Velký podíl na jeho rozhodující trefě měl spoluhráč Jan Svátek, který mu sklepl centr Leštiny. „Na Honzu jsem si zařval, ale myslím, že mě sám viděl, protože ten balon sklepával čelem ke mně. A sklepl to parádně, musím ho pochválit, půlka gólu byla jeho,“ uvedl na adresu svého nahrávače na druhý gól Dynama Martin Vozábal (na snímku uprostřed v křepčícím klubku hráčů oslavujících jeho vstřelený gól). „Míč jsem trefil tam, kam jsem chtěl. Mířil jsem k tyči a snažil se, aby to padalo k zemi, protože to bylo zblízka. V tu chvíli jsem byl přesvědčený, že to gólman nemůže chytnout. Viděl jsem totiž, že se neodráží a tušil tak, že na to asi nedosáhne.“
Běžela 60. min. utkání a Jihočeši svým druhým zásahem do Zichovy sítě definitivně otupili snahy Klokanů o zvrat v utkání. „Druhý gól pro nás samozřejmě znamenal velké uklidnění. V momentě, kdy dáte druhý gól, tak přece jenom nejste už pod takovým psychickým tlakem při každém rohu, centru nebo dlouhém autu do šestnáctky. Případný gól je totiž pořád jenom korigováním, určitě komplikací, ale ne vyrovnáním,“ poukázal Martin Vozábal.
Po utkání v Mostě jsme si toho dost vyříkali
Svou třetí trefou v sezoně navázal na gól Jana Svátka z prvního poločasu. „Bylo to o prvním gólu a ten se nám naštěstí podařilo dát. Pak už se nám hrálo lépe,“ mínil devětadvacetiletý záložník. Vystihl tím zřejmě i největší rozdíl oproti předchozím domácím utkáním, kdy se Dynamo střelecky trápilo. Druhý gól pak naopak odkryl odlišnost od posledních venkovních zápasů, kdy Jihočeši po dobrém začátku dokázali zvládnout i další průběh utkání. „Po minulém zápase v Mostě jsme si hned rovnou v kabině řekli dost věcí. A myslím, že na hřišti bylo vidět, že padly na úrodnou půdu. Byl nejvyšší čas si uvědomit, o co hrajeme a kam se propadáme.“
Českobudějovičtí fotbalisté proti Klokanům předvedli po taktické stránce parádní výkon, leč nutno poznamenat, že cestu k výhře jim ulehčil i soupeř, který byl na E.ON Stadionu chvílemi velmi bezradný. „Mně se to samozřejmě hodnotí velice těžko, ze hřiště to člověk vidí úplně jinak, jak je zabraný do samotné hry. Ale co nám například říkal Pavel Kučera, který pro zranění nemohl chytat a po zápase přišel do kabiny, tak taky od nich čekal víc,“ prozradil názor spoluhráče Martin Vozábal. „My jsme se připravovali na jejich vyhlášenou bojovnost, protože na ní mají založenou hru, ale když jsme viděl, jak Horejš, Hunal, Leština, Hílek a další vyhrávají osobní souboje, tak jsem si uvědomil, že v těch soubojích máme převahu. Z toho pramenilo, že jsme se dostávali i do těch šancí. Ale jak říkám, bylo to hlavně o tom prvním gólu, protože my nejsme tým, který by někomu dával tři čtyři góly za zápas,“ dodal špílmachr Dynama.
On sám se během utkání potýkal s bolestmi. „Už přes týden mám zdravotní problémy. Vystřeluje mi bolest do třísla a dále do nohy. A dnes se k tomu přidal i křížový sval, což je velice nepříjemné. Pokaždé, když jsem se zvednul, tak to píchlo. První poločas jsem o tom ještě vůbec nevěděl, protože jsem měl prášky. Ale o přestávce to asi ztuhlo a přišlo k sobě, jak jsem seděl v kabině. Vrátilo se to a ta bolest byla větší, než kdykoliv předtím v týdnu při tréninku. Počítal jsem s tím, že se během zápasu problémy dostaví, ale nečekal, že tak brzy,“ připustil Martin Vozábal. „Postupem času to bylo hodně bolavé. S trenérem jsem byl domluvený, že budu střídat. Ale v momentě, kdy druhé střídání využil David Horejš pro zranění, tak jsme okamžitě nechtěli střídat potřetí, když do konce zbývalo zhruba dvanáct patnáct minut.“
