Reportáž a fotografie: Dynamo - Hradec 1:3
Po dlouhé době Dynamo nad svým soupeřem vedlo a dokonce se zdálo, že je jen otázkou času, kdy přidá další góly. Málokdo, ze zhruba dvou tisíc diváků, by v tu chvíli vsadil na prohru Dynama. Realita však byla jiná. „Propadli jsme takové euforii po gólu na 1:0, snažili jsme se přidat rychlý gól a zvýšit náskok,“ přiznal po zápase hráč, který dokázal ještě v dresu Xaverova skórovat dokonce patnáctkrát za sezónu. Po vyrovnávající brance “votroků“ ještě běžela většina hráčů v černobílých dresech ke středovému kruhu, s pocitem, že je v jejich silách strhnout vedení na stranu Českých Budějovic. „Dostali jsme gól na 1:1. Zbytečně jsme to otevřeli a do otevřené obrany jsme potom inkasovali další góly,“ neustává v kritice hráč, který byl podle redakce oficiálních webových stránek Dynama vyhlášen nejlepším mužem zápasu.
Za nepříznivého stavu posílal na hřiště trenér Cipro stále více a více útočníků. Tato taktika se následně ukázala jako lichá. Dynamo inkasovalo i potřetí a naděje na zisk alespoň bodu se rozplynula. „Více útočníků přišlo na hřiště za stavu 1:2. To už jsme hráli vabank, chtěli jsme s výsledkem něco udělat,“ sklopí hlavu hráč, který začínal s fotbalem ve Spartaku Choceň. Po dlouhodobém střeleckém půstu dokázali fotbalisté Českých Budějovice přeci jen skórovat. Gól sice nepadl ze hry, ale i tak se počítá. Pokud se však soupeř trefí třikrát, jeden střelecký úspěch je málo. „Soupeř nás překvapil. Od začátku sezóny podává Hradec dobré výkony, mají výsledky. Připraveni jsme na ně ale určitě byli, jenom jsme si nepochopitelně nechali dát tři góly,“ dodá Luboš upřímně.
Co si budeme namlouvat. Nálada v kabině není taková, jako kdybychom měli na svém kontě plný počet bodů. Nezbývá, než doufat, že se vše rychle spraví a fanoušci nebudou mít důvod svůj tým kritizovat. „V kabině není tak dobrá nálada jako kdyby se vyhrávalo,“ přizná Luboš očekávanou odpověď. Z okamžitého návratu do první ligy se tak, alespoň prozatím, stává boj o záchranu. „Nezbývá nám nic jiného, než se chytit venku. Pokud nezačneme pořádně bodovat, můžeme hrát někde o klidný střed tabulky. Musíme vozit body i z venku,“ zůstává ve spícím kanonýrovi alespoň trochu bojovnosti.
Jako třetí útočník přišel na hřiště v 67. minutě. Martin Smíšek. Jeho úkol byl jasný. Za nerozhodného stavu měl strhnout vedení na naši stranu. I přes velkou snahu celého týmu se tak nestalo. „Za stavu 1:1 jsme měli šance, kdy jsme se mohli dostat do vedení. Těžko říct, čím by to mohlo být. Nejspíš máme smůlu,“ hledá příčinu prohry útočník, jehož oblíbeným týmem je Real Madrid. „Zbytečné euforii jsme po vedoucím gólu nepodlehli, přidat další gól by bylo určitě lepší, ale nemyslím, že bychom nějak moc šli všichni útočit,“ vrátí se po neúspěšném zápase vysoký útočník ke kritickým momentům.
Sebevědomí před zápasem královéhradeckým hráčům rozhodně nechybělo. Jinak se tomu jevilo v průběhu zápasu. Bohužel, konec vyzněl jednoznačně v jejich prospěch. „Každý soupeř se na nás trochu víc soustředí. Všichni se na nás dokáží vyhecovat. Na to ale nesmíme brát ohledy. Každého soupeře bychom měli přehrát,“ nehledá výmluvy fotbalový cestovatel. Rozhovor zakončí Martin stroze, ale o to pravdivěji: „Už to může být jenom lepší, horší to každopádně nebude.“
