Co se vám honilo hlavou při červené kartě v 69. minutě za stavu 0:2? Napadlo vás, že máte šanci zápas otočit?
Když to bylo 2:0, řekli jsme si, že musíme hlavně dál hrát. Po červené kartě bylo důležité nedostat další branky, semknout se a společně bránit. Pak se trefil Vali (Matěj Valenta, pozn. red.) hlavou v 72. minutě, takže jsme měli naději získat alespoň bod. Hráči Slovácka začali být nervózní a dělali chyby. Zkusili jsme trochu tlačit a naštěstí se podařilo utkání dokonce otočit. Pro tým je to velký úspěch.
Dokázal byste říct, co se z vašeho pohledu po červené kartě změnilo?
Do té červené karty jsme nehráli moc dobře jako tým. Trenér krátce před tím udělal několik střídání, které přinesly do naší hry energii. Myslím, že ty změny hodně pomohly.
Byl jste nervózní před třetí brankou? V 85. minutě jste absolvoval sprint s několika obránci na zádech.
Nebyl. Krátce předtím jsem dal gól na 2:2. Pak jsem se dostal do té šance a řekl si, že to musím zkusit. Vím, že jsem rychlý a neměl jsem v té chvíli co ztratit. Nabral jsem rychlost a mířil k bráně. Když se míč dotkl sítě, byl jsem opravdu šťastný.
Bylo těžké pustit se do takového sprintu v závěru utkání?
Při zápasech jsme někdy unavení, ale když se dostaneme do takové příležitosti, odněkud se objeví nová energie. Nevím, odkud to přichází, ale v tu chvíli se snažíte udělat maximum. Věděl jsem, že když se trefím, bude to pro tým velký úspěch.
Možná největší zápas ve vaší kariéře?
Řekl bych, že ten poslední gól byl jeden z nejlepších v mém životě. Získali jsme tři body po velmi těžkém zápase. Myslím, že to je jeden ze zápasů, který si budou fanoušci Dynama pamatovat. Takže ano, pro mě to byl jeden z nejlepších zápasů.
Nemrzelo vás, že na stadionu nebylo více fanoušků kvůli covidu?
Při utkání se většinou nerozhlížím po stadionu, soustředím se na hru. Samozřejmě ale vnímáme tu podporu. Proti Slovácku byl na stadionu alespoň nějaký počet fanoušků, kteří byli hlasití a skvěle fandili. Při třetím gólu lidé na stadionu křičeli, jako kdyby tam bylo 10 tisíc fanoušků. Byl to neuvěřitelný moment. Úžasná atmosféra.
Po zápase máte tradiční pokřik s fanoušky z kotle, po Slovácku ho ale vyvolával chlapec.
Ano, to byl moc hezký moment, všichni v týmu jsme byli strašně šťastní. Opravdu nádherná noc.
Věděl jste, že to video vidělo na Facebooku už 300 tisíc lidí?
Ano, klub to zveřejnil a má to úspěch. Chlapci, který to na tribuně křičel, se to moc povedlo.
Naučil jste se českou verzi toho pokřiku?
Ne úplně přesně. Není to ale těžké, protože opakujeme to, co křičí člověk před námi.
V Česku jste již několik let, jak jste na tom s češtinou?
Čeština je poměrně složitá. Postupně jsme se naučil nějaká slova a teď se učím víc, začal jsem chodit na doučování. Uvidíme, jak to půjde.
Přečtete si už články, které o vás vychází? Po sobotním utkání jich byla celá řada.
Viděl jsem nějaké příspěvky, lidé mi něco posílali na sociální sítě. Já se o tyhle věci ale moc nestarám, snažím se soustředit na svou hru, abych dal týmu co nejvíc. Nic to se mnou nedělá. Jsem za to samozřejmě rád, ale snažím se na to nemyslet a soustředit se na své výkony.
Zaznamenal jste, že vás spojují s nejlepšími českými kluby?
Něco jsem viděl, ale opravdu se teď soustředím na sebe a Dynamo. To je teď nejdůležitější. Chci hrát, podávat dobré výkony a ideálně dál dávat góly. Na prvním místě je tým, to je důležité. Když jde nahoru klub, jdou nahoru i hráči. Nemyslím na to, jestli chci odejít nebo zůstat, soustředím se teď jen na výkony v Dynamu.
Dal jste si nějaký cíl z pohledu počtu vstřelených branek?
Před touhle sezonou jsem chtěl vstřelit osm branek do prosince. To se mi teď povedlo a zbývají nám ještě tři zápasy. Doufám, že přidám další.
Snažíte si přidávat po trénincích další dávky?
Občas to děláme s několika hráči. Snažím se trénovat situace jeden na jednoho, což dělám rád při zápase. Zároveň trávím hodně času v posilovně, což se mi jako útočníkovi hodí.
Co byste vy osobně na své hře zlepšil? Je to hra jeden na jednoho?
Myslím, že v tomhle jsem docela dobrý. Určitě bych měl zlepšit proměňování šanci, abych například ze tří pokusů při zápase proměnil dva nebo tři. V minulých utkáních jsem hodně šancí zahodil, mohl jsem teď mít více gólů.
Vaše branky slaví i rodina v Nigérii. Byli jste po zápase v kontaktu?
Ano. Moje přítelkyně sleduje každý můj zápas v Nigérii a hodně mě podporuje. Po zápase si voláme a přeje mi to nejlepší. Zároveň je občas smutná, když mám za sebou tvrdý zákrok. Stejně tak mi moc fandí i rodina a přátelé. Když máte okolo sebe správné lidi, kteří vás podporují, dodává vám to sebevědomí. Jsem za to vděčný.
Proč jste se rozhodl jít z Nigérie právě do Česka?
Můj manažer mi nabídl příležitost hrát v Evropě, což byl vždy můj sen. Zkrátka se objevila šance a já jsem jí chtěl využít.
Agent Abdallaha Simy Daniel Chrysostome v rozhovoru pro Budějckou Drbnu řekl, že je podle něj česká liga ideální pro mladé talentované hráče z Afriky. Souhlasíte s ním?
Ano, rozhodně. Když dokážete hrát českou ligu, můžete hrát kdekoliv. Je to velmi těžká a fyzicky náročná soutěž. Podávat v ní dobré výkony.
Máte vy osobně nějakou vysněnou ligu?
Vynikající soutěže jsou ve Španělsku, Anglii i Německu. Pro mě je teď nejdůležitější hlavně hrát a podávat dobré výkony. Můj sen je hrát za národní tým Nigérie. Vím, že je to možné, pokud budu tvrdě pracovat. Uvidíme, co se stane. Soustředím se na současnost. Někteří hráči nad budoucností začnou moc přemýšlet a není to dobře. Je lepší to ignorovat a koncentrovat se na svou současnou hru.
