Českobudějovický záložník Jakub Pešek odehrál jeden ze svých nejlepších zápasů v černobílém dresu. Jeden gól dal, další připravil, ale těšila ho hlavně výhra týmu. „To byl náš hlavní cíl, abychom zvládli první jarní utkání. To se nám povedlo, za což jsme moc rádi. Teď na tom budeme psychicky dobře a snad si to přeneseme do dalších zápasů,“ věří mladý středopolař, který si výhry cení o to více, že přišla po zvratu v utkání. „Nikdy to není moc dobré, když brzy inkasujete. My jsme na tom ale psychicky dobře a věřili jsme, že dokážeme zápas otočit. A to se nám také povedlo,“ usmívá se.
Svůj velký zápas odstartoval host ze Sparty ve 28. minutě, kdy ho ke skórování vyzval špílmachr Šimák. Ostatně, sám autor branky by mohl svůj zásah popsat nejlépe. „Dostal jsem krásný míč od Honzy Šimáka. Byl jsem u míče se štěstím o chviličku dřív, posunul jsem si ho hrudí a počkal, až se gólman položí, abych pálil mezi nohy,“ popisuje vyrovnávací branku. O chvilku později se podobná situace opakovala, tentokrát si však Pešek obhazoval brankáře a dožadoval se penalty. Místo toho přišel jen karetní trest. „Čekal jsem, že mi tam gólman zajede rychleji a on nezajel. Správně odpískané a žlutá karta k tomu,“ přiznává svůj díl viny.
Jakub Pešek měl prsty i v třetím gólu, když vystihl rozehrávku Janoščina a upaloval z úhlu sám na brankáře. Příležitost vyřešil nesobecky. „Trénujeme podobné situace, abychom dávali balony do kapsy. Mně se podařilo přihrávku včas načasovat, Honza Šimák si tam skvěle naběhl a už to jen uklízel,“ chválí si spolupráci se špílmachrem týmu a i následnou pozápasovou oslavu s fanoušky. „Užili jsme si to, tak to má být,“ usmívá se.
Dvojice Pešek-Klesa byla u všech gólů. Dynamo bylo po pravé straně hodně nebezpečné a oba hráči si spolupráci pochvalovali. „Míša je skvělý hráč s řadou zkušeností. A taky dobrý kamarád, se kterým si rozumíme,“ smál se po zápase Pešek a vedle stojící Klesa jen doplnil. „Já už jsem se naučil vietnamsky, takže už konečně rozumím tomu, co mi Kuba pořád říká," rozesmáli hrdinové pátečního utkání celé klubko novinářů.
Do smíchu naopak moc nebylo třineckému Pavlu Malcharkovi. „Budějovice proměnily svoje šance. My jsme z našeho mála příležitostí využili jen jedinou. Rozhodla produktivita,“ myslí zkušený ofenzivní fotbalista. „Prvních dvacet minut jsme odehráli dobře. Pak jsme nepochopitelně přestali hrát a do poločasu přišli o vedení. To se nesmí stávat, když chceme bodovat,“ má jasno bývalý hráč Slovácka, Plzně, Zlínu či pražské Sparty.
I přes výpadek z první půle mohli hosté právě Malcharkem vyrovnat. „Michal Klesa mi ukopl míč před nosem. Mířil jsem na pravou tyč, ale o kousíček jsem se k tomu nedostal. Možná jsem to měl řešit jinak. Dát si tam tělo a třeba by byla penalta,“ pokrčí rameny. I vzhledem k podmínkám v zimní přípravě přijeli Třinečtí po dlouhé cestě na jih Čech s jasnou taktikou. „Na trávě jsme moc nebyli, tak jsme chtěli hrát jednoduše dlouhé míče. Měli jsme hrát víc po stranách, kde nás Budějovice přehrály,“ smutní třicetiletý univerzál.
Porážka Slezanům moc nenahrává. „Přijeli jsme minimálně pro bod, nemáme nic. Soupeř nám odskočil, tabulka je vyrovnaná. Musíme se snažit sbírat každý bod, protože podobné ztráty nás mohou v konečném sčítání mrzet. Ale soupeř byl efektivnější a dnes vyhrál zaslouženě,“ přiznává ostřílený Pavel Malcharek.
|
Parádní obrat a Dynamo bere tři body s Třincem!
