První zápas nadstavby vám nevyšel, Mladá Boleslav vás na Střeleckém ostrově porazila. Čemu to dáváte za vinu?
Za vinu to dáváme tomu, že jsme do zápasu špatně vstoupili. Byl to asi náš nejhorší vstup do domácího utkání, Boleslav nás přehrávala ve všech směrech. V poločase jsme si v kabině něco řekli a můžeme být rádi, že jsme to ještě nějak dali dohromady a výsledek jsme alespoň trošku zlepšili v náš prospěch. Sice se nám nepodařilo vyrovnat, ale pořád to jsou dvě semifinálová utkání, takže se počítá každý gól. Uvidíme, jestli to bude stačit.
Počítá se každý gól, vy jste dali dva, Boleslav o jeden víc. Tři góly navíc padly už po 19 minutách, co není úplně obvyklé na tak důležitý zápas.
Neděje se to jen tak, není to hezké, ale i tohle fotbal přináší. V kabině padala ostrá slova, trochu se řvalo, ale to si myslím, že je potřeba. Mělo to za následek, že druhá půle byla úplně jiná. Takový občas fotbal je, nic s tím nenaděláme.
Už v sobotu vás čeká odveta v Lokotrans aréně. Jaký bude recept na postup?
Ještě jsme se o tom úplně nebavili, ale já osobně si myslím, že to bude hlavně o dobré hře dozadu. Víme, že musíme minimálně jeden gól dát, ale většinou jsme ve venkovních zápasech měli problém v tom, že jsme hodně gólů inkasovali. Klíč bude v udržení nuly a tom, že dáme jeden gól. Dáme ho, o to se nebojím, ale hlavně musíme být pevní dozadu.
Na to, jestli věříte v postup, je asi zbytečné se ptát, že?
Věříme. Myslím si, že to bylo vidět i v tom druhém poločase. První půle nevyšla, řekli jsme si, že už s tím nic neuděláme a pořád máme před sebou tři poločasy. Řekneme si, že nás čeká nový zápas, sice máme jednogólové manko, ale to se dá během chvíle změnit. Věřím, že to bude otevřené utkání.
O finále budete hrát venku, kde jste letos ani v jednom zápase nezvítězili. Mohla by tahle série skončit teď, v klíčovou chvíli?
Už jsme si říkali kolikrát, že teď už bychom mohli, ale pořád nám to nevycházelo. Ale je to jiná soutěž, není to klasické ligové utkání, je to zápas se stejným soupeřem, se kterým se potkáme dvakrát během šesti dní, takže je to něco jiného. Proč by to teď nemohlo být poprvé, ještě navíc, kdyby to znamenalo postup. Věříme v to a uděláme pro to maximum.
Po domácím zápase to působilo, jako byste se už loučil s fanoušky. Bylo to plánované?
Před zápasem si mě volal trenér, aby mi řekl, že chce, abych tenhle zápas chytal já. A taky to, že může být poslední. Tehdy jsme ještě nevěděli, jaký bude výsledek, to se nikdy naplánovat nedá. Ale věděli jsme to, že to doma může být naposledy, tak mě nasadil. A po zápase? Nevím, jestli bych to nazýval loučením. Spíš mě to dojalo, fanoušci vyvolávali moje jméno. Bylo to spontánní, nebylo to plánované. Vyplynulo to ze situace. Ale určitě se ještě chceme vrátit domů na finále. To musí být náš cíl.
