Peter, na úvod se zeptám. Jak se vůbec zrodilo spojení tvého jména s naším klubem?
Podzimní část jsem strávil na Slovensku, v klubu, který mě vychoval, kde jsem měl kontrakt do zimy. V lednu jsem vycestoval do Berlína, protože jsem si potřebovat dohodnout podrobnosti mé budoucí pozice v akademii Herthy Berlín. Domluvil jsem se, že tam nastoupím po ukončení mé hráčské kariéry. Samozřejmě byla možnost zůstat i v Herthě, kde se řešilo, že by odešel pravý obránce, na základě toho bych zůstal v týmu. I tak mi dali možnost, ať zůstanu, ale i na základě rozhovoru s trenérem Calzonou jsem se rozhodl pro Dynamo. Trenér Calzona chtěl, abych měl zápasové vytížení. Když jsem v neděli cestoval z Berlína do Českých Budějovic, tak se mi ozvaly ještě dva další kluby, ale dal jsem už moje slovo Dynamu.
Zmínil si pohovor s trenérem reprezentace, měl na rozhodnutí tedy velký vliv?
Určitě to hrálo velkou roli. Dá se říci, že rozhodující faktor byl i ten, že trenér Calzona preferuje v reprezentaci systém se čtyřčlennou obranou, v Žilině jsme hráli v tříčlenné. Řekl mi, že by bylo dobré, abych si našel klub, který preferuje stejný styl jako reprezentace. Z tohoto pohledu vše klaplo.
Sledoval jsi i předtím českou ligu?
Ano, celkově českou ligu sleduji, především výsledky, každé kolo mám zmapované. V kariéře jsem si chtěl vyzkoušet českou ligu. Mám tu hodně kamarádů, spoluhráčů z reprezentace, kteří mi jen potvrdili, že je liga velmi kvalitní, což je vidět i v evropských pohárech. Na tuto výzvu se těším.
Výsledkově se nám nedaří, neodrazoval tě tenhle faktor od přesunu na jih Čech?
Věděl jsem, v jaké situaci Dynamo je, delší čas jsem to probíral s Jirkou Kladrubským. Musím ale říci, že když jsem přišel do kabiny, tak jsem neviděl nikoho s hlavou dolu, což je v této situaci nejdůležitější. Je klíčové, abychom věřili v sami sebe a poctivě makali. Pokud odvedete tvrdou práci na hřišti, tak vám to fotbal vždycky vrátí, dříve či později. Pokusíme se o fotbalový zázrak, dá se říci. Já v něj věřím, protože jsem ho zažil v Německu, když jsme s Wolfsburgem vyhráli německý titul. Byli jsme po podzimu devátí, byli jsme mužstvem, které na titul nikdy nemyslelo. Chytli jsme vítěznou šňůru a byl z toho trochu zázrak v Evropě. Z tohohle pohledu není potřeba věšet hlavy, musíme jít zápas od zápasu a nechat odkaz fanouškům, že se budeme bít za klub v každém zápase.
Samozřejmě ses zařadil hned mezi nejzkušenější hráče týmu, tvá role směrem k mladým hráčům může být i mentorská. Cítíš se v této roli?
V posledních letech jsem byl na tuhle roli zvyklý, protože jsem také patřil k nejstarším hráčům v týmu, měl jsem tu roli, že mladší hráče mám mentorovat. Ať se to týká tréninkového procesu, regenerace, životosprávy, nebo práce před a po tréninku. V tomto jim velmi rád pomohu, pokud o to budou mít zájem, s touto rolí jsem ztotožněný. I já jsem v mých fotbalových začátcích se učil od starších hráčů.
Dlouhá léta jsi hrál v jedné z top pěti lig světa, zahrál sis třikrát na Euru i na světovém šampionátu 2010. Jaký je tvůj recept na fotbalovou dlouhověkost?
Můj recept na zdraví a dlouhou sportovní kariéru tkví v jednoduchosti. Fyzický trénink, zdravá strava, otužování v ledové vodě a pravidelný spánek. Pevná vůle a vytrvalost jsou klíčové dvě věci.
Roky se snažím drilovat moji disciplínu v tréninkovém procesu, ať je to před tréninkem, v tréninku, nebo po něm. Na toto jsem opravdu zvyklý, mám své tréninkové metody. Každý den absolvuji profesionální trénink s týmem. Následně zamířím do posilovny, po obědě následuje druhý trénink. Doma před spaním ještě hodinu cvičím stabilizační, posilovací a strečinkové cvičení. Můj jídelníček sestavuje manželka Lujza, díky tomu jsem dokázal patnáct let bez problémů zvládat enormní fyzickou zátěž v Bundeslize a v trénincích si vždy něco přidat a potom dobře regenerovat. Konzumuji pouze zdravé jídlo, které se skládá hlavně z ryb, zeleniny, masa z domácího chovu, ořechů, mléčných výrobků, ovesných vloček. Piji pouze čistou vodu a japonský zelený čas Sencha. Je to jednoduchá, avšak opravdu účinný režim.
Žil si v Berlíně, v hlavním městě Německa, České Budějovice jsou rozlohou daleko menší. Zvykneš si na tuhle životní změnu?
Já jsem slyšel pouze pozitivní věci na tohle pěkné město. V Německu jsou České Budějovice velice známé. Vím, že je to kulturní metropole Jihočeského kraje. Narodil jsem se za času Československa, i po osamostatnění jsme na Slovensku koukali v televizi na české filmy. Celkově se těším na poznání Jihočeského kraje. Ve volném čase se chceme s manželkou jet podívat na zámek Hluboká i do Českého Krumlova.
V sobotu dorazí na Střelecký ostrov Jablonec. S čím do zápasu půjdete?
Čeká nás opravdu velmi těžký soupeř. Jak jsem již avizoval, do tohoto zápasu chceme vstoupit s tím, že chceme fanouškům zanechat ten nejlepší odkaz, že chceme za klub bojovat a necháme na hřišti všechno. Od toho je potřeba se odrazit, je třeba se soustředit na přítomnost, nehledět na budoucnost, jít prostě zápas od zápasu.
