Borislav Simić je rodák ze srbského Bělehradu. Během své kariéry hrál od roku 2005 do roku 2007 třetí srbskou ligu za tým Radnicki JP Beograd, stejnou soutěž si pak zahrál i v FK Bělehrad, aby pak v roce 2009 odešel do druholigového Banat Zrenjanin. Vůbec poslední angažmá absolvoval v dalším srbském klubu FK Teleoptik Bělehrad.
Čtyřiadvacetiletý obránce začal své působení v Dynamu ve třetiligové rezervě, kde na sebe svými výkony brzy upoutal. „Určitě mi zápasy za béčko hodně pomohli. Potřeboval jsem získat nějaké sebevědomí, abych se sžil s klubem a abych mohl nastoupit do první ligy,“ říká otevřeně Borislav, který je velkým fanouškem bělahradského Partizanu.
Hned po svém příchodu do Českých Budějovic si ale uvědomoval, že ho nečeká nic lehkého, aby se prosadil do ligového A-týmu. „Hned po svém příchodu do klubu jsem se snažil hrát v přípravě i v zápasech za béčko co nejlépe a čekal jsem na svojí šanci. Věděl jsem, že to nebude jednoduché, protože v týmu je hodně zkušených starších hráčů,“ říká fotbalista, který se nejčastěji objevoval na levém kraji obrany, avšak v posledních zápasech i na pozici stopera: „Ono se sice může zdát, že jsem spíše krajní obránce, ale já jsem často nastupoval i na pozici stopera, takže s tím nemám žádné problémy. Není to pro mě žádný problém hrát na pozici stopera.“
Už když do České republiky přicházel poprvé na testy, měl o českém klubovém fotbale určité informace. „Z českých týmů jsem znal Spartu, Slavii a také Liberec. S tím jsme hráli na soustředění na Kypru,“ vypočítává.
Přestože přicházel do Dynama jako absolutně neznámý hráč, poměrně rychle získal důvěru trenéra Šilhavého a na konci dubna si odbyl debut v sestavě budějovického týmu. „Na Baníku jsem odehrál první prvoligový zápas v životě. Měl jsem dobrý pocit, ale samozřejmě mě mrzelo, že jsme nezískali žádné body, které jsme mohli získat,“ říká o zápase, který Jihočeši smolně prohráli 2:3, přestože vedli 1:0 a 2:1. Před prvním velkým soutěžním zápase sice pociťoval určité mrazení, zápas ale zvládl velmi dobře. „Na začátku jsem trošičku nervózní byl, ale potom to už bylo dobré a srovnal jsem se s tím,“ říká.
Hned následující týden hrál Simić další zápas proti Slavii Praha, když o poločase střídal nemocného kapitána Davida Horejše. „Se Slavií to byl těžký zápas, navíc pro mě bylo nic moc, že jsem nastupoval do rozběhnutého zápasu. Měli jsme v hlavách, že to potřebujeme vyhrát, a to nás trochu psychicky svazovalo. Dobré bylo, že jsme vstřelili první gól, jenže pak když Slavia vyrovnala, tak nás začala přehrávat,“ vzpomíná.
Na život na jihu Čech si zatím nestěžuje a své první velké fotbalové angažmá si pochvaluje. „Všechno je tady v Budějovicích super. Město je krásné a velmi dobré jsou i tréninkové podmínky. Jsem moc spokojený s tím, jak se pracuje na tréninku,“ říká Borislav Simić, který neměl ani problémy s aklimatizací v kabině: „Věřím, že i do kabiny jsem zapadl v pohodě, se spoluhráči vycházím a jsem tady spokojený.“
Na spokojenosti mu přidal také fakt, že si Dynamo zajistilo ligovou příslušnost i pro příští sezonu. „Určitě jsme moc rádi, že jsme zvládli zápas na hřišti Brna a že jsme si tak zajistili ligu i pro další ročník,“ dodává.
