Nejdiskutovanější moment celého zápasu přišel v 57. minutě. Domácí vedli rychlý brejk, Šimák našel za obranou Zdeňka Linharta, jenž si balon zpracoval a píchl kolem vybíhajícího brankáře Frydrycha. Ten jej poslal k zemi, rozhodčí píská a většina přítomných už přemýšlí, kdo z řad černobílých půjde kopat. Jenže místo toho přijde žlutá karta za simulování pro domácího forvarda, Českobudějovičtí jsou vzteky bez sebe, trenér David Horejš je důrazně napomínán asistentem, protože výrazně opustil svůj vymezený prostor. Ale Jihočeši už s verdiktem sudího Berky nezmůžou nic.
Sám faulovaný Zdeněk Linhart má na situaci jednoznačný názor. „Byla to jasná penalta. Jdu na gólmana, píchnu si kolem něj balon, brankář mi šel pod nohy. Musíte logicky nadskočit, on mě trefil ve vzduchu a míče se ani nedotkl. Nevím, co víc je penalta,“ řekl po utkání hodně rozhořčený. Pardubičtí samozřejmě tvrdili, že se o penaltu nejednalo, ale i někteří z Východočechů po závěrečném hvizdu v tunelu k hráčským šatnám připustili, že se mělo kopat z jedenácti metrů…
Jihočeši se do vedení nakonec stejně dostali, i když půlhodiny před koncem by vedoucí branka dala zápasu nový rozměr. „Vymlouvat se na to nemůžeme. Do vedení jsme se stejně dostali, ale neudrželi ho,“ těžce polkne jednadvacetiletý útočník, pro kterého bohužel nebyla žlutá karta za simulování posledním karetním napomenutím v duelu s Pardubicemi. Linhart totiž v přemíře snahy v 88. minutě ostře zajel na polovině soupeře do Fouska a viděl druhou žlutou kartu, po které následovala červená. „Na žlutou to asi bylo, bohužel. Ale rozhodčí by mohl být trošku shovívavý, když si nebyl jistý první žlutou kartou, tak mi tu druhou mohl odpustit. Jenže s tím nic nenadělám,“ krčí rameny.
Přesilovka perníkářů byla kratičká, trvala i s nastavením pět minut, přesto ji hosté dokázali využít. Za celý zápas měli dvě opravdové šance, při čemž vyrovnávací brance snad ani nepředcházela příležitost. Dlouhý míč prodloužil na hranici vápna stoper Kopřiva, který se vysunul na hrot. Jiří Funda pozdě zareagoval na pohyb Kima a ten v pádu hlavou propasíroval míč k tyči. V domácích fotbalistech a fanoušcích by se v tu chvíli krve nedořezal. Tak blízko bylo tolik potřebné vítězství 1:0, které by mělo přízvisko “vybojované“. „Byli jsme mu opravdu blízko, ale nakonec jsme to neudrželi. Musíme dál makat a makat. Jsem stoprocentně přesvědčený, že jsme na hřišti všichni nechali maximum, ale zase to nevyšlo…,“ pomalu ani nedokončí.
Pardubická hra byla vcelku jednoduchá, a přestože hosté neměli moc šancí, tak nakonec dokázali vyrovnat. „Nakopávali dlouhé míče na Míšu Petráně, z čehož pramenily nějaké možnosti. Ale jinak si myslím, že jsme byli o trošku lepším týmem a zasloužili si vyhrát. Možná je to moje vina, když jsem se nechal vyloučit, že jsme to kvůli tomu neudrželi. Ale po bitvě je každý generál,“ ví jednadvacetiletý útočník.
Trenér Dynama David Horejš své svěřence po utkání chválil, že nechali na hřišti všechno. Jen situace z konce utkání mu vrtala hlavou. „Už jsme měli připravené střídání, kdy by Milan Jurdík nahradil Zdeňka Linharta. Pak se ale Zdeněk nechal vyloučit a vyrovnávací gól si dáme vlastně zase sami,“ láteřil. Do konce podzimu zbývá Jihočechům ještě dvojice duelů, z nichž se pokusí urvat co nejvíce bodů. „Dali jsme si cíl, abychom zkusili uhrát ze zbývajících zápasů co nejvíce bodů. Nemůžeme slíbit, že dvakrát vyhrajeme. Hlavně už potřebujeme vyhrát jakýkoliv zápas, od kterého bychom se odrazili,“ dodává závěrem Zdeněk Linhart.
|
Jeden bod je málo, říkal po utkání Roman Wermke
