Běžela jednadvacátá minuta duelu s Vítkovicemi a budějovičtí fotbalisté se radovali ze vstřelené branky. Jindřich Kadula se dostal do rychlého brejku a před domácím gólmanem se nemýlil. „Vyhráli jsme osobní souboj na našem vápně, k míči se dostal Petr Benát, výborně mi ho posunul a já jsem šel ze strany sám na branku. Obránce mě sice stíhal, ale rozhodl jsem se vystřelit a díky bohu jsem to propálil na zadní tyč a byl z toho gól, i když jen remízový,“ povzdechl si úspěšný střelec.
Kadulovi ani jeho kolegům nebylo po devadesáti minutách vůbec do řeči. Zbytečná ztráta bodů všechny rozladila. „Já tomu v tuhle chvíli nedokážu ani uvěřit...Přijde mi to jako zlý sen a nechápu, co se stalo,“ soukal ze sebe budějovický záložník. „Vůbec nevím, co na to mám říci. Je to velký neúspěch, jsme strašně zklamaní a zároveň naštvaní,“ neskrýval své rozpoložení.
Jihočeši přitom měli začátek zápasu ve své režii a po vstřelené brance ani podle Kaduly nic nenasvědčovalo tomu, že by si na závěr podzimu neodvezli z Ostravy tři body. „První půli jsme neodehráli vůbec špatně. Drželi jsme balon a měli jsme i několik šancí.“ Do druhého dějství hráči v černobílých dresech už tak aktivně nevstoupili a postupem času se nechali soupeřem zatlačit. „Do druhého poločasu jsme šli s tím, že se budeme snažit přidat druhý gól, šance jsme na to měli. Bohužel jsme je ale neproměnili a zápas skončil tak, jak skončil,“ soukal ze sebe střelec Dynama, podle něhož se utkání muselo fanouškům, alespoň tedy těm vítkovickým, líbit. „Takový je prostě fotbal. Pro diváky určitě krásný zápas, ale pro nás je to v tuhle chvíli strašně frustrující.“
Podle Jindřicha Kaduly si musí Dynamo v jarních utkáních závěrečné minuty lépe pohlídat. „Nestalo se nám to jen tady, ale třeba i v Sokolově. Musíme zápasy dohrávat zkušeněji a za stavu, kdy vedeme, prostě kopat balony v posledních minutách klidně na tribunu. Z takových utkání jako tady nebo v Sokolově se musíme poučit,“ uzavírá střelec jediné branky Dynama.
