Pane trenére, v Dynamu jste odtrénoval 262 ligových utkání, co na tuto bilanci říkáte?
Když budu počítat i druhou ligu, bylo jich něco přes 300. Dvakrát jsme v lize skončili na šestém místě, jednou jsme byli sedmí a dvakrát jsem s týmem postoupil ze druhé ligy do první. Hráli jsme také Intertotocap a nikdy jsme nesestoupili, toho si velmi cením. Myslím si, že v součtu to je dobrá bilance a jsem na ní hrdý.
Jak na angažmá v Českých Budějovicích vzpomínáte?
Bylo to nejkrásnější, a hlavně nejdelší období mého života. Deset let jsem v klubu působil jako hráč a v součtu dalších deset let také jako trenér. V Dynamu jsem strávil polovinu produktivního života. Na to nemůžu vzpomínat jinak než s nostalgií.
Je nějaký moment, na který nikdy nezapomenete?
Těch momentů bylo určitě více, ale nikdy nezapomenu na to, jak jsme díky gólu Karla Poborského z 90. minuty vyhráli na Spartě. Shodou okolností jsem byl po utkání pozván do televizního pořadu, který dnes nese název „Dohráno“. Jedno kolo jsme dokonce vedli ligu, to byl pro mě jakožto pro začínajícího trenéra obrovský zážitek.
Proti Slovácku to bude 700. ligové utkání Dynama, při čemž vy jste odkoučoval více než třetinu ligových zápasů Českých Budějovic. Jak vám tohle zní?
Vážím si toho, ale nebyla to jen má zásluha. Měl jsem štěstí, že v té době jsem měl kolem sebe naprosto skvělé lidi v realizačním týmu i ve vedení. Byli jsme jako rodina, drželi jsme pohromadě. Hodně vzpomínám na sportovního ředitele pana Čadka, který mě moc naučil. Chtěl, abych dával šanci mladým, což se nám dařilo. Nebylo to ale zas tak složité, ligový dorost tehdy trénoval Jirka Vlček a hráči byli perfektně připraveni. Můj úkol byl jen vybrat si ty správné.
Je Dynamo klubem vašeho srdce?
Když někde strávíte půl života, nemůže to být jinak. Trochu mě ale mrzelo, že v posledních letech byli přehlíženi odchovanci klubu. Přednost dostávali mladí hráči z jiných klubů, kteří, se u nás vykopali a teď patří mezi špičku ligy. Myslím, že za ty roky určitě byli v mládeži kluci, kteří mohli dostat větší šanci. Dynamo není velkoklub a musí si hráče hlavně vychovávat.
Jak na současný tým nahlížíte?
Myslím, že v pozici, ve které je Dynamo, je úplně zbytečně. V týmu je řada velmi dobrých hráčů. Sleduji všechny zápasy a kluky sráží nesmyslné chyby. Ztráty balonů na obranné polovině, kombinační hra za každou cenu a tak dále. Když kluci hru zjednoduší, nebudou mít se záchranou problém, ale to současní trenéři ví.
Znáte se s někým ze současného mužstva?
Samozřejmě, že se s některými hráči znám osobně, s nikým ale v kontaktu nejsem.
Co teď ve volném čase děláte? Měl byste případně opět chuť trénovat?
Žiji s manželkou na chalupě a jsem spokojený. Pokud by přišla nabídka na trénování a dávala by mi smysl, zvážil bych to. Nyní je tu ale celá řada mladých a šikovných trenérů a teď je řada na nich.
Jak vnímáte současný fotbal?
Fotbal se určitě posunul, je to celosvětový trend. Hraje se hodně kombinačně, do hry se hodně zapojují také gólmani, kteří musejí umět nohama. Za mého působení diváci na malou domů pískali a teď je to normální součást hry. Ovšem vnímám jako chybu, když tak chtějí hrát i ti, co na to nemají. chtějí hrát všichni, i ti, kteří na to nemají.
Budějovice teď čeká zápas se Slováckem, při kterém půjde o důležitou výchozí pozici do nadstavby. Zvládne ho podle vás Dynamo?
Řekl bych, že do tohoto utkání Dynamo nemusí jít v křeči. Tohle utkání o záchraně nerozhodne. Klíčové zápasy budou kluky čekat až v nadstavbě, potažmo v baráži.
Právě po zápase se Slováckem náš tým čeká nadstavba, budete Dynamu fandit?
Samozřejmě. Jak jsem říkal, českobudějovický klub sleduji a budu mu fandit a přát, aby se v lize zachránil.
Je něco, co byste celému Dynamu nebo fanouškům chtěl vzkázat?
Vždycky, když ve fotbale přichází důležité zápasy, je potřeba se zklidnit a zachovat chladnou hlavu. Fotbal je pořád jenom sport, Dynamo má ovšem kvalitu na střed tabulky, ostatně to v poslední době potvrzuje. Jsem naprosto přesvědčen, že Budějovice budou hrát první ligu i v příští sezoně.
