Sezóna 2004/2005

1. liga - 15. místo

Po velmi vydařeném ročníku 2003/2004 se fanoušci budějovického Dynama celé léto třásli v očekávání sezony následující. Po skvělém osmém místu vedení klubu vytyčilo podobný cíl i v sezoně následující - pohybovat se v horní polovině tabulky. I prognózy jednotlivých médií stavěly Jihočechy velmi vysoko, deník Blesk dokonce na páté místo tabulky. Snad ani ten největší pesimista si nepřipouštěl, že by Dynamo mohlo mít v nové sezoně problémy se záchranou - žádná z výrazných postav minulého ročníku neodešla a kostra týmu začínala pohromadě hrát již třetí sezonu  v řadě. K jistým změnám ale přeci jen došlo - post výkonného ředitele opustil Emil Kristek a nahradil ho Zdeněk Kořínek.

  

Úspěšně také pokračovala rekonstrukce stadionu na Střeleckém ostrově, který se od jarní části sezony honosil názvem E.ON aréna. Již v průběhu jarní části sezony došlo také ke kompletnímu zastřešení dvou nově postavených tribun - celková kapacita stadionu byla 6128 sedících diváků. Klub spolu s městem začal také plánovat výstavbu poslední severní tribuny, která by měla mít kapacitu 2000 diváků. Velkým tempem také pokračovala stavba Sportovního centra mládeže v Mladém, kde vedle čtyř travnatých hřišť vznikla plocha s umělým povrchem a budovalo se nafukovací kryté hřiště.

Průběh celé sezony byl do značné míry ovlivněn korupční aférou, která vypukla na konci minulé sezony. Vedení ČMFS dospělo nakonec k závěru, že prokázaného korupčního jednání se dopustily celkem tři týmy. Nejhůře dopadl Synot, který do sezony 2004/2005 nastupoval nejen o dvanáct bodů chudší, ale i bez majitele a s novým názvem FC Slovácko. Dalším z hříšníků byla Opava, která byla i bez šestibodového odečtu pasována na největšího kandidáta sestupu. Již v probíhajícím ročníku byly body odečteny Slovanu Liberec, který tak přišel o možnost bojovat o Ligu Mistrů nebo pohár UEFA. V celé kauze byly namočené i týmy jako Sparta nebo Teplice, ty byly ale nakonec od veškerých obvinění pro nedostatek důkazů očištěny.

Zatímco v minulé sezoně kouč Pavel Tobiáš mužstvo během letní přestávky ještě budoval, před sezonou 2004/2005 se snažil mužstvo spíše doplnit. Důkazem toho byl příchod pouhých čtyř hráčů: z hostování v Prachaticích se vrátil Stanislav Rožboud, z Mexika přišel velezkušený Josef Němec, z Xaverova kanonýr Lubomír Myšák (právě ten, který před třemi lety v druholigovém zápase na Střeleckém ostrově mezi Dynamem a Xaverovem vstřelil tři branky) a velkou posilou měl být také zkušený brankář Miroslav Filipko, který působil v izraelském Ironi Rišon. Čtyři hráči tedy do týmu přišli a stejný počet fotbalistů se s černobílým dresem rozloučil. Tým opustili Vladimír Čáp, který se vrátil do Marily Příbram a Miroslav Seman, který neodolal zahraniční nabídce a přestoupil do kyperského týmu Salamina Larnaka. Na hostování do Prachatic odešel brankář Zdeněk Křížek a také na hostování, ale do Drnovic, odcestoval Ivo Svoboda.

Stejně jako v loňské sezoně nezastihl úvod podzimní části sezony Jihočechy v optimální formě. I těžký los měl za následek zisk pouhých třech bodů v úvodních pěti zápasech. Zatímco v minulé sezoně se Jihočeši po pěti kolech chytli a začali hrát jako z partesu, v tomto ročníku se ne a ne chytit. Po osmi kolech měli na svém kontě pouhých pět bodů a to bylo pro Pavla Tobiáše dostatečným důvodem, aby podal v klubu rezignaci, kterou vedení přijalo. Na post hlavního trenéra přišel Robert Žák, který se uvedl velmi překvapujícím výsledkem na hřišti silného Slovácka - Dynamo tam remízovalo 0:0 a nechybělo mnoho a mohlo si místo jednoho bodu přivést body tři. V následujících zápasech se ale herní a především výsledkový projev týmu vrátil do zaběhlých kolejí a mužstvo se stále drželo na samém dně ligové tabulky. Jihočeši pod vedením Roberta Žáka sice často uhrávali remízy na hřištích soupeřů, ty ale nedokázali na domácím stadionu potvrdit a stále doma prohrávali. Po podzimních šestnácti zápasech bylo Dynamo na samém dně tabulky a jen bodové odečty pro Slovácko a Opavu řadily Jihočechy na čtrnácté místo tabulky. Fotbalisté Dynama v podzimní části sezony nasbírali 11 bodů za dvě výhry (Mladá Boleslav a Blšany) a pět remíz (Příbram, Brno, Slovácko, Opava, Zlín). Nejlepším střelcem týmu byl David Lafata, který nastřílel celkem pět branek.

Právě David Lafata se v zimní přestávce postaral o velký poprask. Mladý nadějný střelec se dlouho rozmýšlel, zda v týmu podepíše novou smlouvu - ta stará mu měla vypršet již v červnu 2005. Předseda představenstva Radomil Procházka během prosince avizoval, že pokud Lafata smlouvu do konce roku 2004 nepodepíše, nenastoupí s týmem do zimní přípravy. A to se také nakonec stalo. Lafata byl vyřazen z A-týmu a jako hráč rezervního týmu absolvoval individuální trénink bez možnosti hrát jakékoliv zápasy. Fotbalista, kterému tedy v létě končila smlouva dostal několik nabídek z nejvyšší české soutěže (Teplice, Brno), nakonec ale podepsal pětiletý kontrakt v řeckém Xanthi, kde měl nastoupit 1. července. O další vzrušení se postaral Martin Vozábal, který se během zimy rozhodl přestoupit taktéž do řeckého Xanthi. S velmi kvalitním řeckým týmem se dohodl na půlročním hostování s následnou opcí. To se ale pochopitelně nelíbilo vedení Dynama, které za Vozábala dostalo v zimní přestávce jen velmi nízké odstupné a navíc tak přišlo o kapitána a tahouna mužstva.

Do jarní části sezony tak mužstvo vstupovalo hned bez několika výrazných opor. Lafata s Vozábalem byli pryč a pilíř obrany David Horejš se podrobil chirurgickému zákroku, po kterém se zotavoval celou jarní část sezony. V týmu tak muselo dojít k několika dalším změnám: Z krachujícího týmu Bohemians Praha přišel stoper Miroslav Obermajer, na hostování z Olomouce Martin Vyskočil, také na hostování ze Slavie Matej Krajčík a naopak z hostování se vrátil Ivo Svoboda a z Prachatic útočník Martin Smíšek a Michal Pivoňka. Tým tedy opustili již zmiňovaní Lafata s Vozábalem a dále pak Obránce Miloslav Penner (hostování Příbram), a na hostování do Prachatic odešli Aleš Matoušek a Stanislav Rožboud. Na dobro tým opustil také Pavel Grznár, který nasměroval své další fotbalové kroky do Pardubic.

Jihočeši do jarní části sezony vstoupili tedy v celkem pozměněné sestavě a všichni s napětím očekávali, jak se bude situace týmu dále vyvíjet. Úpravy v termínové listině měly za následek, že fotbalisté Dynama hráli první dvě jarní kola doma a následné dvě kola venku. Pozměněný tým ale druhý dech nechytil a když dokázal během čtyř kol nasbírat pouhý jeden bod, přišel znovu na řadu nepopulární krok - odvolání trenéra. Na uvolněný post po Robertu Žákovi přišel velezkušený František Cipro, který se měl stát spasitelem celého klubu. Trenér, který v sezoně 1995/1996 dovedl pražskou Slávii k titulu mistra ligy, si dal za podmínku, že se do mužstva okamžitě vrátí kanonýr Lafata. Otázkou ale bylo, zda není deset kol před koncem ne velký zvrat příliš pozdě. Fotbalisté na hřišti začali ožívat a především díky nezměrné bojovnosti vyhráli první dvě utkání pod novým koučem shodně 2:1 (doma s Drnovicemi a venku s Jabloncem). Týmu se rázem dýchalo lépe a o jeho ambicích měl rozhodnout existenční domácí zápas se Slováckem. Ten ale Jihočeši především díky velkému dni hostujícího brankáře Drobisze prohráli 0:2 a když pak o týden později dostali velký výprask v Teplicích (2:5), byli opět na samém psychickém dně. Jako na houpačce si museli připadat fotbaloví příznivci na jihu Čech - Dynamo totiž v následujících dvou zápasech opět zabralo a po výhře nad Opavou přivezlo i tři body ze "slávistického" Strahova. Následující zápas měl rozhodnout o všem. Jakýkoliv bodový zisk na hřišti Blšan mohl fotbalisty Dynama vrátit plnohodnotně do boje o záchranu. V nervydrásajícím duelu, ve kterém hrál devadesát minut prim brankář Dynama Miroslav Filipko, měli více štěstí nakonec domácí, kteří ve druhé minutě nastaveného času vstřelili gól na 1:0 a tím si prakticky uchovali prvoligovou příslušnost... Fotbalisté Dynama se nechtěli vzdát. Čekal je ale těžký trojboj (doma se Zlínem a Olomoucí a venku s Libercem), který nakonec nezvládli a získali v něm pouze jeden bod za remízu 0:0 se Zlínem. To pro ně znamenalo pád do druhé ligy... Konečná bilance týmu byla 6 výher, 7 remíz a 17 porážek při pasivním skóre 28:39. Nejlepším střelcem týmu byl nakonec stal Marek Kulič, který nastřílel celkem 9 branek a stal se tak čtvrtým nejlepším střelcem ligy. Právě Kulič se stal i v hlasování fanoušků nejlepším hráčem sezony - a to zcela právem.

 

B-tým: Záchrana se zrodila dvě minuty před koncem...

Zvláštní sezonu prožil rezervní tým Dynama hrající Českou fotbalovou ligu (3.ligu). Tým vstoupil do sezony pod vedením Jaroslava Vavrocha, kterého ještě v průběhu podzimu vystřídal Petr Skála. Bývalý trenér Třeboně vládl juniorce pevnou rukou a to se projevilo na výsledcích. Tým se herně zvedl a po podzimu a v úvodu jara jen málokdo pochyboval, že bude mít tým problémy se záchranou. Ke konci sezony ale přišla sérii nepříznivých výsledků, která měla za následek pád až do blízkosti sestupových vod. Kvůli sestupu Prachatic a Bohemians Praha měly z ČFL sestoupit celkem čtyři týmy - Semily kvůli finanční krizi již nenastoupily k jarní části sezony a ze sedmnácti týmu tak měly sestoupit tři. V již tradičně velmi vyrovnané třetí lize se ale rezerva Dynama ocitla kolo před koncem na předposledním místě a čekalo jí utkání s o postup hrajícím Xaverovem. Duel jen pro silné nátury dlouho držel stav 0:0, který nevyhovoval ani jednomu z týmu. Dvě minuty před koncem překlopil jazýček na pomyslných vahách na stranu Dynama střídající Michal Mašát. Ani vítězství 1:0 Jihočechům ale jistotu na záchranu nedávalo - museli ještě čekat, jak dopadnou ostatní souběžně hrané duely. Jelikož ostatní mužstva zaváhala, mohl se trenér Skála se svými svěřenci radovat ze záchrany...
V celkovém účtování obsadilo Dynamo "B" 14. místo se ziskem 39 bodů a skóre 39:34. Nejlepším střelcem týmu byl z A-mužstva pendlující Lukáš Adam, který se trefil šestkrát.

Mládež: O vzrušení se postaral starší dorost

Podobně jako A-tým mužů si v podzimní části sezony počínal starší dorost Dynama. Po patnácti zápasech měl na svém kontě pouhých devět bodů a fotbalovou veřejností byl s velkým předstihem odsouzen k sestupu do České ligy. Postu hlavního trenéra se ale vzdal do Brna odcházející Miroslav Soukup, kterého nahradil zkušený Jiří Vlček. Pod jeho vedením tým očividně pookřál a začalo se mu skvěle dařit. Za následujících 13 zápasu uhrál tým těžko uvěřitelných 26 bodů a tři kola před koncem si zajistil prvoligovou příslušnost i pro nadcházející sezonu.

Starší žáci dlouhou dobu bojovali o účast ve finále ligy, které se hrálo poprvé na nově vybudovaném Sportovním centru mládeže v Českých Budějovicích. Ve své skupině ale nestačili na ambiciózní Plzeň a skončili na druhém místě. Do finále postupoval pouze první tým tabulky.

B-týmy dorostů i žáků zažili vynikající sezonu. B-dorost bez větších problémů postoupil do České ligy dorostu a žáci díky výhře v posledním zápase sezony taktéž postoupili - do divize...