Příčiny porážky ale nebyly pouze v absenci hráčů. "Jednoznačně náš špatný výkon, nehráli jsme, co jsme chtěli. Byli jsme pomalí a nepřesní," řekl těsně po zápase Radek Bejbl. Pražané se snažili hru ve druhém poločase oživit útočníkem Fořtem. Výsledkem ale byly pouze nakopávané míče, které žádný užitek nepřinesly. Fořt dělal zadákům hostů problémy, dostal se i do několika náznaků šancí, ale nic z toho nebylo. "Zkusili jsme to s vyšším hráčem, měli jsme tam i standardní situace, ale chyběl důraz v koncovce," poznamenal Beránek. Za stavu 0:0 se s blížícím koncem hrnuli domácí do útoku, tím se otvíral prostor pro brejky Jihočechů. Do přečíslení se dostávali hosté velmi často. I když byla hra opticky vyrovnaná, šance Jihočechů byly patrné. "Od první minuty jsme soupeři dělali veliké starosti rychlými protiútoky. Známe slabiny současné Slavie a dokázali jsme je využívat," řekl na tiskové konferenci trenér Pavel Tobiáš.
Koncovým hráčem rychlých brejků byl nejčastěji kapitán Martin Vozábal, první dvě nedal, ale ta třetí (po ideální přihrávce Lukáše Adama) již znamenala vítězný gól. "Strašně jsem se bál. Vypadal bych jako úplný lempl, kdybych nedal ani tuhle šanci," podotkl Vozábal. Brankář domácích Radek Černý viděl okamžik v 82. minutě takto: "Dostal výbornou přihrávku a uklidil míč za tyč."
Pár minut před koncem zápasu celým stadionem dunělo "Leška ven, Leška ven", čímž dávali diváci najevo svůj pocit ze současné Slavie. Na stadionu se našlo přibližně 300(!) lidí, kteří ale ze zápasu odcházeli velmi spokojeni.