Po několika letech se postavil proti klubu, za který odehrál šest sezon a získal v něm tři mistrovské tituly. Kapitán Dynama Tomáš Sivok musel společně s ostatními skousnout vyřazení z poháru, které Dynamu způsobila pražská Sparta. Hosté si po brankách Hanouska a Kozáka odvezla výhru 4:0 a postup mezi nejlepších osm týmů MOL Cupu.

Je to pro vás hodně krutá porážka?
Docela ano, protože v prvním poločase jsme podali dobrý výkon, ale pálili jsme své šance. Stejně jako v prvním letošním vzájemném zápase je podržel Nita. Spartě se minimálně v první půli podařilo vytěžit z minima maximum, ve druhém poločase už kontrolovali hru. Dokázali proměňovat své šance, hráli jako velký tým.

Vehementně jste protestovali proti druhé vstřelené brance soupeře. Připadalo vám to jako ofsajd?
Je to vteřina, ve které se vše odehraje, takže to nelze s jistotou posuzovat. Libor Kozák byl tak metr a půl přede mnou a vypadalo to jako jasný ofsajd, ale rozhodčí to zřejmě viděl lépe. Doufejme, že se o ofsajd nejednalo a sudí se nezmýlil. Z mého pohledu to ofsajd byl.

Utěšuje vás fakt, že prioritní je pro vás ligová soutěž?
To ano, ale chtěli jsme Spartu potrápit. Věděli jsme, že je to velice kvalitní tým, ale my jsme rovněž ve formě. Podařilo se nám to v prvním poločase potvrdit, ale fotbal se hraje na góly a to byl jasně úspěšnější soupeř. V posledních ligových kolech jsme byli produktivní, tentokrát to ale nevyšlo.

Nemůže vám vysoká porážka srazit sebevědomí?
Nemyslím si to. Ze zápasu mě mrzí první a třetí inkasované branky, kdy jsme byli málo důrazní. Nechali jsme se jednoduše obehrát, to by se nemělo stávat. Jsou to chyby, ale nemělo by nám to nijak výrazně narušit pohodu v týmu. Jedeme s pokorou do Teplic, kde budeme chtít bodovat.

Poslední zápas proti Karviné vás stál hodně sil. Chtěl jste ale hrát proti svému bývalému klubu?
Rád jsem si proti Spartě zahrál. Dříve jsem hrál v Lize mistrů a za reprezentaci, takže na velkou porci zápasů jsem zvyklý. Musím říct, že jsem se při zápase cítil dobře a nepociťoval žádnou únavu. Snad to na mě nedolehne v Teplicích. Už ani není takové horko, což mi svědčí více.

Ze sparťanského kotle se ozývalo skandování vašeho jména. Potěšilo vás to?
Je to samozřejmě příjemné. Netajím se tím, že jsem stejně jako táta sparťan. Bylo to specifické, protože jsem nastoupil za klub, ve kterém jsem vyrůstal a hrálo se proti Spartě. Prožíval jsem krásný pocit, užíval jsem si to a nezapomenu na to.