Jaroslav Černý odešel z Dynama v roce 2008 do pražské Slavie, kde získal dva mistrovské tituly a zahrál si také například zápasy základní skupiny Evropské ligy. Své kroky následně nasměroval do tureckého MKE Ankaragücü a poslední rok hrál ve Slovenské Senici. "Už když jsem se vracel z Turecka, tak jsem byl s Budějovicemi v kontaktu. Důvodů k návratu je samozřejmě více. Mám tu spoustu kamarádů a známých. Hrál jsem tu dva roky a v té době se mi celkem dařilo. Jsem tedy rád, že se mohu nyní vrátit," říká Jaroslav Černý.
Přestože byl spoluhráči i fanoušky přezdívaný "Čoro" mimo České Budějovice dlouhých pět let, nevrací se rozhodně do neznámého prostředí. "Sice se ten tým hodně změnil, ale s nějakým seznamováním problém nebude. Znám prakticky všechny kluky v týmu. Dobře se znám s Lengym, hrál jsem třeba také s Táborem a nebo Benym. I ostatní kluky znám ze vzájemných zápasů v lize," dodává.
Před celým klubem stojí výzva v podobě záchrany nejvyšší soutěže. Tým je po šestnácti kolech až na předposlední patnácté příčce a na jaře ho tak čeká hodně práce. "Budějovice mají kádr na to, aby se zachránily a aby dál hrály první ligu. Vůbec nemám problém hrát v týmu, který bojuje o záchranu. Jsem rád, že jsem se mohl vrátit do české ligy a že mám šanci všem dokázat, že na českou ligu stále mám," věří si Jaroslav Černý, který si samozřejmě uvědomuje, že v následujícím půl roce nebude pouze bojovat o udržení nejvyšší soutěže v Českých Budějovicích: "Doufám, že se nám podaří ligu zachránit. Od toho se pak bude odvíjet moje další působení na jihu Čech."
Před svým příchodem do Dynama nemusel řešit žádné dilema, pro jaký tým se rozhodnout. "Jiné nabídky jsem momentálně neměl. Já mám ještě půl roku smlouvu v Senici a byl jsem tam s nimi dohodnutý, že když přijde nějaká nabídka, tak mě uvolní. Já se do české ligy chtěl vrátit už v dříve, ale vyšlo to až nyní," říká. Nejdůležitější bude pro Černého to, aby se mu vyhýbala zranění, se kterými měl problémy v minulých měsících. "V posledním roce jsem měl zdravotní problémy a moc jsem toho neodehrál. Základní předpoklad tedy je, abych byl zdravý a mohl jsem pravidelně hrát. Myslím, že bych si zasloužil, abych byl už konečně v pořádku a mohl jsem zase pravidelně hrát," dodává s úsměvem.
Vůbec nemá strach z toho, že na jeho bedrech bude ležet boj o záchranu týmu v Gambrinus lize. "Myslím, že už mám v lize něco za sebou a dá se říci, že jsem zkušený hráč. Nejsem nejmladší, takže samozřejmě počítám s tím, že na mě bude vyšší tlak a že právě ode mě se bude očekávat, že týmu v boji o záchranu pomohu. Nebojím se toho a věřím, že se nám podaří i s mou pomocí tu ligu udržet," říká závěrem.
