si, aby si lidi našli cestu na stadion při každém utkání. A to nejen, když přijede Sparta nebo Slavie. Aby lidi nechodili na jméno soupeře, ale prostě na Dynamo. My se jim za to budeme snažit odvděčit vždy maximálním výkonem. To mohu slíbit.“