Krásné jarní počasí skrývající v sobě slunečné odpoledne. Velikonoční období znamenající pondělní volno. Přímo ideální podmínky k návštěvě Střeleckého ostrova. Dát si klobásu s pivem a nechat se unést zápalem ligového boje. Jenže kdo se přišel pokochat líbivým fotbalem ze strany Dynama, odcházel hluboce zklamán. Jihočeši předvedli stejně jako před čtrnácti dny opět velice nepřesvědčivý výkon. „Jestliže jsme s Mostem hráli špatně, tak ale alespoň prvních deset minut za něco stálo. Proti Kladnu byl náš výkon hned od první minuty katastrofální,“ hodnotil utkání Jaroslav Černý. Mluvil tiše. Bylo na něm znát velké zklamání. „Byl to nejhorší zápas, který jsme kdy doma odehráli,“ byl evidentně roztrpčen českobudějovický záložník.
Rozdíl mezi výkonem v posledním kole na Slovácku a proti Kladnu byl více než markantní. „Na Slovácku se nám podařilo dát brzo gól, tím jsme se uklidnili, zatáhli se a chodili do brejků.“ Jenže o tom se Jihočechům mohlo nyní jen zdát. „Kladno bylo rychlejší, důraznější, daleko lepší než my,“ vyjmenovává Černý důvody fiaska. „Oni si to dali. My prohrávali osobní souboje a balony nám hodně odskakovaly. Vůbec nic nám nevycházelo,“ dále pokračuje v nepříliš veselém hodnocení 21. kola Gambrinus ligy. Největší rozdíl byl znatelný na práci středových formací. Domácí Volešák byl v prvním poločase prakticky neviditelným hráčem, zatímco jeho protějšek Gecov byl u balonu vidět mnohem častěji. Rozdíl v přechodu do útoku byl také značný. „Chtěli jsme tvořit hru, ale prostě nám to nešlo,“ smutnil Jaroslav Černý.
Ač sektor hostujících fanoušků obývala zhruba desítka mužů, celý zbývající stadion v pohodě přehlušila. Mnoho práce s tím však ani neměla. Kladenští se rozhodně na stadionu museli cítit lépe než domácí fotbalisté. A také to dávali svým herním projevem najevo. Ne-li v celém zápase, tak zcela určitě v první půli byli týmem, který vyhrál procentuální statistiku držení míče. „Nevím, nevím proč tomu tak bylo… K zápasu se těžko hovoří,“ jen ztěžka hledal slova exbrněnský záložník. Mohl se na výsledku podepsat fakt z možného uspokojení současného postavení Dynama v tabulce? „Pokud ano, tak Kladno nás nyní rychle vyvedlo z omylu a budeme muset opět začít od začátku,“ prohlašuje hráč, který konec utkání dohrával na postu středního záložníka. „Divákům bychom se měli omluvit, že se dnes museli dívat na takovou bídu,“ procedil trpce Jaroslav Černý.
I když jistě každý hráč po utkání svlékl propocený dres, veškerá snaha byla marná. Jihočeské představení připomínalo jeden velký zmar. „Začali jsme hrozně,“ vystihl zcela přesně Jiří Adamec vstup svých spoluhráčů do utkání. „Nestačili jsme na ně a byli všude o krok pozdě,“ mínil již v civilu v mix zóně. Měl prachobyčejnou pravdu. V tomto případě se totiž nejednalo o onen pověstný krůček, nýbrž o pořádnou medvědí šlápotu. Dynamo se dostalo k ohrožení kladenské branky až ve 36. min. Černým. Střela z dálky však „tesaře“ Pavlíka příliš neprovětrala. O poznání více práce měl tři minuty před přestávkou, kdy se na něj řítil Ivo Táborský. Ten však nejdříve správný okamžik ke střele promeškal a posléze byl jeho pokus o vstřelení branky zblokován soupeřova obranou. Z protiútoku pak napříč vápnem zasadil balon k tyči středočeský Kalina. Když pak po přestávce zvýšil na 2:0 pro Kladno Radzinevičius, dostal se na hřiště společně s Mrkvičkou právě i Adamec. „O náhlé střídání se ale nejednalo. Už o přestávce jsem se začal rozcvičovat a věděl jsem, že půjdu do hry,“ prozradila náhrada ve středu pole za Volešáka.
Pokyny od trenéra Františka Cipra dostal Adamec více než jasné. „Udržet balon, strkat jej do stran, dávat centry do vápna a pokusit se vyrovnat,“ konkretizuje příkazy kouče. Kýžený výsledek se však ne a ne dostavit. „Chtěli jsme hrát po stranách. Jenže místo toho jsme balony až příliš jen nakopávali dopředu, což na Kladno neplatilo,“ věděl dobře Adamec. Bohužel až po už doválčené bitvě. Trenér Cipro si od něj sliboval oživení ofenzivy. Ani on ale Jihočechy vzkřísit nedokázal. „Nechali jsem je hrát s balonem. Chyběl nám pohyb a proto jsme se nedostávali tolik do hry,“ nehledal žádné vytáčky muž s „dvacítkou“ na zádech. On sám se naskytl v jediné šanci domácích ve druhém poločase. I když to byl spíše jen malinký náznak nebezpečné příležitosti. Po přihrávce od Mrkvičky se Adamec zjevil s balonem na hranici vápna. Avšak včasným přístupem mu obránci Kladna znemožnili pozici k zakončení. „Po zpracování balonu jsem mohl střílet, jenže když jsem viděl, že je přede mnou hráč, tak jsem si to zkusil ještě dát na levou… To už ale bylo pozdě,“ okomentoval situaci ze 70. min. utkání.
Poté se již prakticky jen čekalo na poslední hvizd sudího Patáka. Jihočeši dokonce jak na smilování. „Chtěli jsme, ale prostě nám to nešlo,“ prohodil ještě již expříbramský fotbalista. Nyní by Českobudějovičtí jistě rádi zašvihli velikonoční pomlázkou, aby se jim rozpačitá prohra co nejdříve vykouřila z hlavy. „Musíme se dát nyní přes týden dohromady a promluvit si o tom, kdo co udělal špatně,“ přemítá. „Potrénujeme a zkusíme něco uhrát v Jablonci,“ neháže flintu do žita Jiří Adamec. Na severu Čech již budou do hry připraveni zasáhnout i karetně suspendovaní Horejš, Homoláč a Plocek. Naopak chybět tentokrát bude za čtyři žluté karty Jiří Kladrubský.
