Která šance byla podle vás nejnebezpečnější? Kdy jste se nejvíc zapotil?
Asi jednoznačně ta v té poslední minutě, na konci zápasu. Na hranici penalty vypadl balon a jen jsem se roztáhnul a doufal, že mě to trefí. Štěstí teď stálo na naší straně, v Olomouci jsme ten závěr nezvládli. Jsem rád, že se to otočilo a zápas jsme zvládli.
Co vám bezprostředně po zápase říkali spoluhráči, když jste je v závěru výrazně podržel při velké šanci Nečase?
Byla to taková euforie, že už ani nevím, co jsme si říkali. Ale dopadlo to tak, jak to dopadlo. Jsem rád, že jsem klukům dneska mohl pomoci. Od toho jsem tam. Ale zvládli jsme to jako tým, určitě to není o jednom hráči nebo o mně. Celých devadesát minut jsme bránili tak, jak jsme bránili, soupeře jsme do ničeho moc nepouštěli a vyvrcholilo to závěrečnou šancí.
Na konci jste musel být ošetřován. Jednalo se o svalové zranění?
Po zápase už jsem se cítil fantasticky, vyhráli jsme 1:0, ale trochu jsem cítil sval. Píchlo mě v něm, to nebudu lhát. Mám malé svalové zranění, ale myslím si, že se spíš jednalo o křeč.
Máte za sebou pět zápasů, sedm získaných bodů. Co na to říkáte?
Není to ani hodně ani málo, je to prostě tak, jak to je. Určitě teď nemůžeme myslet na to, co bylo, s minulostí už nic neuděláme. Doufám, že tohle vítězství nás posune jako tým velkým způsobem dopředu. Sice nás teď čeká Sparta, ale určitě tam jdeme s tím, že chceme uspět. Minulou sezonu to tam kluci zvládli a věřím, že to tam zvládneme i tentokrát.
Příští týden vás čeká duel na Letné. Mrzí vás, že si na Spartě nezachytáte, nebo jste s tím smířený?
Nevím, nepřemýšlím nad tím. Vím, že je to takhle nastavené, nic s tím neudělám. Počítám s tím už od začátku sezony. Volno mít nebudu, pořád je na čem pracovat, takže čas využiji k tréninku a budu připravený na další zápas.
