V Českých Budějovicích už jednou působil a bylo to jeho nejpovedenější ligové angažmá. Řeč je o útočníkovi Patriku Brandnerovi, který během svého prvního působení v barvách Dynama odehrál 105 zápasů, ve kterých vstřelil 17 branek a na 9 jich nahrál. Pak se ovšem třicetiletý ofenzivní univerzál stěhoval na Slovácko, v jehož dresu si zahrál také Evropskou konferenční ligu a byl třeba u výhry na hřišti francouzského Nice. Teď je ale po roce a půl rodák z Drozdova zpět v černobílých barvách. Ti z vás, kteří byli na nedělním domácím zápase s Olomoucí, si už mohli rozhovor s Patrikem, který vznikl krátce po jeho návratu, přečíst v našem časopisu „Dynamák“.

Patriku, jsi zpátky na jihu Čech, jaké jsou tvé pocity?
Pocity a dojmy jsou dobré. Přece jenom jsem tady už dříve tři a půl roku působil, takže to tady znám. Ale jak říkám, všechno je zatím dobré.

Sledoval si po odchodu z Dynama výsledky a dění v našem klubu?
Samozřejmě. To je jasné. Výsledky klubu jsem sledoval, protože jsem tady měl hodně kamarádů a přátel, takže mě zajímalo, jak se jim vede.

Zůstal jsi s někým v kontaktu?
Ano, zůstal. I když je pravda, že už jich tady mnoho není. Nejvíc jsem v kontaktu zůstal s Javim (Petrem Javorkem), ale ten už tady bohužel není.

V týmu tedy některé osobnosti znáš, je pro tebe výhodou, že se nemusíš seznamovat s úplně novým prostředím a novými lidmi?
Vždycky je výhoda, když se vracíte někam, kde to dobře znáte a kde pořád máte kamarády. Je to lepší, než jít do cizího prostředí a ani vlastně nevíte, jak to tam chodí. Tohle vám určitě pomůže.

Z Budějovic jsi odešel do Slovácka, jak hodnotíš tamní působení?
Hodnotí se mi to těžko. Samozřejmě obecně to angažmá a působení ve Slovácku nedopadlo, jak by si člověk představoval. Na druhou stranu jsem měl také možnost zahrát si Evropskou konferenční ligu, kterou jsem nikdy předtím nehrál. Takže tohle pro mě byla nějaká nová zkušenost. Podle mých představ to ovšem, jak jsem říkal, nedopadlo, takže to moc pozitivně nehodnotím.

Jak se ti na Moravě líbilo? Líbí se ti více na jihu Čech, nebo v Uherském Hradišti?
Město i lidi byli super. Spoluhráči také. S rodinou jsme si tam zvykli rychle, ale samozřejmě Uherské Hradiště je malé město, to se s Budějovicemi nedá vůbec srovnávat. Takže spíš Budějovice, i když na Moravě to bylo také fajn (usmívá se).

Většina fanoušků tě určitě zná, kdybys se jim měl ale připomenout, co bys o sobě řekl?
Asi bych se stručně představil jako rychlostní typ fotbalisty.

V Dynamu jsi během své ligové kariéry odehrál nejvíce zápasů, nejvíce se ti tu dařilo, jsi tedy i díky tomuto ohledu rád, že jsi zpátky u nás?
Určitě. Byl to také jeden z důvodů, proč jsem se vrátil právě sem. A jak jsi říkal, celkem se mi tady dařilo, takže jsem rozhodně rád, že jsem zpět.

Také se objevily spekulace o tvém přestupu do Táborska, proč to nakonec nedopadlo a jak se upekl přestup právě sem?
Všechno bylo takové složité a komplikované, smlouvu na Slovácku jsem měl až do léta. Detaily bych vynechal. S Táborskem nějaké kontakty a oťukávačky proběhly, ale bylo to ve fázi, ve které jsem měl stále na Slovácku smlouvu, takže jsme to pak už ani tolik neřešili. A do Českých Budějovic se to upeklo docela rychle. Bylo to spíše o jednání se Slováckem, ale dopadlo to dobře.

Jaké si v Dynamu dáváš cíle?
Cíl je jediný a naprosto jasný. Chci s Budějovicemi zachránit ligu, nad ničím jiným jsem ani nepřemýšlel. Co se týče té individuální stránky, chci svému týmu na hřišti pomoci góly a asistencemi, pomáhat chci také ale i mimo něj. Třeba mladším klukům v kabině.