Jakube, v zápase s Krumlovem jste prakticky vstřelil tři góly a na jeden
jste přihrál. Takže asi spokojenost, že?
To je jasné, že jsem spokojený. V přípravě jsem žádný jiný gól nedal, takže jsem
se chtěl právě na Krumlovu střelecky chytit a naštěstí se to povedlo.
Měl jste i další šance. Po gólu především volalo zakončení po přihrávce od
Halamy..
Halamič mi to tam dal skvěle a já byl sám před prázdnou bránou. Jenže jsem do
toho kopnul špatně a poslal jsem to mimo. Byla to ale jednoznačně velká chyba, z
toho gól měl být.
Další vaše velká šance přišla v úplném závěru..
Tam jsem v tom zakončení už neměl dostatek sil. Brankáře jsem chtěl přehodit,
ale míč jsem podkopl příliš slabě a poslal jsem to přímo gólmanovi do rukavic.
Možná jsem měl ještě přihrávat Kubovi Horovi, ten byl v tu chvíli před prázdnou
bránou. Chtěl jsem to ale vyřešit sám a je to škoda, že z toho také nebyl gól.
První gól jste dal z penalty a při druhém vám asi hodně pomohl soupeř. Je
to tak?
Asi ano, ale důležité je, že míče skončily v síti a že z toho byly góly. Ten gól
na 2:1 byl asi zlomový, ale přesto je velká škoda, že jsme těch branek v zápase
nedali více. Šance na to určitě byly. Nakonec z toho byl výsledek 4:1, což proti
diviznímu soupeři není mnoho. Nepříjemné bylo to, že jsme prohrávali 0:1.
Zbytečně jsme se sami dostali pod tlak a nehrálo se nám dobře.
Oproti sobotě, kdy jste hráli za velkého mrazu, bylo středeční utkání asi
příjemnější, že?
To rozhodně. Bylo krásné počasí, úplně jako na jaře. Navíc jsme rádi, že můžeme
hrát tady doma na naší suprové umělce, která je podle mě určitě momentálně
nejlepší v republice. Je to velká změna oproti zápasům v Berouně, kde je umělka
nějaké starší generace a je to hodně znát.