Do ligy vstoupil už v necelých 16 letech. Byl považován ze velmi talentovaného útočníka. Postupem času se z něj ale stal spíše záložník. „Je to tak, poslední dobu hrávám spíše v záloze. Pořád mě to ale táhne hodně dopředu,“ říká Pavel Mezlík. „Jsem zkrátka ofenzivní hráč,“ dodává s úsměvem sympatický fotbalista, který v pondělí přišel do Českých Budějovic z Brna na půlroční hostování s opcí na přestup. V úterý už se zapojil do společné přípravy se svými novými spoluhráči.
Právě máte za sebou dopolední trénink, svůj první v nové působišti. Jaký byl?
„Celkem dobrý. Byli jsme v posilovně. Ušlo to.“
Kdy jste se vůbec poprvé dozvěděl o zájmu Českých Budějovic?
„Bylo to v sobotu večer, když mi volal pan Kotrba, jestli bych neměl zájem jít hrát do Českých Budějovic.“
Jak jste na jeho dotaz reagoval?
„Byl jsem hodně překvapený. Ale hlavně jsem opravdu rád, že taková nabídka přišla. Moc si jí vážím.“
Rozhodoval jste se dlouho, zda nabídku přijmout?
„Neváhal jsem ani minutu. Jsem totiž strašně rád, že přišla taková nabídka z ligy. Do druhé ligy jsem už jít hrát nechtěl a čekal tak na nějakou nabídku z nejvyšší soutěže, která naštěstí přišla.“
Nakousl jste druhou ligu, v níž jste na podzim hrál za tým Jihlavy...
„V Jihlavě měli před sezonou velké ambice. Vedení klubu chtělo hrát o postup. Celkově se nám ale jako mužstvu moc nedařilo a dostávali jsme často hodně hloupé góly. Bylo to pro mě velké zklamání.“ (pozn. autora: Jihlavě po podzimní části druhé ligy patří desátá příčka tabulky)
Po konci podzimu jste se z hostování tedy vrátil zpět do Brna, že?
„Ano. Trénoval jsem s A-mužstvem a připravoval se na jarní sezonu.“
V záložní řadě Brna je nyní ale asi hodně velká konkurence. I proto jste nabídku Dynama vřele uvítal, že?
„Máte pravdu. V Brně je nyní skutečně velká konkurence. Já jsem proto rád, že jsem dostal příležitost tady v Budějovicích. Doufám, že se mi bude dařit a že mužstvu pomůžu ještě k lepším výsledkům.“
Na jednání s Dynamem mělo jistě také vliv, že vás v Brně kdysi trénoval Jiří Kotrba, současný sportovní manažer Dynama...
„Určitě mi to pomohlo. Já nyní doufám, že projevenou důvěru vrátím kvalitními výkony na hřišti.“
Ze společného působení v Brně se ale znáte také s Davidem Horejšem. Zjišťoval jste od něj nějaké informace?
„To ne. Volal jsem mu až včera, abych mu řekl, že jsme se s klubem domluvili. Říkal, že je rád, že do Budějovic jdu. Ptal jsem se ho na takové ty všeobecné věci.“
Mohl byste uvést příklad?
„Třeba jaká je tady parta a jak to tu vypadá.“
A co vám odpověděl?
„Říkal, že v kabině je to dobré, že je tady dobrá parta.“ (usměje se)
Ve své vizitce má stále zapsáno, že jste nejmladším hráčem, který kdy nastoupil v lize. Jaké to bylo naskočit do první ligy v necelých 16 letech?
„Bylo to něco krásného, ale to už je dávno pryč. Vůbec nic to totiž neznamená.“
Na další šanci v prvním týmu Brna jste poté čekal tři roky. Neuškodil vám trochu ten humbuk, který se po tom rychlém nakouknutí do ligy okolo vaší osoby jistě strhl?
„Je to pravda. Každý najednou ode mě očekával strašně moc. Myslím, že mi to skutečně mohlo trošičku ublížit.“
Pak vás ale také potkalo nějaké zranění, pokud se nepletu?
„Tuším, že mi bylo mi asi 19 let. Měl jsem natrženou achilovku a vazy v kotníku. Rok jsem nehrál fotbal a to mě trochu přibrzdilo. Byla to velká škoda.“
Radost vám naopak přinesla určitě sezona 2003/2004, kdy jste v jejím 3. kole vstřelil svou premiérovou branku v nejvyšší soutěži. Vzpomenete si, proti jakému soupeři to bylo?
(usměje se) „Vzpomínám si dobře. Bylo to právě tady v Českých Budějovicích, kde jsme s Brnem vyhráli 2:0. Vzpomínám si, že jsme první gól dával já a druhý, myslím, Milan Pacanda.“
Do historie zápasu jste se ale zapsal poté i svým vyloučením...
(chválí váhá) „Je to tak, dostal jsem červenou.“
Bylo to po dvou žlutých napomenutích, ne?
„Už je to trochu déle, a na to si už moc nepamatuji. Ale myslím, že to tak bylo.“
V létě 2006 jste pak odešel na hostování do Hradce Králové. Jak vzpomínáte na toto angažmá, kde jste ve druhé lize strávil celý podzim?
„Domnívám se, že ten půlrok mi tam docela vyšel. Poté jsem se tak vrátil zpět do Brna s tím, že bych měl hrát ligu. Do začátku jara ale zbýval jen týden, když jsem si natrhl sval na zadním stehně.“
To bylo asi hodně nepříjemné...
„Určitě. Dva měsíce jsem stál. A na jaře odehrál až posledních pět zápasů.“
Před dvěma lety v Dynamu půl roku hostoval i váš starší bratr Radek. Jak na působení tady vzpomíná?
„Když přišel, tak se mu tady líbilo. Nakonec ale hrál spíše střídavě a byl trochu zklamaný.“
Nyní hraje v Opavě. Tam je spokojený?
„Myslím, že ano. Kope stabilně a má se tam celkem dobře. Opava usiluje o postup do první ligy a zatím jsou na tom docela dobře.“
Nemůžeme nezmínit, že před vámi v Dynamu působili vám typově podobní fotbalisté Michal Belej a Jaroslav Černý, kteří na jih Čech přišli také z Brna. Zejména Černý si zde udělal velmi dobré jméno...
„Jardu samozřejmě z Brna dobře znám. Je to velice kvalitní hráč, což podle mě dokazoval i v Brně, když tam byl. Nevím, co se pak stalo a proč odešel. Tady ale dokázal, že ten fotbal hrát umí a posunul se zase úplně někam jinam.“
Určitě byste se nezlobil, kdyby vás čekal alespoň trochu podobný osud, že?
„To ano. K tomu ale musím nejdříve předvést pořádné výkony na hřišti a ne jen o tom kecat do novin.“ (usměje se)
Foto: 2x www.fcvysocina.cz
