Co byste za vaši bohatou kariéru nejvíce vyzdvihl?
V týmu SK České Budějovice jsme vyhráli divizi a s Nymburkem jsme hráli kvalifikaci o postup do první ligy. Vyhráli jsme v ní a postoupili do nejvyšší soutěže. Bohužel jsem odehrál necelý rok, jelikož byla v republice reorganizace.
Byl pro vás zmiňovaný postup do ligy největším úspěchem v kariéře?
Zážitek to byl skvělý. Zahráli jsme si proti Slavii, proti Josefu Bicanovi. Dříve měla nejvyšší soutěž jedenáct účastníků, tudíž měla nesmírnou kvalitu. Dále si moc cením jedné branky, kterou jsem v nejvyšší soutěži vstřelil. Bylo to na Bazalech proti Baníku. Remizovali jsme 2:2, já snižoval na 1:2. Doba byla tenkrát naprosto jiná. Střídalo se zřídkakdy, a když už ano, šel na hřiště pouze křídelní hráč.
Máte na kontě šest ligových utkání. Myslíte si, že jich mohlo být více?
Při první lize jsem byl zrovna na vojně a kvůli reorganizaci jsem odehrál pouze šest utkání. Zakázali nám nastupovat. Po skončení aktivní kariéry jsem hrál za jedenáctku vojáků.
Hrál jste ještě někde jinde, kromě Dynama a rodné Zlivi?
Ne, pouze za Dynamo a Zliv. Za vojáky jsem ještě pár utkání odehrál za Hradec Králové.
Podmínky aktuální a dřívější se nedají vůbec srovnávat, že?
V žádném případě. Trénovalo se dvakrát týdně, k tomu jsme všichni chodili do práce. Na tréninku byly dva míče, chodilo nás kolem třinácti. Neexistovaly žádné smlouvy, nic podobného. Akorát jsme dostali oběd a večeři.
Fotbal byl vaším jediným sportem?
K fotbalu jsem hrál ještě hokej. Ve Zlivi jsme tehdy hráli soutěž na úrovni dnešní druhé ligy, hráli jsme s manšafty jako je Plzeň.
Chodíte pravidelně na zápasy Dynama?
Letos jsem žádný nevynechal.
Co říkáte aktuálnímu dění v klubu?
Je to nyní špatné. Ale věřím, že se to ještě tento rok zlepší.
