Přinášíme další rozhovor s legendou českobudějovického fotbalu. Tentokráte jsme vyzpovídali ve své době krajního útočníka Dušana Kubu, který pamatuje postup do ligy ze sezony 1984/1985. Kuba byl nejen obávaný kanonýr, ale také přihrávající útočník.

Jak vzpomínáte na své začátky v Dynamu?
Do Českých Budějovic jsem přestoupil v 18 letech z Chvalšin. Na začátky v Dynamu vzpomínám rád, protože to bylo pěkné období.

Na který zápas a gól si z vaší kariéry nejvíce vzpomenete?
Zajímavé byly první zápasy v Dynamu a vzpomenu si i na utkání v poháru se Slavií, kdy jsme dvacet minut před koncem vedli 2:0 a nakonec prohráli 2:4. Samozřejmě si vzpomenu i na zápas, kdy jsme postoupili do ligy. Vybavím si svůj první gól, který jsem dal právě v poháru se Slávií, kdy mi přihrával Míra Zieglerů a já hlavou poslal míč do šibenice. Pamatuji si na to, protože jsem gól dal pusou a potom jsem ji měl oteklou.

Jaké zakončení jste preferoval?
Abych se přiznal, tak jsem měl větší radost, když jsem na góly přihrával. Hrál jsem ze strany a bavilo mě sázet centry spoluhráčům na hlavu. To mě těšilo více.

Se kterými spoluhráči jste si na hřišti nejvíce rozuměl?
Asi s Láďou Fojtíků a Ivanem Nováků. To byli páni fotbalisti. Dále bych jmenoval Láďu Nováků a Zdeňka Procházku. Na vojně jsem rád hrál s Pepíkem Jurkaninem. Hrozně nám to spolu šlo a za Tábor jsme hráli krásný fotbal.

V sezoně 1984/1985 jste postoupili do ligy a vy jste dal oba dva góly Dynama v rozhodujícím utkání s Teplicemi. Vybavíte si tento zápas?
Vzpomenu si, že jsem jeden gól dal z pokutového kopu. Na první branku si ale opravdu už nevzpomenu.

Za vaší doby chodilo na zápasy Dynama pravidelně přes pět tisíc diváků. Jaký vidíte v současné době největší problém, že fanoušci nechodí?
V Budějovicích je krásný stadion a je to škoda. Myslím si ale, že je to tím, že se nehraje pěkný fotbal. Hráči jsou v moderním fotbale nadupaní, všichni mají atletické postavy. Jsou rychlí a běhaví ale na fotbal se zapomíná. Mužstva se přehrávají, až když se druhý tým unaví.

Co říkáte na současnou situaci kolem Dynama?
Teď je to trochu horší, ale uplynulou sezonu se to rapidně změnilo s příchodem Řepky. Bohužel tento lék už asi vypršel. Obrana Dynama je hodně prostupná prostředkem, kde hraje právě Řepka a Lengyel. Je mi líto Františka Cipra. Určitě to nebylo trenérem, ale obranou. S bývalými spoluhráči jsme se shodli, že Franta (Cipro – pozn. autora) lépe sestavu postavit nemohl.

Pohybujete se stále kolem fotbalu?
Vůbec ne. Když jsem skončil, tak jsem se chtěl věnovat juniorce, ale nevyšlo to. Šel jsem do Rakouska, kde jsem se zranil a už tam zůstal.